O Víně

Vinařská obec Horní Dunajovice leží asi 19 km severovýchodně od Znojma, v západním okraji nejen Znojemské vinařské podoblasti, ale i pěstování révy vinné na Moravě. Obcí prochází Znojemská vinařská stezka, která byla otevřena v roce 2003 s napojením na Moravskou vinařskou stezku a na další podobné v Rakousku. Rozkládá se ve starobylé vinařské oblasti s velkou tradicí, podobně jako nedaleké vinařské obce Mikulovice, Želetice, Tvořihráz, Prosiměřice, Kyjovice, Těšetice, Lechovice, Hostěradice a další.

První písemná zmínka o vinařské obci Horní Dunajovice pochází z roku 1350 a o Domčicích (dnes součást Horních Dunajovic) je téměř o sto let později z roku 1446. Je samozřejmé, že téměř všechny obce Znojemska jsou podstatně starší, než uvádí letopočet a jejich první písemné zmínky. Vynecháme poutavé a pestré dějiny obce a zaměříme svoji pozornost pouze na jejich vinařskou část tak, jak se dochovaly některé zajímavé údaje ve starých listinách a dokumentech.

Nejstarší dokument zmiňující se o víně je z roku 1386, kdy bohatý rychtář Lazar ze Znojma se svým společníkem koupili „ves s polnostmi, les, tvrzí a vinicemi". V celé řadě dalších, především vlastnických, darovacích či soudních listin je mnoho zpráv o vinohradech, víně a vinných desátkách. Podobné zprávy se objevují v listinách z let 1561, 1566 a 1593. Například v roce 1552 darovala paní Johanka z Jelení, vdova po Jindřichovi Březnickém, dvě části vinohradu v „Nové hoře nad Želeticí" a ve stejném roce jiná paní Johanka z Ludanic darovala čtvrť vinohradu. V roce 1565 byly Horní Dunajovice a Domčice povýšeny králem Maxmiliánem II. na městečko s významnými výsadami. V darovací listině Johanky z Ludanic z roku 1567 se dozvídáme, že v městečku byl horný, který měl na starosti místní vinohrady. Kromě běžné zemědělské práce na polích, se obyvatelé věnovali ve značné míře právě vinohradnictví.

Z historie dnešních slavných viničních tratí v obci je zajímavé, že v roce 1593 tehdejší majitel Fridrich Březnický z Náchoda obdaroval české bratry na svém panství mimo jiné neobdělanými pozemky „freyunky"..."ten kousek kopaniny, kterej nebožtík Bartoš Vrba (řezník a kat v jedné osobě), z Dunajovic, na roli klučiti počal". Právě tyto „freyunky" daly základ jménu dnešní proslulé viniční trati Frédy. Podle lánového rejstříku z roku 1672 byly mimo stavení a polí evidovány i vinohrady. A tak se dozvídáme, že v uvedeném roce byly pusté vinice v polních tratích Želetická hora, Kravky, Vápenice, Rosava a Stará hora. Je to mimochodem první zmínka o dnešní výborné viniční trati Stará hora. Jak je patrné, obě viniční trati Stará hora a Frédy jsou opravdu prastaré vinice.

O pustých vinohradech je psáno, že jsou částečně zarostlé lesem nebo zanesené nánosy či naopak odplavené vodou. Od roku 1660, kdy byla Želetická hora přeměněna na pole se již tento název nepoužíval. Po třicetileté válce, kdy byla celá oblast značně zpustošená, se vrchnost snažila povzbudit své panství tím, že začala obnovovat a zakládat nové vinohrady. V roce 1656 bylo založeno celkem na 191 moravských měřicích vinic, ale již v roce 1672 se na místě těchto vinic pěstovalo obilí. V lánovém rejstříku z roku 1672 je uvedeno mnoho zajímavých a cenných informací daní z vinohradů, majitelích vinohradů a jejich vinicích.

Z těchto let také pochází celá řada tzv. lochů - podzemních úkrytů a chodeb. Po období rozvratu způsobené třicetiletou válkou měli od 17. století velkou zásluhu na obnově a rozvoji vinařství především premonstráti. Vinice zakládali na starých a osvědčených tratích, kde byly již před Bílou horou. Pozemkové knihy uvádí, že v roce 1735 byly vinice v tratích Stará hora, Kravka (zde byly později založené zřejmě nové vinohrady, nazývané Jalovčí hora) a Rosava. Vinice na Staré hoře vlastnilo 82 majitelů z Horních Dunajovic a 75 z Mikulovic. Na Rosavě mělo vinice 28 majitelů z Mikulovic. Rozvoj vinařství v těchto létech dokazují i nádherné lisy, jeden s letopočtem 1728 v místní části zvané Kocanda, jež se dochovaly do dnešních dnů.

Po roce 1772 byla v obci i panská hospoda, kde se šenkovalo ročně 46 věder vína, obecní hospoda na radnici se 120 vědry vína z vlastních vinic a 20 věder se přikupovalo. Obec vlastnila ve všech třech vinných horách 229 měřic vinohradů, ale vinicemi bylo osázeno jen 134 měřic.

V Josefínském katastru z let 1785 - 1789 se mimo jiné uvádí jména viničních tratí v již dnešní známé podobě Dolní a Horní Frédy. Ve spraších jsou vyhloubené desítky nádherných sklepů, z nichž některé jsou vyzděné cihlovou klenbou, jiné jen tak bez zpevňujícího klenutí. O sklípcích ale napíši někdy jindy. Ve vinicích se v roce 1890 objevil révokaz, jehož první nálezy byly hlášeny v Šatově a jeho rozšíření způsobilo další úpadek vinic. Po roce 1908 bylo mnoho vinohradů vytrháno a přeměněno v pole.

Ve dvacátém století se plocha vinohradů v důsledku napadení révokazem, perenosporou, padlím, ale i dáváním přednosti v pěstování cukrovky, zeleniny, značně zmenšila. Počátkem 20. století během dvou desetiletí klesla plocha na 10 ha a tato rozloha se udržela přibližně do roku 1951.

Tím jsem vyčerpal první část mé reportáže. Za několik dnů se můžete těšit na pokračování, které se bude týkat viničních tratí Frédy a Stará hora.

Použitá literatura:
Šípek Z.: Dějiny Horních Dunajovic, Znojmo 1994