O Víně

Také bych mohl tento článek klidně nazvat vinohrady okolo hrádku. Kam oko dohlédne, všude jsou vinice. Jen občas se zelenají ostrovy akátů. Znojemská vína mají mezi milovníky oblíbeného moku tradičně dobrý zvuk. Znalci určitě vědí o proslulé unikátní vinici Šobes ležící na prosluněných svazích nad Dyjí v Národním parku Podyjí, znají vinici Frédy v Horních Dunajovicích, Weinperky u Miroslavi, U Auerova kříže v Boroticích, Skalky u Havraníků či Strachotic, na Kraví hoře a mnohé další. Mezi nejlepší viniční lokality na jižní Moravě patří i vinice na Ovčím (Jehněčím) vrchu u Ječmeniště v západní části Jaroslavické pahorkatiny.

Poznámka od J.: Podrobnou reportáž z putování po Šobesu již máme konečně zpracovanou, ale protože nás Jaroslav Hladík příjemně překvapil tímto velmi zajímavým článkem, rozhodli jsme se zveřejnit Šobes až příští týden.

Jenomže zatím co ostatní vinice byly volně přístupné a mohl je kdokoliv navštívit, vinice u Ječmeniště s výjimkou vojáků pohraniční stráže a zaměstnanců tehdejšího Státního statku téměř nikdo. Ležela totiž v tzv. pohraničním pásmu v těsné blízkosti státních hranic, kam byl před rokem 1989 vstup přísně zakázaný a smělo se pouze na propustku. Vesnice Ječmeniště byla po roce 1948 vylidněná a zbouraná. V jednom z mála zachovalých objektů byla zřízena pohraniční rota a celá oblast byla přísně střeženým vojenským prostorem. Ječmeniště stejně jako mnohé obce v tehdejším pohraničním pásmu kromě jejich většinou nepočetných místních obyvatel málokdo znal. Byly doslova na konci světa - „socialistického", za nimi stála už jen železná opona z ostnatých drátů a „kapitalistický Západ."

Pro zvídavé jsou zajímavé některé historické údaje ve Vlastivědě moravské z roku 1920, Františka V. Peřinky: Ječmeniště (německy Gerstenfeld) je samostatná katastrální a politická obec 3 hodiny od Znojma. Má jednotřídní školu přifařenou do Dyjákoviček. Pošta ve Chvalovicích. Rozloha obce k roku 1896 je 135 ha, sama obec měla 10 ha. Osada jest nového založení. Vznikla v roce 1787 na pozemcích opuštěného dvora na panství zrušeného kláštera Luckého, při němž usedlo 24 colonist zed Strategic.

Od roku 1834 se postupně zvyšoval nejen počet domů, ale i obyvatel, takže v roce 1900 už zde žilo 262 lidí. Původ jména Ječmeniště by mnohé svádělo jako pouhý překlad německého Gerstenfeld (Gerste - německy ječmen). Ale kupodivu tomu tak nebylo. Ječmeniště nedostalo jméno podle této obilniny, ale podle inženýra jménem von Gersten, který v těchto místech po zrušení Louckého kláštera vyměřoval a dělil pozemky. Ve vesnici byla od roku 1886 místní škola a například v roce 1901 do ní chodilo 43 dětí.

Smutný a pro obyvatele nepochybně tragický osud potkal Ječmeniště po odsunu Němců hned po válce a vzniku železné opony, na jejichž hranicích obec ležela. Stejně jako mnoho dalších po celé délce hraničního pásma s Rakouskem či Německem byla vesnice Ječmeniště odsouzena k zániku.

Ječmeniště je pověstné znamenitým vínem, které se rodí v trati Lampelberku. V čase vinobraní se tam sjíždějí vinaři a obchodníci s vínem ve velikém počtu a platí víno dobře, psal pan Peřinka téměř před sto léty. Pro milovníky dobrého vína zůstává Ječmeniště stále pojmem a návštěva tohoto zapomenutého koutu je pro turisty a cyklisty určitě milým překvapením. Bývalé vojenské asfaltové silničky, využívané hlavně cykloturisty, prochází zvlněnými pahorky s vinicemi, které ústí k hrádku Lampelbergu. Některé z vinohradů zde v roce 1861 zakládal inspektor L. Queiss pro majitele zámku v Jaroslavicích. Vinice jsou na svazích výškově členitého prostoru. Je to oblast přiléhající k osadě Hnízdo na druhé straně sníženiny vytvořené jižně od vinařské obce Vrbovce potokem Danížem a Haťským potokem.

Malý hrádek Lampelberg na nejvyšším kopci s překrásným výhledem z kamenné terasy na okolní zvlněnou krajinu plnou vinohradů na naší i rakouské straně, byl postaven v roce 1860. Právě z tohoto místa je nejlepší výhled do krajiny i na mohutné terasy s vinicemi. Nachází se zde kulatá věž, pod níž byla obytná místnost a maštal pro koně. Dnes je tam útulná vinárnička s možností ochutnání vína o víkendech v letních měsících, místní produkce z okolních vinohradů. Ochutnali jsme opravdu vynikající Rulandské bílé 2003 s perspektivou archivace 3 - 6 roky a Rýnský ryzlink 2003, stejný a možná že ještě lepší. O Rulandském modrém ani nemluvě. Koupili jsme si pár lahviček do vinotéky. Prostě se jim tu daří a vína udělat umí, i když je EKO Hnízdo vyrábí teprve několik let, jak nám řekl vinař pan František Popp. Na stěně věže je kamenná deska s vytesaným německy psaným veršem, který v překladu opěvuje, jak jinak - místní víno:

Lampelberské víno - to má úroveň.
Jako rytíř silné - něžné zároveň.
S ním je mi zde vždycky příjemně a mile,
poddávám se něžně a podléhám síle.
Ať dál na Lampelberg zlaté slunce svítí,
lampelberské pijem a budem píti!

Slunce se opírá do malého širokého a hlubokého údolí, jakési kapsy ohraničené několika terasami nad sebou a vytváří tu příznivé mikroklima. Meze jsou provrtané otvory, z některých vylétají ptáci. Nad hlavami nám přelétává hejno pestrých ptáků. No jistě, jsou to vzácné vlhy pestré, které právě vyvádějí desítky mláďat. Na mezích jsou vysoké trsy pelyňku, kvetou vzácné suchomilné rostliny, přelétává plno motýlů a dalšího hmyzu. Je tu ticho, přerušované pouze křičícími vlhami a cvrčky. Nejenom milovníci vín si tu přijdou na své! Opravdu pohodová krajina. Tak na zdraví!

Z geologického hlediska tvoří podloží dnešních vinic prachovité písky až prachy s polohami vápnitých pískovců. Oblast se sníženinami podél Daníže, Haťského a Vrboveckého potoka je budovaná výhradně sedimentárními formacemi karpatské předhlubně - stupeň Karpat. V nejnižší části jsou břidličnaté, šedé vápnité jíly. Nejvyšší část sledu tvoří prachovité písky až prachy s polohami vápnitých pískovců. V areálu terasové vinice pod Ovčím vrchem se nacházejí pěkné ukázky nejmladší částí profilu s jílovitými závalky odtrženými kdysi z nedalekého pobřeží. Z okolí pochází i nálezy zkamenělin (otisk ježovky, schránky měkkýšů, otisky rostlin a úlomek prokřemenělého dřeva). Z vápnitých jílů jsou známé nálezy nepravidelných i kulovitých pískovcových a také železitých konkrecí.

Dnešním majitelem jedněch z nejlepších viničních lokalit na Moravě se po privatizaci části Státního statku Znojmo stala v roce 1993 firma EKO Hnízdo, s.r.o. V současné době obhospodařuje 146 ha vinic. Veškeré vinice jsou zařazeny v integrované produkci. Vinice jsou podřízeny biologické ochraně před kadeřavostí, sviluškami, plstnatostí, obaleči a plísní šedou. Chemická ochrana je proto zcela vyloučena. Ve vinicích se pěstuje 20 odrůd vinné révy, z nichž největší zastoupení ještě z minulosti mají: Müller-Thurgau, Veltlín zelený, Neuburské, Muškát moravský, Pálava, Rulandské modré. Před vstupem do EU osázeli nové plochy Sauvignonem, Tramínem červeným, Rulandským bílým a šedým. Nově vybudovaný sklep ve vinné uličce ve Chvalovicích má kapacitu 100 000 litrů.

A když se náležitě uspokojený cykloturista, lehce posilněný vínem a překrásnými výhledy a prostředím, ale přesto ještě mocný jízdy na kole, sjede z Lampelbergu dolů do údolí k bývalé budově pohraniční roty, ocitne se v areálu jelení farmy. Zde si může vyfotografovat jelení stádo, občerstvit se v restauraci a dát si třeba jelení guláš či jiné speciality. Od května 2004 tu je otevřený výborný penzion se stylovou vinárnou. Nabízejí vína z produkce Znovínu a okolních vinohradů EKO Hnízdo či z nedalekého Vrbovce. Dál už se jet nemusí, může se pokračovat v ochutnávání a potom šup do rozestlané postele v prvním poschodí penzionu.