O Víně

Získal jsem informace od ing. Čepičky, ing. Čaňka, ing. Adámkové, našich a rakouských vinařů a dalších materiálů, něco i z vlastních zkušeností při vinařské exkurzi 24. 6. 2005 do Rakouska - části Weinviertelu. Návštěva byla zorganizovaná pro vinaře, odborníky a zájemce Svazkem vinařských obcí DANÍŽ, pod odborným vedením ing. Čepičky z ÚKZÚZ Znojmo - Oblekovice. Mezi účastníky byla řada špičkových vinařů znojemské vinařské podoblasti a zkušených znalců, takže bylo neustále o čem hovořit, srovnávat, hodnotit. Během dlouhého dne jsme navštívili čtyři vinařské podniky a vinařskou školu v Hollabrunnu. V příští sérii reportáží představím všechny, které jsme navštívili.

Z devíti spolkových zemí Rakouska jsou čtyři země vinařské - Dolní Rakousko-Niederöstereich, Burgenland, Štýrsko - Steiermark a Wien. Existuje zde vlastní typický prodej vín Heurige, nicméně je tento přímý prodej od výrobce státem dost regulován. V zájmu lepší efektivnosti prodeje mají výrobci určeny otevírací dny v týdnu a ostatní mají v obci zavřeno. Díky turistickému ruchu značná část vína se vyrábí u menších a středních firem, vinařských družstev je v Rakousku málo - družstva v Kremži, Rustu a Golsu. Poměrně značnou část vína zajišťují šlechtické a církevní statky.

Celková rozloha vinic v Rakousku před vstupem do EU činila 63 tisíc ha a jedna z podmínek přijetí bylo i snížení plochy vinic na 58 tisíc ha (srovnejte si prosím toto číslo s rozlohou registrovaných 18,7 tisíc ha vinic). Toho bylo dosaženo především dotacemi ve výši 60 000 ATS/ha vinice, podle výnosu s podmínkou, že již žadatel nebude plochu obnovovat a také přirozeným úbytkem - likvidací starých vinic. Po vstupu do EU plocha stále klesá a v současné době je plocha 48 492 ha vinic. Největšími vinařskými obcemi jsou obce Gols (Burgenland) a Langelois (Niederöstereich), které mají ve svém katastru kolem 2 000 ha vinic. V zemi je nyní na 24 000 pěstitelů révy vinné s průměrnou plochou 1, 5 ha vinic. Opět se nabízí srovnání s našimi 18 tisíci registrovaných vinařů! Nejmenší velikostní skupinou jsou pěstitelé nad 5 ha , je jich 2 486, ale mají celkově 55 % plochy všech vinic. Rakousko přijalo po „glykolové" aféře v roce 1975 nový vinařský zákon, který byl značně přísný, například je stanoven maximální počet oček na keři dle odrůd (velmi plodné 6 oček/m2, málo plodné 11 oček/m2) a jsou zde i omezení ve výši sklizně z 1 ha u přívlastkových vín.

V březnu 2003 zavedli označení vína DAC - Districtus Austria Controllatus - Appelation Weinviertel z jediné a nejvíce rozšířené odrůdy Veltlínské zelené a tím poprvé v historii dávají přednost původu vína před odrůdou. V současné době na trhu nabízí vína DAC více jak 400 výrobců. Další oblasti DAC se již připravují (Střední Burgenland). Zařadili se tak mezi velké producenty vín, kde už podobný systém existuje: Francie (AOC), Itálie (DOC/DOCG) a Španělsko (DO/DOCa) a nakonec i v našem Vinařském zákoně je označení VOC (Víno originální certifikace) i když zatím reálně ještě neexistuje. V průběhu dne jsem měl společně s ostatními, možnost ochutnat 3 vína DAC různých výrobců, bylo to zajímavé srovnání.

Současný výnos je 7,6 t/ha (u nás to je 6,04 t/ha a na Slovensku 4,9 t/ha). Většina vinic je na vysokém vedení po vzoru rakouského vinaře Lenze Mosera. Burgenland a Steimarkt mají vinice především na středním vedení. Roční produkce Rakouska je 2, 6 mil. hl vína, z čehož asi 16 % vyváží především do Německa a do ČR, což činí asi 260 tisíc hl. Dováží asi 340 tisíc hl vína. Roční spotřeba vína na obyvatele (údaj z roku 2001) je 32,4 litrů. U nás poslední statistické údaje uvádí spotřebu cca 16 litrů na osobu.

Rakouští vinohradníci a vinaři dostávají dotace od EU v průměrné výši 54,5 €/ha a 1,09 € na hl vína. Mimo to je velké množství dotací na konkrétní tituly - ekologické vinohradnictví - 840 €, integrovaná produkce - 670 €, restrukturalizaci odrůdové skladby - likvidace starých vinic, výsadba nové vinice s určenou odrůdou - až 60 % nákladů. Dále získávají příplatky za svažitost, na vybudování terasových stupňů, na šlechtění a množení výchozího materiálu, na závlahovou vodu, odbytu vína do „třetích" zemí atd.

Stát řídí sektor vína prostřednictvím spolkového ministerstva zemědělství (BMLFUW), kde pracuje 11 zaměstnanců, čtyř zemských ministerstev (cca 15 osob), spolkových inspektorů vína (BKI) - 28 osob, poradenství je zajišťováno rolnickou komorou (Bauerkammer - cca 30 osob) ve spolupráci s profesními svazy vinařů, Marketingovou a obchodní servisní společností Rakouska (AWMB). Ve výzkumném ústavu vinařském v Klosterneuburgu (cca 60 osob) a ve Výzkumném ústavu vinařském v Eisenstadtu (30 osob). Jistě za povšimnutí stojí i počet zaměstnanců jednotlivých institucí. Obávám se, že to s našimi institucemi nelze vůbec srovnat..!