Jiná vína - o čem by měla být
O našem nultém zkušebním ročníku akce Jiná vína už reportážním způsobem informoval Jižní svah a Winepunk, něco vyjde i ve Vinařském obzoru. Co za mě asi nikdo neudělá, je osvětlit podrobně, o co nám v této akci šlo. Takže zde ani tak nepopíšu, co se dělo v Řevnicích 5. září 2010, ale spíš co se dělo předtím, zejména v našich hlavách.
Jak říkám, popis akce je dobře popsán zde a zde.
Ale nejdřív, jak celé toto vzniklo. Kdysi se o čemsi na Jižním svahu diskutovalo a já tam plácnul něco jakože se zdejší vinaři nějak drží při zdi, osvědčených snadno prodejných věcí, že se málokdo snaží jít na věci jinak, experimentovat, zkoušet. Že to je možná tím, že cokoliv jiného, tzv. netypického, je rozcupováno na soutěžích i při zatřiďovacích zkouškách. Že by to chtělo vymyslet nějakou akci, která by jiná a netypická vína naopak vyzdvihla, rehabilitovala jak před témi, kdo je pijí, tak před těmi, kdo vína tvoří a které vína živí. Tím „by to chtělo" jsem spíš myslel: „někdo se toho chyťte a udělejte to". Chytil se toho hned Honza Schlindenbuch - poměrně v našich kruzích známý pražský (posléze asi řevnický) vinotekář a distributor zajímavých malovinařství. Nenechal se odradit mými námitkami a pesimistickými proroctvími a neúnavností a notnou porcí zdravého nadšení mne nakonec dostrkal k tomu, že jsme to nějak spáchali. Akce byla nakonec co do počtu a kvality obecenstva až překvapivě úspěšná, takže první ročník příští rok začátkem září nejspíš bude, sebekriticky ale vidím rezervy zejména v možné širší škále vzorků a vinařů. Nultý ročník byl nakonec takový, jak jsme při našem vytížení zvládli, příště to snad bude ještě o něco lepší.
Svůj dluh také vidím v tom, že jsem asi dostatečně neosvětlil, co jsme akcí Jiná vína vlastně mysleli, chtěli oslavovat a pro koho je primárně určená. Došlo tak i zpětně k určitým posunutým a mylným interpretacím. Takže: Hlavní myšlenkou akce Jiná vína je chválit a dávat za příklad všechny ty vinaře, kteří se nebojí něco udělat jinak, než je v Čechách a na Moravě úplně běžné. Všechny ty, kteří něco zkouší, ověřují, experimentují, zkoumají, i když to ne vždy má hned jasný zpeněžitelný efekt. A nemusí to být jenom minimálně technologicky intervenující malovinaři (kteří jinak samozřejmě jsou mojí i Honzovou srdeční záležitostí), tato akce je otevřená všem, tedy i protipólu autentických vinařů - ultramoderním technologiím velkých vinařství živících se běžnou produkcí. I ti mohou mít v sobě zvídavost a hravost a zkoušet si bokem na neprodejných mikrošaržích úplně nové speciální takřka neznámé postupy. Vína, přicházející k nám do soutěže nemusí být zatříděná ani určená k prodeji. Jediné, co požadujeme, je zdravotní nezávadnost a elementární pitelnost (polknutelnost). Pokud má přesto vinař obavy z kolize s úřady, status přehlídky umožňuje dodaný vzorek na výslovné přání vinaře prezentovat jako anonymní, pouze s popisem vzniku a jinakosti vína, zaručujeme plnou anonymitu. Další kategorií a tedy i cílem propagace jsou „vinařští partyzáni", tj. vinaři, kteří rozšiřují tradici pěstování révy vinné a výroby vína i do úředně nevinařských obcí a krajů. Tyto našence, kteří nezřídka na tomto svém koníčku spíš prodělávají a nedají se zlomit nepříznivými podmínkami, jsem vždycky obdivoval a tato akce má být i oslavou jejich odvahy a nadšenectví. Třetí kategorií jsou vína z odrůd dosud nezapsaných ve Státní odrůdové knize. Byť jsem osobně v preferenci odrůd dost konzervativní, vím, že tato kategorie je publikem oceňována, protože poskytuje šanci vínomilcům ochutnat vína z nových nadějných či starých polozapomenutých odrůd a vinařům otestovat ohlasy potenciálních konzumentů. Takže jestli letos přehlídka budila trochu dojem, že má prezentovat jen vína spřátelených naturálněji orientovaných malovinařů, tak příště bychom vedle nich chtěli odprezentovat i vína třeba silně ovlivněná nějakým technologickým zásahem, slovo „Jiná" může mít nekonečně mnoho významů. Jinost není podezřelá a vadná, jinost je přednost, obohacení, posunutí hranic a možností, rozšíření obzorů.
Jsem rád, že se našlo docela dost zájemců, kteří chtějí okusit něco neobvyklého a pro ně možná nového, snad i vinaři se osmělí a donesou napřesrok nějaké zajímavosti, protože pochopí, že toto je také cesta, jak se zviditelnit a odlišit od krotké většinové produkce, potenciální zákazníci na malé speciální a raritní šarže by tu rozhodně byli. Jinak kdo z vinařů se přehlídky účastní nejméně třikrát, dostane od nás diplom - něco jako "Vinařství jdoucí po jiných cestách". Na body a medaile nehrajeme.
