O Víně

11.02.2010 p.j. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 11.02.2010 07:00

Biodynamikem snadno a rychle IV.

Ve čtvrté části seriálu jsou uvedeny některé konkrétní pro biodynamiku typické způsoby boje s chorobani a škůdci, zejména recepty na bylinné postřiky.

Rostliny jako éterné makrokosmicky orientované bytosti nemohou být nemocné, nýbrž zrcadlí nemoc svého okolí."

Wolf Dieter Störl

Biodynamik skutečně než začne něčím bezmyšlenkovitě (tzv. preventivně) stříkat, tak by se měl napřed zamyslet nad tím, proč se „choroba" nebo „škůdce" objevil, pochopit příčinu, vysledovat souvislosti. Mělo by se rozlišovat mezi výskytem a kalamitou. Jak správně konstatuje Nicolas Joly, dnešní konvenční zemědělství chce mít vinici naprosto čistou, bez čehokoliv, co by mohlo byť jen o píď umenšit úrodu či vzbudit u sousedů dojem, že se na pozemku nehospodaří dobře. Při sebemenším výskytu čehokoliv, co lze najít v tlustém atlasu škůdců a chorob, zemědělec propadá panice ze zkázy a okamžitě zasahuje. Zatímco pro biodynamické zemědělství je spíš ideálním stavem to, když se rostlina (nebo spíš celé společenstvo rostlin, mikororganismů a živočichů v daném místě) naučí samoregulovat a udržovat v dobré rovnováze, a hospodář zasahuje jen v nutných případech, kdy opravdu hrozí, že to nezvládnou. To znamená, že pouhý výskyt „patogenu" je jen ostražitě sledován a zásah je veden až od určité meze, přičemž není nutné tu domněle škodlivou invazi vymítit, Joly dokonce dodává, že v ideální biodynamické vinici budou vždy „choroby" a „škůdci" přítomni, ale v takové míře, která škodí jen v zanedbatelné míře a úrodu ani rostlinu nezničí. V našich končinách ovšem míra závislosti rostliny na zásazích vinohradníka bude do značné míry záviset též na terroiru - mikroklimatických a půdních podmínkách, zvolené odrůdě, sousedících pozemcích (jejich obhospodařování) a mnoha dalších aspektech.

Prostředky, jakými může biodynamický vinař zasahovat na vinici proti chorobám a škůdcům, aby tím neohrozil certifikát Demeteru, jsou uvedeny v druhém dílu mého seriálu. V následujícím textu přináším detailní recepty na biodynamické postřiky (převážně) bylinného původu. Jen pro lepší pochopení, rozdíl mezi čajem a odvarem je ten, že čaj se získává tak, že bylina je vhozena do vroucí vody, zatímco odvar vzniká tím, že se bylina vhodí do vody, a teprve pak se směs zahřívá k varu.

Preparát 508 - přeslička (přeslička rolní, Equisetum arvense, angl. „horsetail preparation", franc.: „la prêle de champs") - poslední z preparátů uvedených Steinerem na jeho Zemědělském kurzu. Ale tento preparát nemá nic společného s kompostem ani růstem. Obsahuje velké množství křemíku a hlavním úkolem preparátu je potlačit vlhkost a nadměrný vliv Měsíce a donutit tak houbě (houbovým chorobám) sestoupit do sféry půdy a nechat rostliny na pokoji.

Příprava: Neplodné letní lodyhy se sbírají po odkvětu hnědých lodyh, ideálně za letního slunovratu nebo těsně před ním, za slunečních dní. Suší se v suchých zastíněných a větraných prostorách. Před přípravou postřiku se sušené lodyhy naháží do vody, která se přivede k varu a zvolna se vaří 30-60 minut. Ze 100g sušené natě nebo 400g čerstvé tak lze připravit 2-6 litrů dostatečně koncentrovaného odvaru. Ten pravděpodobně po nějaké době začne kvasit, což prý není na závadu. Jolyho recept: na hekter 20 kopřiv, pět nebo šest stroužků těsně před smícháním rozmačkaného česneku, několik proutků vrby, možno i trochu šalvěje nebo hrst přesličky, šťovíku či túje se svaří s 10-15 litry vody a následně ředí dle potřeby.

Aplikace: Získaný koncentrát se pro aplikaci zředí v poměru 1:20 až 1:40 a dvacet minut se dynamizuje (míchá). Oněch 100g přesličky by tak mělo stačit na postřik 1ha vinice (půdy; pokud se stříká na listy, je třeba ředěním připravit o něco více postřiku). Obyčejně se postřik z čerstvého koncentrátu stříká na listy a z fermentovaného na půdu. Stříká se dle potřeby (počasí) od jara do podzimu, ovšem Joly varuje před přehnaným nadužíváním. Co se týče načasování, tak nejlépe po ránu, v době, kdy je síla Měsíce nejsilnější, tedy v úplňku, přibývajícím měsíci, perigeu (přízemí), opozici Saturnu a Měsíce. Může být aplikován společně s roháčkem nebo křemenáčkem nebo kopřivovým čajem. Kombinace s kopřivovým čajem prý výrazně snižuje potřebu sirných a měďnatých postřiků.

http://botanika.wendys.cz/kytky/K622.php

500 Urticae - „kopřivový roháček" - Biodynamický guru François Bouchet vyvinul tento postřik (v podstatě směs roháčku s kopřivovým a vrbovým čajem), aby pomohl keřům (nikoliv je vyléčil) napadeným virem vějířovitosti révy (viz http://www.trhvin.cz/pruvodce-vinem/178-vejirovitost-revy) a vůbec i pro jinak oslabené keře. Podporuje růst a zvětšení listové plochy, efektivní též proti chlóróze.

Příprava: Do roháčku se zamíchává napřed kopřivový, pak vrbový čaj (jejich příprava viz níže). Dynamizuje se stejným způsobem jako roháček. Počítá se 120, 240 nebo 480 gramů (zřejmě dle požadované síly) roháčku na hektar.

Aplikace: Stříká se koncem jara před květem a pak na začátku léta, kdy se začínají vyvíjet hrozny. Postřikují se pouze konečky výhonů, listy jim nejblíže a listy nejvíce natočené ke slunci. Neměl by se aplikovat současně s křemenáčken ani přesličkou.

Heřmánkový čaj (heřmánek pravý, angl. „camomile tea") - další postřik z dílny François Boucheta. Mírní důsledky stresu z déletrvajícího sucha a vysokých teplot, ale i zimy a dešťů, má i hojivé účinky.

Příprava: Potřebné množství květů (10 g/ha) se přelije vroucí vodou, po dvaceti minutách zfiltrovaný koncentrát se dále ředí vodou na dostatečné množství na postřik dané plochy. Dynamizuje se jednu hodinu. Detaily ohledně sběru heřmánku viz Preparát 503 (třetí díl seriálu).

Aplikace: Stříká se na listy dle potřeby (počasí), ovšem Bouchet uvádí, že nejvhodnější je to po odkvětu. Postřik kozlíkovým čajem před květem přináší teplo, které heřmánek po odkvětu vyrovnává. Může se aplikovat zároveň s roháčkem, ale nikoliv současně s kozlíkovým postřikem.

Kopřivový čaj (kopřiva dvoudomá, angl. „nettle tea") - Podporuje růst a proudění mízy u keřů, jejich vývoj byl zbržděn klimatickými šoky (sucho či mráz), dokáže mírnit chlórózu zaviněnou nedostatkem železa v půdě. Používá se v časném jaru jako životabudič i ochrana před jarními mrazíky. Funguje i jako repelent hmyzu. Někteří vinaři přidávají kopřivový čaj do měďnatého postřiku bordóskou jíchou, protože prý zmírňuje efekt přílišného ztvrdnutí listů po jejím použití.

Příprava: Deset kilogramů čerstvých kopřiv (na jeden hektar se počítá 1kg čerstvých nebo 100g sušených, i když Bouchet tvrdí, že netřeba se bát i vyšších koncentrací) a 100 litrů dešťové vody slouží k přípravě koncentrátu, který se dále ředí na postřik požadované plochy. Čaj se připraví přelitím kopřiv horkou vodou a následným ponecháním, kdy nálev začne i s kopřivami fermentovat. Za občasného promíchání se v kádi nechá 8-10 dnů, poté se slije a zcedí. Jako repelnt proti mšicím a sviluškám se používá čerstvý extrakt, kdy se kopřivy louhují 30 minut až 20 hodin. Dynamizuje se před použitím jednu hodinu.

Aplikace: Může se stříkat jak na půdu, tak na listy, dle účelu, k němuž je užit. Frekvence použití se obvykle pohybují v široké škále od dvakrát za sezónu po jednou týdně. Ideální čas pro aplikaci jsou dny, kdy měsíc prochází tepelnými/plodovými znameními (Lev, Střelec, Beran). Může se postřikovat zároveň s křemenáčkem (10% vody potřebné k přípravě křemenáčkového postřiku může být nahrazeno tímto čajem, dle Boucheta ičajem vrbovým či 500 Urticae). Neměl by se kombinovat s přesličkovým postřikem.

Vrbový čaj (vrba - libovolný druh; angl. „willow tea", franc. „L´osier", „le saule") - Tento Bouchetův recept dle něj pomáhá dalším čajům, zejména kopřivovému, zvýšit jejich efektivitu. Salycilová kyselna, kterou vrba obsahuje, má zklidňující účinek.

Příprava a aplikace: Výhonky, větve, listy, dokonce i kmen či kořeny vrby jdou použít. Sbírat se mohou v kteroukoliv část roku. Obvykle se odměřené množství (800g/ha) vsype do kopřivového nálevu (jen max. 80°C teplého, ne víc!). Dále se pracuje už s kombinovaným nálevem jako s kopřivovým - viz výše.

Popel škůdců (angl. „Pest ashing" nebo „insect pepper") - už Steiner ve svém Zemědělském kursu doporučoval coby „repelent" proti větším škůdcům spalovat jejich kůže v konjunkci Venuše a Štíra (což ovšem nenastává každý rok). Ovšem než se přistoupí k nějakému zabíjení a pálení, vinař by si měl být jistý, že jde skutečně o jednoznačného škůdce a nikoliv v podstatě o neškodného či dokonce v něčem užitečného tvora. A opět platí, že cílem není úplné vyhubení tvora, ale jeho regulace na přijatelnou mez.

Příprava: U živočichů se spalují kožky (Nicolas Joly odzkoušel úspěšně králičí), u ptáků peří. V případě hmyzu a bezobratlých Maria Thun doporučuje spálit 50-60 jedinců (Joly píše 20-30) v kamnech roztopených dřevem ve vhodném termínu (Slunce v Beranu pro larvální stádia, v Býku pro hmyz s tvrdými krovkami, v Blížencích pro blanokřídlý hmyz a v Raku pro hlemýždě a slimáky). Dle Marie Thun nejlépe zpopelňovat přímo na ošetřovaném pozemku. Vychladlý popel se roztírá v hmoždíři hodinu podobně jako při dynamizaci roztoků: napřed jedním, pak druhým směrem střídavě po cca 10 vteřinách. Jeden gram popela se rozmíchá v devíti mililitrech vody (Bouchet doporučuje alkohol) - protřepává se v lahvi tři minuty. Takto připravený D1 roztok se doplní vodou (alkoholem) do 90ml a znovu protřepává tři minuty (D2). Roztok D3 se získá dalším doplněním do 900ml, tam už asi neprotřepáte, stačí tři minuty míchat. D3 roztok se pak může delší dobu skladovat v uzavřené tmavé lahvi. Příprava finálního D8 k postřikům: ze zásobního D3 odeberte 1ml a ten míchejte v 9ml vody nebo alkoholu tři minuty. Vzniklý D4 doplňte 90ml vody (alkoholu), opět tři minuty míchejte. Takto získaný D5 nařeďte 900ml vody (alkohlu), tři mintuy míchejte. Všechen takto připravený D6 doplňte devíti litry vody a míchejte tři minuty. Obdobně získáte finálních 90 litrů D8, někteří už finální smíchání na D8 provádějí přímo v postřikovači. Zde je nutný postřik co nejdříve po přípravě. Devadesát litrů D8 by přibližně mělo vystačit na jeden hektar (na půdu - na listy asi více)

Aplikace: Steiner radil postřikovat půdu, Bouchet míní, že proti škůdcům zelených částí révy by se měly stříkat vinné keře. Půda by měla být ideálně vlhčí v době aplikace. Lze popel aplikovat i bez ředění, rozmíchaný s pískem, ale nejlepší výsledky bývají s postřikem D6 nebo D8. Maria Thun doporučuje v případě většího výskytu škůdců provést tři nedlouho po sobě jdoucí postřiky, např. tři večery po sobě nebo ráno, večer, ráno.

Popel plevelů (angl. „weed ashing", „weed pepper") - využívá se obdobného „repelentního" účinku jako při zpopelňování zvířecích škůdců. Opět je třeba důkladně zhodnotit, co je přemnožený a škodící plevel a co jen neškodné rostlinné společenstvo. Zpopelňovat se mohou jak semena, tak celé rostliny. Příprava a aplikace je obdobná zpopelňování zvířecích škůdců, včetně aplikace s pískem nebo v podobě D6 (D8). Ovšem je konstatováno, že celá záležitost je komplikována tím, že každý druh plevele má jiný vztah k astralitě a tudíž odlišnou optimální dobu (konstelaci) pro zpopelnění.

Plevelový čaj (angl. „weed tea") - vychází se z principu, že výskyt plevelů je určitým symptomem, že plevel vlastně substituuje nějaký chybějící element. Macerátem z plevelů se tam tato chybějící součást dodá také, ale ve formě, která je pro celý ekosystém méně agresivně narušující. Využívá se např. v periodách mezi vyklučením a novým osazením vinice, kdy se některé plevele agresivně rozšíří.

Příprava: části plevelů či celé rostliny se macerují (fermentují) ve vodě v dvěstělitrovém sudu 8-10 týdnů, možno přidat preparáty 502-507. Vzniklý koncentrát se zfiltruje a používá k postřiku čerstvý.

Aplikace: Zředí se vodou 1:40, dynamizuje 20 minut a pak se jím postřikuje (smáčí) půda, resp. Ta část postižená plevelem nejvíc. Tři postřiky, vždy po týdnu následující, na podzim nelépe.

Jinak odstraňují-li se plevele orbou, pak nejůčinnější se ukazuje, pokud je Měsíc ve Lvu (tedy vhodný termín pro orbu je toto období).

Stromová pasta (angl. „Pruning paste", „water coat", fr.: „l´eau d´enduit") - postup přípravy dle Marie Thun jsem popsal v předešlém díle o biodynamických preparátech. V knize Biodynamic wines je uveden trochu jiný recept od Boucheta: 240g kravince (ne moc čerstvého) plus 1-2litry syrovátky se smíchá s jílem nebo bentonitem (1-2% váhy kravince a syrovátky) a rozmíchá ve 100 litrech vody. Dynamizuje se dvacet minut a mělo by se spotřebovat do 48 hodin. Toto množství by mělo vystačit na 1 hektar. Zde ještě doplním, že funkcí stromové pasty je výživa a ochrana kůry a kambia a uzavření prasklin a poranění, kde by mohly přezimovat škůdci a spory houbových chorob. Mělo by to předcházet i takovým chorobám, jako je eutypióza (ESCA). Před ošetřením by měla být z keřů odstraněna odpadající borka, lišejníky a mechy. Pokud je roztok stromové pasty přefiltrován, může se stříkat, ale klasicky se spíš natíraly kmínky štětkou ihned po řezu.

Kromě přesličky Joly jako byliny účinné proti padlí jmenuje šalvěj a kostival. Varuje před nakupovanými surovinami, které nezřídka bývají ošetřené ozářením a tím pádem neúčinné.

Literatura:
Monty Waldin: Biodynamic Wines; Mitchell Beazley 2004
Nicolas Joly: Víno z nebe na zem; Filip Trend 2004
Příště: Standardy pro zpracování (sklepní technologie)

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 9172x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 06.02.2010 17:37:01