O Víně

Odborný seminář „Ochrana révy vinné, jádrovin a peckovin" se konal 24. února 2009 v salonku hotelu Prestige ve Znojmě. O jeho průběhu jsem na těc hto stránkách psal. Pro mne a myslím, že i pro ostatní účastníky byla příjemným překvapením účast dvou kolegů ze Slovenska, Ing. Rostislava Šimory a především velice známé šlechtitelky révy vinné paní Ing. Dory Pospíšilové, PhD. ze šlechtitelské stanice v Modré (Výskumná šlachtitelská stanica vinárska a vinohradicka Modra, nezisková organizácia). Téma svého vystoupení nazvala Novinky ve šlechtění slovenských ušlechtilých odrůd révy vinné. Vědecká pracovnice paní Ing. Dora Pospíšilová se za více jak padesátileté působení v oblasti šlechtitelství révy zapsala do dějin slovenského vinohradnictví vyšlechtěním velké řady původních odrůd, mimo jiných například Devín nebo Dunaj. Je spoluautorkou (D. Sekera, T. Ruman) nádherné knihy Ampelografia Slovenska, která vyšla v roce 2005. V úvodu svého vystoupení s trochou smutku v hlase hovořila o velice vážných finančních a dalších problémech, v současné době jediné slovenské šlechtitelské stanice. Jak to vypadá, bohužel šlechtění révy vinné v této stanici asi zanikne a to prý bude i konec šlechtění révy na Slovensku. V současné době zde pracují pouze 3 zaměstanci. Na grafech ukázala současnou odrůdovou skladbu révy na Slovensku. V současnosti bílé moštové odrůdy zaujímají - 81,7 % a z toho Ryzlink vlašský 25 %, Veltlínské zelené 18 %, Müller-Thurgau 12 %, Rulandské bílé a Chardonnay 8 %, Dievčie hrozno 3,5 %, Ryzlink rýnský 1,8 %, Sylvánské zelené 1,5 % a ostatních potom 8,4 %.

Modré moštové odrůdy zaujímají 14,5 % a z toho Frankovka 6,5 %, Svatovavřinecké 5,5 % a osatní odrůdy 2,5 %. V další části své prezentace hovořila o nových odrůdách na jejichž šlechtění se ve většině případů za dlouhá léta sama podílela. Dnes šlechtění révy již prý bohužel není nikde v programu, ale snaží se alespoň vyhledat a uchovat všechny staré neregistrované odrůdy pěstované na Slovensku a soustředit je ve zvláštním genofondu pro jejich zachování a možné využití v budoucnosti. V minulosti proběhly na Slovensku tři etapy registrace nových odrůd. První etapa registrace byla v roce 1997 (Devín, Dunaj, Diamant, Dora, Opal), druhá v roce 2002 (Milia, Ametyst, Negra, Onyx, Rubanka, Pastel) a třetí začala v roce 2009 s tím, že bude ukončena v roce 2011 (Breslava, Hetera, Sauvignon super, Hron, Nitra, Rosa, Luna, Premier, Picurka, Rhea (Jupiter), Heliotrop atd.)

Ing. Pospíšilová představila každou odrůdu na fotografii a jen stručně, s velkým sebezapřením jak říkala, protože by o každé prý mohla hovořit hodiny a hodiny, komentovala její výhody a případné nevýhody. Více podrobností včetně fotografií lze nalézt ve zmiňované knize „Ampelografia Slovenska". Bylo vidět, že šlechtitelství paní Pospíšilové nebylo a stále není jenom její povolání (i když by už léta mohla zaslouženě odpočívat v důchodu), ale i obrovská láska. Uvádím přehled nových moštových odrůd, o některých mnozí ze čtenářů snad ani neslyšeli (já k nim také patřím), že existují a se kterými nás paní Pospíšilová seznámila, jak jsem si v rychlosti poznamenal:

a) Bílé moštové odrůdy
BRESLAVA - D. Pospíšilová ji vyšlechtila v roce 1960 křížením: (Chrupavka růžová x Tramín červený) x s italskou odrůdou St. Maria d´Alcantara. Spolehlivá úrodnost, z nejlepších oblastí je až pozdní sběr, grepové aroma, harmonická vína, příjemné kyseliny, vhodné pro šumivá vína. Nedostakem je náchylnost na mrazy, náročné na polohy, křehké dřevo.

DEVÍN - první slovenská bílá moštová odrůda registrovaná v 1997, právní ochrana je od 1992. D. Pospíšilová křížila Tramín červený x Veltlínské červeno - bílé. Nejvydařenější vyšlechtěná odrůda, vysoká úrodnost i cukernatost nad 30 °NM, odolná proti mrazům. Víno vysoce aromatické mezi muškátem a sauvignonem, stárnutím se zlepšuje, vhodné pro přívlastky všech stupňů.

HETERA - Rok vzniku 1965, od roku 2004 pod právní ochranou. D. Pospíšilová skřížila inzuchtní (inzucht - samoopylení) semenáč Tramín červený x inzuchtní semenáč Veltlínské červenobílé, vznikla odrůda s vysokým heterozním efektem a tak byla i pojmenovaná. Nenáročná, silná v růstu, vysoká úrodnost 16 - 19 t/ha, pravidelná vysoká cukernatost s vysokým potenciálem extraktu. Je náchylnější na perenosporu a moučnatku.

MILIA - V roce 1973 vyšlechtili v Šenkvicích (Novák, a kol.), zapsaná v roce 2002, od roku 2004 je právně chráněná.. Matka Müller - Thurgau x otec Tramín červený. Opak naší Pálavy. Vysoká úrodnost, nenáročná na půdu, suché polohy. Aromatické přírodně sladké běžně 28°NM, sklon k sprchávání. Vhodná na výrobu vín vysoké kvality.

NORIA - vyšlechtěna ve Velkom Krtíši, registrace roku 2002, od 2004 právní ochrana. (Ryzlink rýnský x Semillon.). Odolná vůči mrazům, cukernatost i úrodnst je vyšší nežli Ryzlink rýnský, nenáchylná na houbovité nemoci. Pro nejlepší polohy. Patří mezi nejkvalitnější odrůdy, harmonická vína jemné kyselinky, aroma připomíná spíš Semillon.

b) Modré moštové odrůdy
DUNAJ - V roce 1958 křížila a 20 let sledovala. Dunaj D. Pospíšilová vyšlechtila trojím křížením odrůd (Muškát Bouchet x Oporto) x Svatovařinecké. Nenáročná na polohy, vysoká úrodnost 10 t/ha i vyšší, hrozny nehnijí, vysoká cukernatost 25 °NM. Nedostakem je sklon k sprchavosti. Charakter vína portského, výborná barva, vína jižního typu.

HRON - v roce 1976 křížila v Bratislavě Pospíšilová francouzské odrůdy Castets x Abouriou noir. Velice vydařená odrůda, střední úrodnost, náročná na bezmrazé polohy a hluboké půdy. Citlivá na zimní mrazy. Víno je kabernetového typu, tmavé barvy, plné, sametové s velkým potenciálem nazrávání.

NITRA - v roce 1976 rovněž v Bratislavě křížila D. Pospíšilová francouzské odrůdy Castets x Abouriou noir a vybrala elitní semenáč a vyzkoušela v mnoha klonových potomstvech. Citlivá na jarní mrazy, náročná na hlubokou teplou půdu, Velmi úrodná, kvalita vína je mimořádná s kabernetovým charakterem, intenzivní tmavá barva, vysoký extrakt, třísloviny, harmonické, vhodné pro delší archivaci.

RIMAVA - stejné jako Hron a Nitra, křížila D. Pospíšilová francouzské odrůdy a vybrala jiný semenáč a v klonech sledovala. Je citlivá na zimní mrazy, náchylná na sprchávání. Vysece úrodná 10 - 15 t/ha, vysoká cukernatost, sběr v polovině října. Vsoce kvalitní vína s kabernerovou příchutí, tmavá, harmonická, plná, jemné třísloviny.

RUDAVA - D.Pospíšilová ji vyšlechtila v roce 1967 v Bratislavš. Křížila Castets x kříženec I-35-9 (je to trojitý kříženec odrůd Tenturier, Aleatico a Puchljakovskij). Z roho vybrala semenáč s nějakým čísle, to jsem si nezapsal a ten sledovala v provozních pokusech. V roce 2004 je odrůda registrovaná. Velice úrodná, nenáročná, odolná proti mrazům, vysoká cukernatost. Víno průměrné kvality, neutrální chuť, sytá rubínová barva, někdy jemný kabernetový tón, harmonická, jemná. Vhodná pro barikovou technologii.

TORYSA - opět docela složitý kříženec jako Rudava, vyšlechtěná D. Pospíšilovou v roce 1967. Z výsledků křížení vybrala jiný semenáč (číslo jsem nezapsal), který v mnoha klonových potomstvech projevil významné vlastnosti.Odolná vůči mrazům, řaší velmi brzo,, nesnáší dlouhá suchá období. Úrodnost záleží od půdy. Vína jsou vyjímječná vysokým obsahem tříslovin, antokyanů, kvalitní, temná barva, jemnáu kabernetová chuť. Jsou harmonická, výborný potenciál pro archivaci.

VÁH - vyšlechtěn D. Pospíšilovou v roce 1976 v Bratislavě. Kříženci francouzských odrůdy Castets x Abouriou noir. Z hybridní populace vybrala semenáč (číslo jsem nezapsal, jako obyčejně...) a ten sledovala v klonových populacích. Je citlivější na zimí mrazy na jarní ne. Není náročný na půdu, vyžaduje vysoké vedení. Vysoká pravidelná úroda hroznů. Patří do nejteplejších oblastí. Víno je kabernetového typu s paprikovou chutí, aromatické extraktivníú plné s vysokým obsahem tříslovin.

c) Nové slovenské stolní odrůdy jsou velice zajímavé samozřejmně pro normálního spotřebitele, ale především pro zahrádkáře, protože dosahují mimořádné plodnosti, chuťových vlastností a mnohé z nich rannosti. Popis a zajímavosti k jednotlivým odrůdám psát nebudu, ale bližší informace je možné získat z odborné slovenské literatury atd. Alespoň tedy názvy odrůd o kterých paní Pospíšilová hovořila:
DIAMANT, DORA, OPAL, PICURKA, LUNA, PREMIER, RUBANKA, HELIOTROP,
PASTEZ, RHEA.
Na závěr sympatická dáma s úsměvem pravila: „Přátelé, až budete někdy popíjet víno z těchto odrůd, o kterých jsem vám ve stručnosti něco řekla, a které byly a jsou můj život, vzpomeňte si na mne a připijte na starou Pospíšilku".
Přiznám se, že jsem z výše uvedených nových odrůd v tekutém stavu ochutnal několikrát pouze Devín a Miliu. Docela se těším, že někdy přechutnám i další a velice rád si potom na milou paní Pospíšilovou vzpomenu. I přípitek pronesu...