Na svatého Valentýna do sklepů v Dobšicích
V sobotu 14. února 2009 obchodníky stále víc propagovaného svátku zamilovaných se sešly stovky vínomilců ve vinařské obci Dobšice u Znojma. Podívejme se tedy „Na svatého Valentýna do sklepů v Dobšicích" a co se tam událo.
V sobotu 14. února 2009 obchodníky stále víc propagovaného svátku zamilovaných sv. Valentýna, se sešly stovky vínomilců ve vinařské obci Dobšice u Znojma. Letos je to již po čtvrté, aby přátelé vína probádali podzemní bohatství, možné tajnosti i neobvyklou atmosféru a krásu sklepů místních malo i velko vinařů. Půvabné na tomto putování je, že mnozí malí či mini vinaři, kteří si se svými víny hrají, mohou překvapit skvělým mokem a v kvalitě těžce konkurovat profíkům. V množství pochopitelně ne. Každý účastník v sokolovně, kde byla prezentace, zaplatil tři stovky a vyfasoval kromě různých materiálů, hezké italské skleničky Luigi Bormioli s logem Dobšic a také barevný plánek s trasou a vyznačenými otevřenými sklepy, zatavený ve folii který odolával jakémukoliv polití. Máme vyzkoušené. V podzemí už na nás všechny netrpělivě čekali místní vinaři s více jak sedmdesáti vzorky svých vín. Sklepů bylo letos otevřeno 17, ovšem všechny jsme ale nenavštívili protože jsme šli jenom tam, kde se nám v minulých létech líbilo a byla dobrá vína. Podobně jako vloni, nešli jsme podle plánku k prvnímu sklepu, protože tam samozřejmě šli všichni, ale my začali naše putování od sklepu číslo 11 což bylo známé Vinařství Lahofer. U Lahoferů nabízeli šest vzorků počínaje dobrým svěžím kabinetem Müller-Thurgau 2007 z Babičáku, pěkným Sauvignonem v pozdním sběru 2007 z trati U Hájku a konče jediným rosé, který jsme na celém putování chutnali, pozdního sběru Svatovavřineckého 2008 také z Babičáku. Ovšem potom ještě nabídli zajímavou novinku Frankovku klaret 2008. Myslím, že po obou posledně jmenovaných vínech bude letos značná poptávka. Nakonec růžovky jsou in.
Právě se skleničkou rosé v rukou jsme vyšli k dalšímu sklepu č. 12 vinaře Ing. Jana Šimečky. Cestou proti nám proudily skupiny rozjařených kolegů a kolegyň promísení s pěknými naparáděnými masopustními maškarami. Součástí celé akce byl i masopust s večerní zábavou. Před řadou sklepů už byly hloučky návštěvníků se skleničkami v rukou a živě diskutovali. Honza Šimeček měl v předsklepí příjemně zatopeno a nabízel pět vzorků. Z nich našim lepším polovičkám nejvíce chutnala voňavá Pálava výběr z bobulí 2008. Ve vedlejším třináctém sklepu Ing. Kamila Piálka ze čtyř vzorků bylo podle nás nejlepší Veltlínské zelené 2007 v pozdním sběru a pěkně našlápnutý, ale ještě nedozrálý mladý Dornfelder 2008. Čtrnáctý sklep byl pana Ing. Antonína Čepa, neuvěřitelně vitálního, hovorného a vtipného starého pána. Ve sklípku jsou pečlivě vyrovnané demižony s nápisy na cedulkách, nad nimi krásná sbírka koštýřů, prostě radost pohledět i posedět. Jeho vína vítězí v kategorii nejlepší kolekce a letos tomu nebylo jinak. Opět zvítězil v laickém hodnocení všech putujících, kteří svá hodnocení navečer předali v sokolovně. Nabízel šest vzorků dobře udělaných a hezkých vín. Mezi nejlepší jsme zařadili jakostní v odrůdě Veltlínské zelené 2008, Tramín 2008 a Muškát moravský 2008. Ale i obě rulandy, bílá i šedá neměly chybu. Nijak jsme nespěchali, prostě jsme si vše dobře užívali. Odtud jsme se přesunuli o dvě či tři stovky metrů výš ke sklepu č. 16 našeho „krále rosé" Ing. Jiřího Horta, který osobně podával informace zvědavým a lehce ovíněným návštěvníkům. Tak zde bylo opravdu plno, před sklkepem i ve vinárně, kde nabízela a nalévala sličná děvčata šest vzorků vín. Ovšem žádné rosé, jak by se dalo možná očekávat, ale čtyři bílá a dvě červená vína. Barikový Modrý Portugal výběr z hroznů 2007 byl dobrý a získal prvenství mezi červenými odrůdami v anketě účastníků letošního putování.
Venku jsme už potkávali již veselejší a někdy i hlučnější party návštěvníků nežli dopoledne, ale to se dalo čekat. Někteří popíjeli trošku víc, ale nakonec to u takových akcí je normální. Ovšem žádné nepřístojnosti, pokud bych to tak mohl nazvat jsme za celý den nikde neviděli. Vše bylo OK a v pohodě.
V útulné vinárně před sklepem Miroslava Švédy, která byla označena číslem 17 bylo také pěkně plno. Nejenom že se tu dalo příjemně posedět a postupně ochutnávat čtyři vzorky a vychutnávat si moc dobrý pozdní sběr Rulandského šedého 2008, který nakonec zvítězil v kategorii bílých vín, ale hrála tu skvělá cimbálka pod vedením primáše pana Ludvíka, známého také z organizování hudebně-kulturních akcí ve Znojmě. Atmosféra byla výborná a oceňovali ji bez rozdílu věku i ti, kteří fandí zcela jiným hudebním žánrům a stylům. Prostě tato hudba do sklepa k vínu patří, ať si říká kdo chce co chce. Po dlouhé chvílí jsme téměř neradi opouštěli pěknou atmosféru v království pana Švédy a popošli dál.
Před místní hospodou, kde byly zabíjačkové speciality vyhrávali dva stylově oblečení pánové na flašinet. Přešli jsme do další sklepní uličky na ulici Leska ke Kovárně, kde se stejně jako loni opékalo prase a tak celá ulička byla provoněná nejenom kouřem... Pěkný kopaný sklep v pískovci označený pětkou je pana Koňaříka, který nabízel pět vzorků. Petr domluvil, že mohu dál do sklepa udělat několik snímků. Podařilo se a my potom ochutnali slušnou Pálavu 2003, Sauvignon 2004 a Zweigeltrebe 2007 jsem si nemohl nechat ujít. Ale nebylo to pravé jaké mám rád. Potom jsme navštívili ještě dva či tři sousední sklepy jenom tak, bez nějakého většího ochutnávání, vína nás už tolik nezaujala.
Z celkového počtu 79 vzorků bylo 16 pozdních sběrů, 8 kabinetů, 2 výběry z hroznů a 1 výběr z bobulí. Ostatní byla odrůdová vína jakostní. Z celkového počtu 14 červených odrůd bylo nejvíce zastoupené Svatovavřinecké 7x a Zweigeltrebe 2x stejně jako Modrý Portugal. Ze zbývajících bílých odrůd bylo nejvíce zastoupeno Veltlínské zelené 8x, Sauvignon 7x, Müller-Thurgau 6x stejně jako Rulandské bílé atd. Kvalita vín byla pochopitelně různá, ale to nebylo naprosto na škodu, bylo co ochutnávat, srovnávat a třeba se i poučit. Ovšem obecně musím říci, že dobšická vína jsou dobrá a některá opravdu vynikající. Nehodnotili jsme vína ve svých poznámkách nějak podrobně (téměř vůbec), chtěli jsme si to prostě jenom užít a to se myslím docela podařilo. V bláhovém naději, že se tu snad setkám s některými kolegy co píší na tento web, jsem si ještě ráno prohlédl fotografie v článku „Jak nás neznáte", abych snad někoho poznal. Ve dvou případech jsem si myslel, že někoho poznávám a oslovil jsem, no nepodařilo se. Potom mně to už přátelé rozmluvili, abych neblbnul, ochutnal další vzorky a potom že prý už budeme všichni vypadat stejně.
Akce to byla opravdu vydařená a je vidět, že těží z drobných počátečních chyb a zkušeností předešlých tří ročníků. A bylo to opravdu vidět. Oběma organizátorům, Sdružení dobšických vinařů a obecnímu úřadu v Dobšicích patří velké poděkování. Spokojeného starosty Ing. Jenšovského jsme několikrát potkali i mezi sklepy či přímo v sokolovně. Nová webová stránka „Sdružení dobšických vinařů" je http://www.dobsice.cz/SDV/ se postupně zaplňuje zajímavými informacemi i z blízkého vinařského okolí, podívejte se na ni. Je jenom škoda, že podobná putování po sklepích ještě nejsou v tak vyhlášených vinařských vesnicích s nádhernými sklepy a sklepními uličkami jako je Šatov, Nový Šaldorf, Hnanice nebo Vrbovec. Je ale možné, že nás vinaři z těchto obcí brzo překvapí. Něco prý se snad rýsuje ale, kdo ví? Uvidíme.