Předsilvestrovské Setkání přátel vín v Prosiměřicích
V druhé polovině prosince 2008 jsem našel ve schránce na dopisy malou kartičku nadepsanou Pozvánka na Setkání přátel vín v Prosiměřicích.
Krátce před Vánocemi jsem našel ve schránce na dopisy malou kartičku nadepsanou „Pozvánka na Setkání přátel vín dne 28.12.2008". Po upozornění, že má každý s sebou donést dobré, ale i třeba špatné víno a nějaké to občerstvení, jsem se rozhodl pozvání využít i přesto, že vína nedělám. Docela jsem se těšil, protože v Prosiměřicích i když jsme starou vinařskou obcí se zajímavou historií je podobných akcí opravdu málo, snad jen v soukromých sklepích. Vinařské firmy u nás žádné nejsou. Podrobněji o vinařské historii obce jsem na ovine.cz psal v článku „Historie vinařské obce Prosiměřice".
Ovšem někdy kolem roku 2000 inicioval tehdejší starosta a zapálený vinař Jan Kuřitka s několika přáteli stejně nadšenými vinaři, koncem roku setkání a přechutnání několika vzorků vlastních vín. Postupně se z tohoto prvního setkání stala jakási tradice a právě letos to bylo již popáté co se v salonku Střelnice na kraji obce sešlo asi dvacet pozvaných vinařů a milovníků vín.
Sešli se tu někteří pozvaní vinaři z Prosiměřic, Vítonic, Horních Dunajovic, Lechovic a Práčí, aby přechutnali, ohodnotili a hlavně si popovídali o svých vínech, vůbec o vinařství a všeho kolem. V příjemné vinárně bylo na barovém pultu vyrovnaných 36 vzorků 18 odrůd převážně bílých vín. Většinou to byla mladá vína ročníku 2008 případně 2007, což bylo dopředu domluvené. Slova se ujal Pavel Dohnal z Lechovic se vzpomínkou na nedávno zesnulého Jana Kuřitky. Rozdali se velké degustační listy s tím, že se bude ochutnávat naslepo bez udání výrobce a po každém šestém vzorku se provede otevřená diskuse a odtajnění vinařů, aby individuální hodnocení nás všech bylo objektivní a bez jakýchkoliv zábran. Poté syn Libor (kdo jezdí na putování se Znovínem jej jistě znají) a otec Josef Tvarůžek (vinohradník Lahoferu) z Prosiměřic veřejně ohodnotili první vzorek pro srovnání měřítek a poté následovalo vlastní individuální ochutnávání. Bylo navrženo hodnocení podle pětibodové stupnice. Vše probíhalo v klidu a naprosto profesionálně, jako na nějaké velké významné soutěži. Vždy po šestém vzorku se rozproudila diskuse, vyhodnocení nejlepšího vzorku včetně vtipných poznámek v nichž vynikal zejména pan Hesina z Vítonic...
Hodnotila se vína následujících odrůd:Müller-Thurgau (Bergmann, bratři Bodanští, Venhuda, Čapoun, Hřib, Dohnal)Neuburské (bratři Bodanští, Venhuda, Hesina)Ryzlink vlašský (Hesina)Veltlínské zelené (Dohnal)Ryzlink rýnský (Dohnal, Kuřátko, Agra Hostěradice, Tvarůžek)Kerner (Hřib, Tvarůžek, Dohnal)Rulandské šedé (Hřib, Tvarůžek) Sauvignon (Hřib, bratři Bodanští, Dohnal, Tvarůžek)Muškát moravský (Dohnal)Tramín červený (Míka)Pálava (Tvarůžek)Svatovavřinecké rosé (Hřib)Frankovka rosé (Hřib)Blauburger (Kuřátko)Svatovavřinecké (Kuřátko, Čapoun)Zweigeltrebe (Hesina)Cabernet Moravia (Tvarůžek)Agni (Dohnal)
Z bílých vín mě nejvíc chutal Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Kerner, Sauvignon Pavla Dohnala z Lechovic, Müller-Thurgau bratrů Bodanských z Horních Dunajovic, Sauvignon a Pálava od Tvarůžků z Prosiměřic. Z červených Cabernet Moravia od Tvarůžků, Zweigeltrebe pana Hesiny z Vítonic. Velice zajímavé bylo i Agni Pavla Dohnala. O žádném z vín, které jsme ochutnali se nedalo říci, že by bylo nějaké vyloženě špatné. Jasně, byly zde určité rozdíly, ale jsou to vína mladá a um vinaře i čas může ledacos zlepšit (nebo naopak). Pokud snad někdo někdy zavítá do našeho regionu, třeba vína některých zde jmenovaných vinařů ochutnáte, docela bych to doporučoval. A pokud ne, tak další příležitost bude v březnu na místní výstavě vín v Práčích, Těšeticích či Horních Dunajovicíéch, přépadně v Tasovicích a v červnu možná na 3. ročníku putování po sklepích ve Vítonicích. Takové malé degustace místních vinařů mně velice lákají určitou tajemností a napětím, zda objevím zajímavá vína malovinařů, které pár desítek kilometrů od obce už nikdo nezná. A vždy se něco dobrého a zajímavého našlo!
Protože ochutnávání bylo přece jenom náročnější, využili jsme nabídky starosty Jiřího Lukeše k prohlídce dvou okruhů starých sklepů pod Střelnicí. Je to prostě nádhera, která je zatím bohužel naprosto nevyužitá. Něco se prý možná rýsuje, jak v náznacích řekl starosta. V každém případě by to bylo zajímavé obohacení nabídky turistů na Znojemské vinařské stezce, která městysem prochází. Uvidíme, jak vše dopadne... Příjemná a přátelská akce skončila a pomalu jsme se rozcházeli domů se vzdálenou vidinou příštího konce roku opět u sklenky vína ročníku 2008 a 2009.
