Portvejn. Je to portské?
Malé zamyšlení nad zvláštním typem vína, které je v Rusku a v dalších postsovětských zemích označováno jako Portvejn.
Portské by se asi mělo vyrábět jen v Portugalsku, existuje ale jedno víno, které se vzhledem, chutí, ale i názvem k tomuto originálu hlásí. Když jsem v 80. letech pobýval v SSSR, pochutnával jsem si tam na velmi dobrém gruzínském víně, označovaném jako Portvejn. I když jsem se tehdy o víno nijak zvlášť teoreticky nezajímal, napadlo mě, že to bude jakési sovětské portské. Že si tam tehdy asi s nějakými ochrannými známkami z prohnilého Západu nedělali hlavu, bylo jasné. Nemám k tomu z té doby žádné poznámky, takže jen lovím v paměti. Zaujalo mnohým. Lahve byly naprosto neobvyklé, z masivního skla. Když je člověk držel v ruce prázdné, vážily asi tolik, co běžná plná lahev. Vína byla velmi hutná, červená i bílá, obojí ale velmi tmavá, bílá spíše hnědá. Byla i velmi silná, kolem 19 % alkoholu. A ještě cena. Tehdy vyšla v přepočtu asi na 35,- Kč, což sice bylo o dost více než ostatní vína, ale pořád ještě směšně málo. Po návratu jsem u nás něco podobného marně sháněl. O pravém portském jsem si tehdy mohl tak nechat zdát.
Docela bych to rád ochutnal i dnes. Teď už by bylo s čím srovnávat. Kdoví, zda by mi to ještě tak chutnalo. Podíval jsem se na nějaké gruzínské stránky, ale tam jsem nic podobného nenašel, i když se určitě ještě alespoň na počátku 90. let v Rusku gruzínský Portvejn s etiketami v azbuce prodával. Zato na ruských stránkách jsem toto víno objevil v mnoha podobách. Mělo by se vyrábět stejnou technologií jako pravé portské v jižních oblastech Ruska, například na Kubani nebo na Kavkaze. Využívá se mnoho různých odrůd jako například Rkaciteli, Aligote pro bílá nebo Cabernet Sauvignon, Merlot či Kara Uzjum pro červená. K základním značkám patří například Portvejn №13, №15, № 72, Kavkaz, Terek, Anapa nebo Kubaň. Četl jsem i nějaká vlastní ruská oficiální hodnocení, moc povzbudivá ale nebyla. Podniky nedoržují technologii, používají méně kvalitní surovinu apod. Také lahve a etikety nepůsobí nijak lákavě. V tomto směru tedy proti těm 80. létům spíše krok zpět. Nepatrnou změnu jsem našel v obsahu alkoholu. Nyní je to většinou 18 %. Přes ta negativní hodnocení bych to asi stejně risknul a ochutnal.
Vedle Rusů ho také vyrábějí i v dalších republikách bývalého SSSR. Objevil jsem ukrajinský, arménský, azerbajdžanský, turkmenský i kazašský. Jak jsou na tom s kvalitou v těchto zemích, netuším.
