Zweigelt a moje oblíbené Zweigelt(rebe)
O šlechtiteli F. Zweigeltovi a také o tom, jak se stalo víno Zweigelt jedním z mých favoritů a oblíbenců se dočtete v dnešním článku. Skromně upozorňuji, že mám rád i jiná červená vína a dovedu si je řádně užít, ale jak říká moje žena přátelům, cituji: „To je hrozné, Jarda je „ujetej" na Zweigelt..."
Někdy koncem sedmdesátých let minulého století nebo tisíciletí, obojí zní pro mne docela hrozně, jsem se poprvé setkal s vínem tehdy z nové ještě neuznané odrůdy André, která vznikla v roce 1961 z dílny Ing. Jaroslava Horáka ve ŠSV Velkých Pavlovicích. Popíjeli jsme jej z bratrem Jiřím, který někdy v té době nastoupil do Šlechtitelské stanice ve Vrbovci, kde potom pracoval přes dvacet let jako zaměstnanec, šlechtitel i vedoucí stanice a André tam bylo vysázené (dnešní Ampelos) a oba jsme jím byli nadšeni. Ampelos, šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s. a ŠSV Velké Pavlovice jsou dodnes udržovatelé této naší modré odrůdy. Bylo to zcela něco jiného než Modrý Portugal, Frankovka či Svatovavřinecké, které se tehdy běžně konzumovaly. Něco z těch vín samozřejmě André má, protože je to kříženec otce Svatovavřineckého a matky Frankovky. Barva, extraktivnost, bohatá, plná vůně i chuť mne docela dostaly a při návštěvě bratra jsem si tohoto vína vždy náležitě vychutnával. Do SOK bylo zapsané v roce 1980 a od té doby se začalo s jeho pomalým šířením hlavně do vinic na Moravě. V Čechách se pro pozdní zrání snad ani nepěstuje. V současné době je rozšířeno André pouze na 1,5 % celkové plochy.
V té době jsem netušil, že podle mého názoru ještě zajímavější kombinací křížení výše zmíněných dvou odrůd je Zweigelt. Jirka sice něco říkal o Zweigeltu, který v sousedním Rakousku dobývá vinice, ale u nás jej nikdo až na výjimky (protože se nějaké sazenice v šedesátých letech přece jen k nám dostaly a v malé míře se pěstovaly) neznal a snad ani pořádně neochutnal. Bylo naprosto vyloučené a nemožné si zajet k nějakému vinaři do nedalekého Unterretzbachu či do Retzu na sklenku vína, jak je to dnes naštěstí zcela normální. Stačilo se jen třeba i omylem přiblížit k tehdejšímu pohraničnímu pásmu a už měl člověk veliké problémy. Jen tak na okraj, otec v padesátých letech odvezl na motorce kamaráda svého kamaráda s demižonem do vinařských Hnanic ležících na hranicích s Rakouskem, kde si chtěl údajně koupit víno. Za pár dní přijelo StB otce zatkli a dostal natvrdo 5 let v uranových dolech v Jáchymově prý za protistátní čin napomáhání k emigraci podvratným živlům... Rubínový Zweigelt jsem tedy neochutnal, vesele a s chutí popíjel u bratra ve šlechtitelské stanici, ale i jinde velice oblíbené André. K opravdovému objevení a ochutnání Zweigeltu jsem se dostal asi o dvacet let později...
Tato zajímavá odrůda byla vyšlechtěna pár desítek kilometrů od našich jižních hranic ve slavném Klosterneuburgu v Rakousku. U našich jižních sousedů je šlechtění révy vinné neoddělitelně spjato se jménem Friedrich Zweigelt. Narodil se 13. ledna 1888 v Hitzendorfu ve Štýrsku a zemřel 18. září 1964 v Grazu. Studoval přírodní vědy v Grazu, kde v létech 1910-11 působil jako asistent botanického ústavu místní univerzity a v roce 1911 získal doktorát z přírodních věd. O rok později působil ve Vyšší spolkové vinařské škole a ve výzkumném ústavu v Klosterneuburgu u Vídně, kde se stal v roce 1938 ředitelem vinařské školy a spolupracoval kromě jiných s Ing. Gruberem, F. Vobořilem, A. Stummerem, Dr. L. Moserem a dalšími výzkumníky a vinaři. Již v roce 1921 založil na Vyšší spolkové vinařské škole a výzkumném ústavu tzv. Spolkovou vinařskou šlechtitelskou stanici. A z jeho iniciativy byl také založený Svaz šlechtitelů révy vinné v Rakousku s ustanovenou šlechtitelskou komisí. Jedině tato komise měla právo zkoušet přihlášené novošlechtěné klony a evidence registru povolených elit. Tak bylo zaručeno, že novošlechtěnci se dostanou do praxe až po odpovídající době prověřování, zkoušení a vinaři byli chráněni před rizikem, jež přináší sebou nová odrůda. Ovšem spolkové šlechtění révy nedostávalo žádnou finanční podporu a proto Dr. Zweigelt velice úzce spolupracoval s vinaři, u kterých prováděl zkoušení klonů a nových odrůd. Vypracoval základní selekční schéma podle kterého prováděli vinaři pod jeho dohledem vlastní selekční práce, které ovšem přerušily válečné události. Dr. Zweigelt se snažil sbírat nadějné přímoplodé hybridy a zkoušel jejich vhodnost. Na základě toho velice úzce spolupracoval s francouzskými, německými i českými šlechtitelskými pracovištěmi, zejména se stanicí v Mutěnicích s níž si vyměňoval šlechtitelský materiál. Zkušenosti potom zveřejnil společně s A. Stummerem v publikaci „Die Direktträger" a na jeho doporučení byl potom v Rakousku vydaný zákaz pěstování přímoplodných hybridů v nejlepších vinařských polohách. Ale zároveń se snažil zpětným křížením na kvalitní evropské odrůdy zlepšit kvalitativní znaky přímoplodných odrůd. Mimochodem, jeden ze spolupracovníků Dr. Zweigelta, vynikající šlechtitel, vinař a zkušený praktik A. Stummer položil společně s kolegy odborníky základy udržovacího šlechtění odrůd révy vinné v tehdejší Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě kde byl v létech 1918 - 1928 také vedoucím stanice.
Dr. Zweigelt se zabýval mimo výše zmíněných aktivit především hybridním křížením révy vinné (Vitis vinifera). Ke zpětnému křížení využíval mimo jiné odrůdy Isabella, Noah a Othello, které křížil se všemi pěstovanými odrůdami v Rakousku. Ovšem válka přerušila jeho práci a téměř všechen materiál z novošlechtění se zničil. Jak uvádí Dr. Gertrude Mayer (Znojmo 2008), zachovaly se jenom dvě parcely se semenáči z křížení s odrůdami Vitis vinifera z nichž po druhé světové válce byly vyselektovány nynější nové odrůdy uznané k praktickému šíření v Rakousku: Zweigeltrebe, Blauburger, Goldburger (Organgetraube x Ryzlink vlašský) a Jubilejní (Portugal modrý x Frankovka).
Nejznámnější a nejúspěšnější šlechtěnci Dr. Zweigelta pocházejí z roku 1922 a sice Blauburger (kříženec odrůd Modrý Portugal a Frankovka) a Rotburger, později pojmenovaný a dnes v Rakousku obecně známý především pod jménem jeho autora - Zweigelt nebo Blauer Zweigelt. U nás se častěji užívá název Zweigeltrebe, pod kterým je také tato odrůda od roku 1980 zapsána v SOK ČR. Samozřejmě následovala dlouhá léta ověřování a později postupného zavádění a rozšiřování nové odrůdy mezi vinaři o což se především zasloužil po roce 1945 další z vynikajících vinařů dr. Lenz Moser z Rohrdorfu u Kremsu. Vinohradníci jej nepochybně znají jako autora tzv. „vysokého vedení podle Mosera" což je vedení révy vinné na dvouramenných vodorovných kordonech s řezem na střídavé čípky, kdy kmeny jsou vysoké asi 1,2 m a keře vysázené ve sponu 3 x 1,2 m. Díky nadšenému propagátorovi a šiřiteli této odrůdy L. Moserovi byl Rotburger v roce 1975 přejmenován na Zweigelt. Dr. Zweigelt získal v létech 1936 - 1945 řadu ocenění, diplomů a čestných titulů za svoji dlouholetou šlechtitelskou činnost. Autorsky byl velice aktivní vydal řadu odborných publikací a článků v časopisech. V době nástupu nacismu v Německu a Rakousku se bohužel nějakým způsobem „zapletl" s narodními socialisty a po roce 1945 byl nucen zanechat veškeré veřejné činnosti. Po válce působil ještě nějaký čas jako soukromý poradce četným vinařům. V roce 1963 rok před svojí smrtí v Grazu, vydal autobiografickou knihu, ve které se snažil mimo jiného objasnit své tehdejší rozporuplné postoje. Toto byl také údajně jeden z důvodů, proč se úspěšná odrůda k nám až do konce šedesátých let minulého století vůbec nedostala. „Obrácené" vyšlechtění naší odrůdy André (Frankovka x Svatovavřinecké) bylo prý snad jakousi českou odpovědí na úspěšně se šířící odrůdu Zweigeltrebe.
Zweigeltrebe (Svatovavřinecké x Frankovka) není ovšem ve vinařském světe příliš známou odrůdou. Spíš je to jakási rarita, podobně jako je třeba Veltínské zelené či naše Pálava a řada dalších. Ale to je ostatně osud většiny odrůd, které byly vyšlechtěné v malých vinařských zemích a které nedostaly masivní podporu jiných vinařských velmocí jako je třeba Itálie, Francie či Španělsko...
Je to odrůda s dobrou marzuvzdorností. Je odolní proti plísni šedé ale proti houbovým chotorobám je její odolnost střední. Révoví vyzrává velice dobře. Listy jsou velké, vzpřímený vzrůst, středně velké křídlaté hrozny s modročernými bobuleni (viz. foto). Raší velice brzy. V teplých oblastech snese i podřadnější polohy, je vhodná pro hlinité půdy. Zrání hroznů je střední, přibližně od začátku října, plodnost pravidelná a velmi dobrá. Růst je velice bujný se vzpřímenými letorosty. Doporučuje se vysoké vedení s dlouhými tažni s maximálním zatížením 6 - 8 očky na čtverečný metr. Něco přes 13 let je půměrný věk našich vinic osázených Zweigeltrebe. Ovšem zastoupení Zweigeltrebe v mladých výsadbách v letech 2004-2007 je něco málo přes 154 ha. Pro výrobu kvalitních vín je nutné omezení násady hroznů řezem a jejich probírku. Výnos bývá pravidelný kolem 10 až 15 t/ha. Z vyšších sklizní bývají vína hrubší s vyšším obsahem tříslovin. Chuťové vlastnosti jsou silně závislé na velikosti sklizně hroznů připadajících na jeden keř. Z nižší sklizně jsou vína krásně tmavě granátové barvy s fialovým nádechem, plná. V dobrých ročnících může vyzrálost hroznů v součinnosti s redukcí hroznů dosáhnout až přívlastku výběru z hroznů a výběru bobulí. Aroma je kořenité, připomínající bobulové ovoce, višně, třešně, švestky, ale také třeba ostružiny. Po vyzrání jsou jemná, hebká, při dostatečném zastoupení tříslovin mají říznou pevnost. Dobré ročníky je vhodné archivovat, protože jsou to opravdu vína v našich podmínkách skvělá. Mám jich v archivu celou řadu a při přechutnávání se jen tetelím blahem, jaké skvosty jsem si většinou uložil. Jsou vhodná pro masité pokrmy a vydatné sýry, ale to je samozřejmě otázkou každého, k čemu Zweigelt bude pít a co bude nejvíce chutnat.
Velice často ochutnávám Zweigelt z Weinviertelu z okolí Retzu, kde je podle mých zkušeností plnější, mohutnější a prostě jiný, nežli Zweigeltrebe od nás. V letošním Salonu (2008) je v Rakousku Zweigelt zastoupený v 25 vzorcích různých vinařství. V našem Salonu vín 2008 je zastoupený pouze ve třech vzorcích. Zweigelt se stále častěji používá k výrobě zajímavějšího a módnějšího rosé. Ovšem v každém případě je to víno velice dobré, jedno z nejlepších v našich podmínkách a určitě si zasluhuje zvýšené pozornosti všech milovníků červeného vína.
Z nejvíce pěstovaných červených odrůd zaujímá u nás Zweigeltrebe po Frankovce druhé místo. V Čechách se pěstuje v registrovaných vinicích v podoblasti Litoměřické 17,38 ha, Mělnické 10,71 ha. Na Moravě v podoblasti Mikulovské 181,58 ha, Slovácké 254,87 ha, Velkopavlovické 273,68 ha a ve Znojemské 125,74 ha. Celkem tedy na rozloze 865,2 ha což je asi 4,8% celkové výměry našich vinic (stav k 31. prosinci 2007).
V jiných státech se ještě pěstuje v malém množství v Německu, pokusně údajně v Anglii, možná něco na Slovensku. Samozřejmě největší rozlohu zaujímá v Rakousku, kde je Zweigeltrebe nejrozšířenější modrou odrůdou a její plochy se stále zvyšují. Například v roce 1999 uváděly rakouské prameny osázení Zweigeltrebe na 4.349,73 ha což bylo asi 9 % celkové plochy vinic, ale v roce 2007 je to již 6.511,32 ha což je přibližně 12 % z celkového počtu jejich vinic. Pro zajímavost uvádím výměru osázených vinic v jednotlivých vinařských spolkových zemích: Burgenland 2.622,07 ha, Steiermark 429,48 ha, Wien 45,18 ha, ostatní země asi 1,13 ha a Dolní Rakousko 3.443,45 z toho ve Weinviertelu jež částečně sousedí se Znojemskem je osázeno 1.685,23 ha. Zweigeltrebe je součástí i některých dalších vyšlechtěných odrůd, například:* Ariana (Ryzlink rýnský x Svatovařinecké) x Zweigeltrebe - zapsáno v SOK ČR v roce 2001.* Cabernet Moravia (Zweigeltrebe x Cabernet Franc) - zapsáno v SOK ČR v roce 2001.* Rössler (Zweigeltrebe (Frankovka x SV) x (SV 1842 x Frankovka). Rössler byl v roce 2007 již zapsán mezi uznané odrůdy Rakouska. U nás se zatím vůbec nepěstuje, ale ani v Rakousku není rozšířený i když víno je moc dobré a velice zajímavé.
Velkým zážitkem bylo letošní podzimní setkání se synem legendy rakouského vinařství Dr. Lenze Mosera panem Sepem Moserem a vnukem Dr. F. Zweigelta panem Herfriedem Zweigeltem začátkem listopadu ve Znojmě na "Konferenci o nových odrůdách révy vinné" pořádanou Znojemským vinařstvím a Svazem znojemských vinařů v Louckém klášteře ve Znojmě, které se oba pánové zúčastnili jako hosté. Oba jsou samozřejmě vinaři i když vinařství postupně přebírají jejich děti. Snímky, které doprovázejí tento článek jsem pořídil v srpnu 2008 ve viniční trati Staré hory v Havraníkách, ve výsadbě Zweigeltrebe pana Ing. Sedláka.
Literatura:Informace z „Konference o nových odrůdách révy vinné" - Znojmo 6. 11. 2008Jaksch F., Grešlová J.: Víno z Rakouska pro znalce a labužníky 2006/2007. Reiseclub s.r.o. 2007Kol.: Salon 08 - Die 260 Siegerweine aus Österreichs härtestem WeinwettbewerbKol.: Situační a výhledová zpráva - Réva vinná. MZe ČR. Duben 2008Kol.: Šlechtění révy vinné ve středoevropském regionu (sborník referátů), Znojmo 1995Kol.: Sympozium k 80. výročí započetí udržovaného šlechtění révy ve Znojmě. Vrbovec 2001Ludvíková I., Jandurová O., Sedlo J.: Přehled odrůd révy 2008 (dotisk). SV ČR, ÚKZÚZ, VÚRV 2008
