Proč si v restauraci víno (obvykle) nedám?
Když ještě za socialismu objednával mladý muž v restauraci víno, obvykle proto, že potřeboval udělat dojem na dívku. Pokud si ale chtěl posedět s kamarády, šli na pivo. V restauraci nebo v krámě, tehdejší vína byla dost strašná, pivo byla jasně lepší volba.
Navštívíme-li dnes obchod nebo vinotéku, je situace úplně jiná. Nabídka je opravdu bohatá, člověk si může vybrat podle chuti i peněženky. V obchodě už počínaje nějakou stovkou se dá koupit víno, které se nechá pít. Ve vinotéce musíme ještě trochu přidat, ale ani zde by nás to nemuselo finančně zruinovat.
Konzumace vína u nás postupně stoupá, jak dokazují statistiky, v restauracích to ale ještě moc není vidět. Možná pár děvčat si vínko dá, ale chlapi dost tvrdošíjně zůstávají u piva. Ono je to ale dost pochopitelné. Veškerá propagace vína, které je v poslední době věnovaná dost velká pozornost, tu naráží na dva faktory, se kterými se asi zatím nedá hnout. První se týká nabídky a personálu. V řadě restaurací končí veškerá šíře nabídky u „červeného nebo bílého“, případně „Frankovky nebo Milerky“. Nějaký bohatší sortiment, znalost, odkud víno pochází apod., to prostě nemůžeme očekávat.
Druhý, asi ještě závažnější problém, spočívá v cenách. Zatímco rozdíl mezi cenou piva v obchodě a v restauraci není až tak dramatický, rozdíl u vína je prostě tragický, kolem 100 %, často i o dost více. A navíc člověk za ty peníze dostane mnohdy to nejmizernější marketové víno. Úplně jednoduchá matematika opět hovoří jasně pro pivo. Proč platit tak přemrštěnou cenu za něco, co vám skoro zaručeně nebude chutnat?
Nechci tvrdit, že je tomu tak všude. Existují hoteliéři a restauratéří, kteří vínu rozumějí a snaží se ho upřímně propagovat. I takové případy znám. U nich dostanete kvalitní víno za rozumnou cenu, dokonce za méně peněz lepší víno než jinde za draho. Bohužel, zatím to jsou spíše bílé vrány. Dokud se nezlepší nabídka a neuvede do souladu kvalita a cena nabízených vín, zůstane v restauracích i nadále víno spíše popelkou nebo nápojem pro snoby, kterým vysoká cena nevadí (spíše naopak), protože tomu, co pijí, stejně nerozumějí. A čím je lahev dražší, tím bude jistě i lepší.
Tedy závěrem
Přestože mám víno raději než pivo, dám si ho s chutí doma nebo v těch několika solidních restauracích, jinak ale většinou půjdu jako za socialismu s kamarády na pivo.
