O Víně

Zařadit víno ve sklence do nějaké kategorie nám občas dělá potíže. Nevíme do jaké, protože v oblasti kategorií vína existují nejasnosti. Vinařský zákon a klasifikace podle doby sklizně na základě množství cukru v hroznu nám o chuti či kvalitě vína mnoho nepoví. Jiné země mají jiné zákony, a i kdybychom je znali, moc to také nepomůže. Například francouzský fakt, že původ hroznů je zaručeně z této specifické oblasti na etiketě zmíněné neznamená, že nám víno bude chutnat. Zaručený původ hroznů nesouvisí s kvalitou výsledného vína. Ale je tu řešení.

Spotřebitelé, znalci a amatéři, zvažují víno podle chuti ve sklence, a shodují se na poměrně jednoduchém způsobu hodnocení do pěti základních tříd:

1. Chudé, podprůměrné víno (asi 25 % z celku) bude hrubé, případně ploché, bez jiskry, s krátkým, někdy až nepříjemným závěrem.
2. Běžné, průměrné víno (40 %) má ve vůni či chuti jenom minimální dopad, je neutrální, netvoří zajímavý dojem, jeho mdlá či neutrální chuť rychle zmizí.
3. Dobré víno (24 %) zaujme vůní i prvním douškem, který nabádá ke druhému, a má začátek, prostředek i středně dlouhý konec.
4. Vynikající víno (10 %) je sametově hladké, expresivní a koncentrované, delikátní, dlouho se vine na patře, snadno se pamatuje a hezky se na něj myslí. Někdo by ho označil za ušlechtilé či vznešené.
5. Velké víno (1 %) je ještě koncentrovanější, delší, extraktivnější a jemnější; trochu jako kaleidoskop: presentuje nám neuvěřitelně se měnící vůně i chutě, vzbuzuje neobyčejný zážitek a zanechává silnou vzpomínku.

Ta první tři dostaneme většinou v každém slušném obchodě. Cena by mohla být vodítkem, také způsob vystavení v obchodě. Ta poslední dvě získáme spíše u zdroje nebo dobré vinotéce, která umí vína i dlouhodobě kvalitně skladovat.

A ještě dvě moudra:
1. Kdo v mládí nepil dobré víno, později v životě ho neocení.
2. Kdo stále pije jen to nejlepší, neváží si ho.

Co ve víně hledáme, kromě potěšení?
Odrůdy dělíme na mezinárodní a místní. Níže seznam faktorů, které bychom měli v dobrém víně rozpoznat. Pokud se nám to nepovede, asi tam z nějakého důvodu nejsou a příště koupíme takové víno, které je odrůdově věrné a navíc nám chutná.

Mezinárodní odrůdy - připomíná
Cabernet Sauvignon - černý rybíz, cedr, výrazné třísloviny; (eukalyptus,) dozrává později; listově aromatický
Merlot - boubelatý; švestky, třešně, měkké třísloviny; koláč
Pinot Noir - maliny, třešně, harmonické třísloviny, fialky; (řepa, lékořice)
Shiraz / Syrah - třešně & višně, příjemné třísloviny, koření (skořice?), opálená guma, černý pepř, tmavá čokoláda
Chardonnay - jablko, broskve, máslo/diacetyl; patrná vanilka ze sudu nebo dubových odřezků
Riesling - někdy petrolej, nafta; med, luční květiny; je výrazný, s typickou, ostrou kyselinou a nižším obsahem alkoholu
Sauvignon Blanc - kopřivy, angrešt; tráva, zelené ovoce; jiskrné
Sémillon - fíky, citrusy; plné, bohaté
Gewürztraminer - tramín; liči, růže, omamné koření

Místní odrůdy - připomíná
Sangiovese - černý rybíz, třešně; od švestek k selskému dvoru, pikantní, středně výrazné třísloviny. V Toskánsku tvoří velké Brunello di Montalcino, lehké a kyselé v regionu Emilia Romana.
Malbec - kořeněné a bohaté v Argentině, voní po zvěřině v Cahors, jižní Francii; má sladké třísloviny
Tempranillo - tabák, třešně, maliny, kůže
Cabernet Franc - prapředek CS, méně výrazný a intenzivní, měkčí
Nebbiolo - truffles, lékořice, fialky, dehet, růže, pomeranče; v Piemonte tvoří velké Barolo
Pinot Gris - plné, zlatavé, kouřové, řízné
Pinot Blanc - příjemné, lehké, připomíná Chardonnay
Zinfandel / Primitivo - marmeláda z bobulového ovoce; maliny
Chenin Blanc - vlhká sláma, med, květiny
Grenache - tymián, levandule, jehličnany
Gamey, Beaujolais - silná šťavnatost; banán, nízké třísloviny
Viognier - broskve, hloh, meruňky; většinou plné až těžké
Veltlínské zelené - bílý pepř

U kupáží často chuť jedné odrůdy dominuje, víno je komplexnější než jednoodrůdové. Všímáme si harmonie a celkového výrazu vína.