O Víně

30.07.2008 milasko Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Rumunská a moldavská vína - jakostní stupně

Chtěl bych trochu přiblížit stupně jakosti a označování přívlastků ve dvou jazykově i vinařsky příbuzných zemích - Moldávii a Rumunsku. Obě u nás zatím nejsou vinařsky moc známé, zejména rumunská vína u nás představují skoro raritu, což je u evropské země, která je i významným producentem vína docela zvláštní. Vždyť vína z tak vzdálených zemí jako je například Austrálie nebo Argentina koupíme běžně.

Když jsem se díval do rumunských pramenů na dělení jejich přívlastkových vín, kupodivu jsem našel informace, které se navzájem poněkud lišily, tak nevím, jak to tam s vinařskými zákony mají, ale protože ty rozdíly nebyly až tak velké, snad údaje zde uvedené nebudou až zase tak daleko od rumunské reality. Rumunštinou bohužel nevládnu, takže překladem posloužit nemohu. Tak alespoň přibližné srovnání s poměry u nás:

CMD Cules la maturitata deplina cukernatost min. 190 g/l odpovídá kabinetu
CT Cules tarziu min. 220 g/l odpovídá pozdnímu sběru
CS Cules selectionat odpovídá pozdnímu sběru
CIB Cules la innobilarea boabelor min. 240 g/l odpovídá výběru z hroznů
CSB Cules la stafiridea boabelor min. 260 g/l odpovídá výběru z hroznů až výběru z bobulí

Kromě toho, že velký výběr rumunských vín na trhu není, ani poměr mezi kvalitou a cenou není někdy úpně ideální. Na druhé straně jsou určitě zajímavá tím, že jsou vyráběna z odrůd, které se jinde téměř nevyskytují. Tedy z hlediska „doplnění vinařského vzdělání" určitě stojí za pozornost. Navíc ta zajímavá jména, jako všelijaké Feteasky (Dívčí hrozen) - Alba, Neagra, Regala, Babeasca (Rara) neagra, Grasa de Cotnari apod. Sami Rumuni doporučují například tato vína z odrůdy Feteasca neagra a Feteasca regala (viz foto dole).

Moldavská vína jsou v poslední době v obchodech docela četná a musím přiznat, že je to trochu můj černý kůň. Představují spíše slušný nadprůměr, než absolutní špičku, imponuje mi ale velmi příznivý poměr mezi kvalitou a cenou. Docela oblíbený už je mezi lidmi slaďoučký Cagor. Co se týče kategorizace:
Vin de consum curent - vína rychlé spotřeby, min. 8,5 % alk., mají dvě podkategorie:
1.Tinere - určená k opravdu rychlému vypití
2.Obisnuite - stáčejí se po půlročním ležení ve sklepě
Fakt je, že řada vín z této kategorie se dá velice dobře pít, i když nejsou určena k archivaci. U nás jsou často uváděna na trhu jako vína jakostní, což asi úplně neodpovídá kategorii, co se týče kvality ale určitě ano.

Vin de calitate superioara - jakostní vína s min. 10 % alk., též dvě podkategorie:
1.Mature - lahvují se nejdříve po půl roce
2.De Colectie - archivní - jdou na trh nejdříve po 2,5 letech

Vin cu denumire de origine VDO odpovídá asi španělskému DO, představují ještě vyšší stupeň kvality. Je jich momentálně 17, např. tři jsou z Hincesti: Sauvignon, Chardonnay a Pinot Franc de Hincesti, tři z Taraclie: cuvée Taraclia, Aligote a Chardonnay de Taraclia; velmi ceněné jsou Negru de Purcari (Cabernet Sauvignon, Rara neagra, Saperavi) a Rosu de Purcari (Cabernet sauvignon, Merlot, Malbec).

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 5859x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5