O Víně

...toť mnohdy otázka, způsobů je mnoho. K těm určitě příjemným (mimo jiné) je třeba posezení při skleničce dobrého vínka, nejlépe s přáteli, promluvit si o víně, zkusit objevovat všelijaké vůně a chutě, které evokují nejrůznější představy a tak se třeba i můžeme v myšlenkách přenést do dalekých krajin, do vinic, kde se právě degustované víno zrodilo. Posezaní s přátelí u vína může posloužit i poznávání nejrůznějších odrůd, snažit se je od sebe odlišit, poznat zvláštnosti a charakteristické rysy odrůd. Právě to jsme měli na mysli, když jsme se ve trojici sešli, a kromě naší trojky byla přítomná i pětice lahví, které jsem připravil k anonýmní degustaci, lahve zamozřejmě celé zakryté alobalem jsem označil čísly 1-5. Byla známá jen odrůda, kterou pro tento večer byl Merlot. Ale nejdříve si musíme něco o této odrůdě povědět.

Merlot, známý také pod názvy Médoc Noir, Vitraille, Sémillon Rouge je starou modrou odrůdou, jejíž původ není přesně znám, geneticky je však spojen s odrůdou Cabernet Franc. V 18. století nastal ve Francii rozmach v pěstování Merlotu, do světa se rozšířil v posledních desetiletích. Je součástí proslulých a drahých vín francouzského regiónu Bordeaux, hlavně v oblasti St. Émilion a Pomerol - právě zde leží proslulý Chateau Petrus, jehož vinice jsou posázeny téměř výlučně Merlotem a zdejší těžké jílovité půdy s vysokým obsahem železa mu vyloženě svědčí. Oblibu si odrůda získala po celé vinařské Evropě, mimo Francii hlavně v Itálii, na Balkáně, Moldavsku, Maďarsku, mimo Evropu v J. Africe, Chile, Argentině, Austrálii, USA. V ČR, kde byl do odrůdové knihy zapsán v roce 2001, se pěstuje hlavně na Mikulovsku, Velkopavlovicku a Slovácku a tvoří zde asi 0,6 % z celkové plochy vinic.

Na půdu není Merlot nijak náročný, potřebuje jen lepší polohy s optimálním vodním režimem. Na rozdíl od Cabernetu Sauvignon je možno jej pěstovat i v chladnějších oblastech, vůči zimním mrazům a jarním mrazíkům je poměrně odolný. Vzrůst je bujnější, hrozny má střední až velké, bobule menší až střední s kořenitou chutí. Dává vína plnější, s rubínovou až tmavě granátovou barvou. Svědčí mu zrání v dubových sudech i několikaleté zrání v lahvích. V chuti je typický Merlot jemně nasládlý s chutí třešní, víno působí měkce, třísloviny i kyseliny jsou nižší, proto se často užívá do kupáží s Cabernet Sauvignon pro zjemnění dojmu. Někde jsem vyčetl, že tyto dvě odrůdy k sobě prostě patří jako Romeo a Julie - tvoří dokonalý pár, někdy se o Merlotu trochu zlomyslně říká, že sám o sobě toho moc nedokáže a slávu si vysloužil pouze díky partnerství s Cabernet Sauvignon. Pro svou jemnost a pěkné tělo si však nalezl mnoho vyznavačů po celém světě.
Tak jsme se pustili do toho.

Víno č. 1 - Barva světlejší, granátově-cihlová. Vůně zemitě-ovocitá, něco jako rozředěná šťáva z ostružinové zavařeniny, objevil se i názor na slabý nádech po okurkovém nálevu. Slzení bylo sporadické. V chuti byly znát docela příjemné třísloviny, někdo jich měl víc, já jsem se přiklonil se spíše nižším tříslovinám, opět se dostavila zemitost, zvláštní ovocitost, kyselinky byly poměrně výrazné, ale nikterak rušivé. Tělo vína spíše štíhlejší, málo extraktivní - alespoň mi to tak připadalo. Perzistence kratší. Efekt druhého dne se dostavil - víno mi připadalo poněkud líp pitelné, trochu se rozvinulo, ale pořád nic moc... Víno neoslovilo, ale ani neurazilo. Zřejmě nedostatečná redukce sklizně - proto nižší barva a štíhlejší tělo. Moje hodnocení: 75 bodů.

Víno č. 2 - Barva zretelně tmavší od předešlého, tmavě granátově-cihlová. Vůně dosti silně ovocitá s převahou aromatu ostružin, švestky, sušené fíky. Trochu mě ta vůně píchala do nosu, bylo to až příliš silné, přemrštěné. Slzení překvapilo vysokou četností a vysokou hutností, slzy veeelmi pomalu stékaly po skle. Bylo jasné, že se jedná o víno z jiného konce světa, než jednička. Hned jsme tipovali Chile nebo Argentinu. V chuti jsme našli dosti agresivní tříslovinu drhnoucí na jazyku, ani to moc neupomínalo na Merlot, u kterého se očekávají spíše jemnější tříslovinky. Kyseliny nižší. Ovocitost byla výrazná i v chuti - ostružina, švestková povidla, dochuť nahořklá, mandlová, bylinková, poměrně dost dlouhá. Víno mi osobně připadalo nějaké rozhozené, neharmonické, určitě lepší ve vůni než v chuti, připadalo mi takové nějaké komerční. Kolegům se naopak líbilo. Ani druhý den se celkem na tomto víně nic nezměnilo. Moje hodnocení: 79 bodů.

Víno č. 3 - Barva tmavě granátová pouze s jemnými tmavě cihlovými odlesky. Vůně delikátní, zprvu uzavřenější, postupně se široce rozvíjí a působí efektním dojmem. Víno se nežene příliš do slzení. Když už, pak slzy působí těžkým dojmem a nezvykle pomalu stékají po skle. Ve vůni je hodně ovoce, hlavně ostružiny, maliny, třešně, višně, najdou se i tóny květinové-irysy, jemné frézie. Vše co nacházíme ve vůní koresponduje i s chutí. Jemné sladkavé třísloviny a nižší kyselinka, plnost a extraktivnost spolu se sametovostí tvoří krásné tělo vína. Dochuť je středně dlouhá, s lehounkým hořčinkovým závěrem. Toto víno nám všem moc chutnalo, zdálo se být typicky odrůdové. Moje hodnocení: 85 bodů.

Víno č. 4 - Barva velmi podobná jako u předešlého vzorku, tmavě granátově-cihlová, s cihlovými, ale i fialovými odlesky. Vůni bych označil jako jemnou a velmi příjemnou, ovocně-mandlovou s akcenty divoké višně a zajímavým akcentem vůně suchého listí. Vůně je mnohoslibná, opravdu efektní. Chuť nezaostává v ničem za vůní, kopíruje jí, a tak dominuje divoká višeň a komplexnost a bohatost v chuti dotváří aroma hořkého kakaa, kávy, mandlí, se zřetelnou minerálnosti. Třísloviny jsou dost výrazné, někdo tvrdil střední, jiný nižší, ale určitě sladěné do hezkého těla vína, nerušivé, harmonizující se střední kyselinkou. Dochuť je poměrně dlouhá, ovocně-zemitá, lehounce svíravá, s lehkou hořčinkou. Víno bych označil za velmi povedené v buketu i v chuti, typicky odrůdové, s příjemnými tříslovinami i nižší kyselinkou, přitom plnějšího charakteru, extraktivní, dle mého mínění velmi dobré, skvěle pitelné. Moje hodnocení: 89 bodů.

Víno č. 5 - Při nalévání do skleničky bych čekal tmavší barvu, projevuje se zde zřetelný cihlový odstín, ve skle je ale víno krásně granátově červené opět s cihlovou jiskřičkou. Je znatelně světlejší od předešlého. Slzení se sice projevuje, je však nepravidelné, slzičky a mosty jsou různě rozhozené. Vůně vína každého z nás uchvátila, je silně ovocitá s velmi zřetelným akcentem ostružin, více upomínající na ostružinový džem nebo hutnou zavařeninu, než na čerstvé ovoce. Také zde nacházím zralé třešně, jsou zde i akcenty květinové v podobě červené růže. Ve vůní opravdu nádherné víno. V chuti prakticky chybí třísloviny, pokud jsou rozlišitelné, pak jen v dochuti, a to jen velmi jemné, nasládlé. Kyselinka je také jemná, na jazyku cítím výraznou ovocitost, která koresponduje s uvedenými vůněmi. Víno se jeví jako středně extraktivní, tělo spíše střední, celkově působící velmi jemným dojmem. Dle mého se krásně popíjí. Pěkné víno zvláště ve vůni. Dochuť je příjemná, středně dlouhá, ovocně-kakaová. Tipujeme, že se asi jedná o pěkný moravský vzorek Merlotu. Moje hodnocení: 85 bodů.

Nastal čas odhalit, co jsme tedy degustovali. Takže:

Víno č. 1: Merlot 2004 odrůdové jakostní - Neoklas Šardice a.s., Augustiánský sklep, suché, řada Prestige Sigillum, obec Šardice, viniční trať Dubový.
Alkohol 12,5 %, další údaje na etiketě chybí. Celkové hodnocení: 74,66 b.

Víno č. 2: Merlot 2006 - Bodega Privada, RPB S.A. Rodriguez Peňa, Maipú, Mendoza, Argentina
Alkohol 13,5 %, celkové hodnocení: 84,00 b.

Víno č. 3: Merlot 2004 pozdní sběr - Vinařství Josef Valihrach Krumvíř, suché, obec Krumvíř, viniční trať neuvedena
Alkohol 12,5 %, další údaje na etiketě chybí. Celkové hodnocení: 85,33 b. Oceněno Zlatou medailí na Vinum Juvenale 2004.

Víno č. 4: Merlot 2005 - Popova Kula Winery, Demir Kapija, Makedonie, suché, vinařský okres Povardarje, oblast Tikveš
Alkohol 13,3 %, celkové hodnocení: 88,33 b.

Víno č. 5: Merlot 2004 pozdní sběr - Mikrosvín Mikulov, a.s., suché, obec Perná, viniční trať Železná
Alkohol 11,3 %, extrakt 20,7 g/l, kyseliny 4,6 g/l.
Celkové hodnocení: 84,66 b.
Pokud se podíváte na přiložené fotografie, určitě nepřehlédnete na mikrosácké lahvi nálepku Salonu vín ČR 2004/2005. Marně však toto víno hledám v katalogu takto oceněných vín v tomto ročníku. Jak se může stát, že lahev je takto neoprávněně označena? Kde se stala chyba?

Takže zjišťujeme, že z tohoto „klání" vycházé vítězně makedonský vzorek. Sluníčko a vápenaté podloží tikvešských vinic udělalo asi svoje spolu s nepochybným uměním sklepmistra-tvůrce tohoto vína. Je fajn, že v konkurenci těchto pětí Merlotů celkem dobře vyšly ty moravské, zvláště od pana Valihracha všem chutnal, celkem srovnatelný byl vzorek z Mikrosvínu, naopak zklamal „neoklasácký" Merlot. Argentína nabídla pouze komerční klasiku-víno se tvářilo vznešeně, ale k tomu mělo dost daleko.

1. Merlot 2005 - Popova Kula Winery, Demir Kapija, Makedonie
2. Merlot 2004 pozdní sběr - Vinařství Josef Valihrach Krumvíř
3. Merlot 2004 pozdní sběr - Mikrosvín Mikulov, a.s.
4. Merlot 2006 - Bodega Privada, RPB S.A. Rodriguez Peňa, Mendoza, Argentina
5. Merlot 2004 odrůdové jakostní - Neoklas Šardice a.s.

Podtrženo: během tohoto večera jsme se trochu poučili, bylo veselo ...a to je snad hlavní. Taky jsme se usnesli, že degustace tohoto typu Merlotem určitě neskončí.
Zdravíme všechny vínomilce z Horní Suché!
Anička, Lech, Petr