O Víně

Jistě se každý z vás setkal s informací, že odrůda Chardonnay se díky své podobnosti s Rulandským bílým, dlouhý čas skrývala pod jeho maskou. Pokoušel jsem se rozkrýt historické detaily této zápletky. Snažil jsem se získat vyjádření šlechtitelských stanic v České republice. Konkrétně mám na mysli tyto firmy:
- Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s.
- Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, a.s.
- Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o., Polešovice
- Vinselekt Michlovská a.s, Šlechtitelská stanice Perná
- Žernosecké vinařství s.r.o., Šlechtitelská stanice Velké Žernoseky
- Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., VSV v Karlštejně

Bohužel jsem se asi snažil málo. :o(( Žádná z nich mi na otázky zaslané e-mailem neodpověděla. Musím se tedy obejít bez jejich vyjádření a shrnout sesbíraná data.

To jak obě odrůdy oddělit, už zmínil Moll v článku o Rulandském bílém. Tedy hned dva hlavní znaky najdete na listu a z prohlídky ve vinohradě si troufám tvrdit, že jsou jasně patrné. Je to tvar vykrojení listu u řapíku ve tvaru „U" pro Chardonnay a „V" pro Rulandské bílé. U vykrojení „U" je okraj tvořen žilkou, u tvaru vykrojení do „V" je žilka až kousek za okrajem listu. Více je tato záležitost popsána panem Habrovanským z Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích, ve Vinařském Obzoru č. 2, ročník 98/2005. Řekněme, že v současnosti tyto dvě odrůdy dokážeme odlišit. Ale kdo a kdy tyto znalosti měl v minulosti.

Nejprve první záznam ze světa
Až v roce 1896 na vinařském sjezdu v burgundském Chalonu, se z Pinot blanc Chardonnay definitivně oddělilo Rulandské bílé jako samostatná odrůda. Došlo tedy k i oddělení Chardonnay.
To znamená, že už koncem 19. století bylo ve Francii jasné, že Chardonnay není Pinot Blanc.

A co v Československu?
V odrůdové knize bylo Rulandské bílé (Burgundské bílé) zapsáno v roce 1941. Zatím co Chardonnay až v roce 1987. Tedy 46 let po Rulandském bílém! Co se vlastně dělo celou tu dobu? Tak, jak píše Moll v popisu odrůdy Chardonnay: „Nezájem o tuto odrůdu dokumentuje například to, že v zemích východního bloku se vinařští odborníci rozhodli vůbec tuto odrůdu od Rulandského bílého neodlišovat. Názor změnili až v osmdesátých letech, kdy Chardonnay přišlo do módy."

Nakonec jsem nevydržel a přece jenom jsem zavolal panu Habrovanskému do Polešovic. Utrhl jsem mu pět minut jeho drahocenného času, pro odpovědi na mé otázky, i když byl zrovna na odjezdu. (Rozhovor nebyl zaznamenáván a proto je jeho znění spíše volným přepisem.)

Jaké jsou základní rozdíly mezi odrůdami Chardonnay a Rulandským bílým?
Těch znaků je víc a myslím, že už to bylo dostatečně popsáno na stránkách Vinařského obzoru. Například mým článkem v minulém roce (pozn. autora byl to už rok 2005), nebo dřívějšími články mých kolegů Michlovského a Tománka.

Nevíte, od kdy je na českém území známá odlišnost odrůd Chardonnay a Rulandské bílé?
Ta odlišnost je známá dlouho, ale nevěnovala se jí taková pozornost jako nyní.

Proč je zapsáno Chardonnay do Státní odrůdové knihy až v roce 1987, tedy 46 let po Rulandském bílém?
Zrovna na to, proč to tak dlouho trvalo, jsem se ptal mého předchůdce ve šlechtitelské stanici Polešovice pana Křivánka. Odpověď byla jednoduchá, prostě nebyl čas. K jasnému oddělení odrůd, je nutné najít rozdíly minimálně ve dvou morfologických znacích. Společně s kolegy jsme v letech 1992 až 1993 nalezli a popsaly celkem 14 těchto morfologických odlišností.

Předpokládám, že do té doby byly sazenice Chardonnay prodávány jako Rulandské bílé. Dělo se tak v minulosti?
Ano, pochopitelně. Spousta sazenic prodávaných pod označením Rulandské bílé byly Chardonnay.

Myslíte, že už dnes vinohradníci na Moravě dokáží správně rozeznat Chardonnay od Rulandského bílého?
Dnes už to není problém. Myslím, že je to dostatečně známé.

Dá se odhadnout, kolik je v současnosti ještě vzájemně promícháno výsadby těchto odrůd v ČR?
V minulosti bylo dokonce až 90 % odrůdy Chardonnay značeno jako Rulandské bílé a jen 10 % bylo skutečně Rulandské. Později byly vinice přeznačeny, ale ne všechny. Navíc jsou sazenice vzájemně promíchány. Tato skutečnost je dobře patrná na výstavách vín, kde vína značená jako Rulandské bílé nesou jasné stopy charakteru vín s Chardonnay.

Děkuji za rozhovor.

Tento rozhovor byl pro mě impuls a vyhledal jsem zmiňované články. Jsou to články Chardonnay - pilíř našeho sortimentu od Ing. Aloise Tománka ve Vinařském obzoru č. 10, ročník 97/2004 a Ještě k Chardonnay od RNDr. Zdeňka Habrovanského ve Vinařském obzoru č. 2, ročník 98/2005. Z těchto článků volně vybírám.

Ing. Alois Tománek uvádí
Odrůda Chardonnay je pilířem již mnoho desetiletí ačkoliv si mnoho vinařů dosud myslí, že odrůdu známe teprve nějakých deset let. V Uherskohradišťské oblasti, která se nachází na severním okraji pěstování révy vinné na Moravě můžeme Chardonnay nazvat skutečnou královnou vinic. Mnoho vinařů odrůdy Rulandské bílé a Chardonnay nerozlišuje a vystavuje vína pod špatným názvem. To se bohužel týká i profesionálů a oficiálních statistik. Oddělení obou odrůd jsme u nás provedli až v roce 1994. Z původně smíšených výsadeb obou odrůd začali naši šlechtitelé již v meziválečném období selektovat keře, které daly vznik dnešním klonům. Při zkoušení a srovnávání keřů ve výběrových výsadbách docházelo k tomu, že keře Rulandského bílého byly postupně vyřazovány kvůli menší jakosti vína a základ pro množitelské výsadby odrůdy Rulandské bílé daly nejlepší keře odrůdy Chardonnay. Tak došlo k paradoxnímu stavu, kdy naše nejlepší klony Chardonnay byly v roce 1987 zapsány do listiny povolených odrůd jako klony odrůdy Burgundské bílé. Po roce 1989 do Československé republiky začaly proudit ve větší míře vína i sazenice z celého světa. Vinaři mohli začít srovnávat odrůdy Rulandské bílé i Chardonnay. Situace se stala z odborného hlediska neúnosnou. Proto kolektiv pracovníků ŠSV Polešovice celou situaci popsal. Za posledních deset let z celkového počtu sazenic tvořilo Chardonnay 75 %, Rulandské bílé jen 25 %. Při prohlídce starších vinic v naší oblasti zjistíme, že Chardonnay tvoří téměř 100 % porostu, které vinaři stále označují jako Rulandské bílé. Vše se děje díky setrvačnosti a neznalosti věci. Řada vinařů vášnivě obhajuje jakost svého Rulanského bílého a pak často musí po návštěvě ampelografa ve své vinici, přepsat etiketu na Chardonnay. Umění rozeznat obě odrůdy patří k profesionální cti každého vinaře. Při nákupu sazenic odrůdy Rulandské bílé v dnešní době skutečně dostanete Rulandské bílé neboli Pinot blanc a ne Chardonnay. Chardonnay by ale mělo dostat přednost při restrukturalizaci vinic, neboť v našich podmínkách dává kvalitnější vína.

RNDr. Zdeněk Habrovanský uvádí
Kolega Ing. Alois Tománek už problematiku Chardonnay nastínil. Dodám, že společně s Ing. Václavem Křivánkem jsme podali na ÚKZÚZ Oblekovice v roce 1993 přihlášku na rozlišení odrůd Chardonnay a Rulandské bílé. Tehdy jsem po celou sezónu putoval s fotoaparátem a poznámkovým blokem s panem inženýrem po klonových výsadbách a sepisovali jsme rozlišovací znaky obou odrůd. Říká se, že pro rozlišení odrůd od sebe je potřeba popsat alespoň dva hmatatelné, odlišné morfologické znaky. My jsme jich tenkrát popsali více jak deset. Klony Rulandského bílého v listině povolených odrůd patřily bezpochyby k odrůdě Chardonnay, nikoliv k Rulandskému bílému. V roce 1962 byly uznány první klony Chardonnay, i když tenkrát byly ještě označeny jako Rulandské bílé. Tenkrát jsem položil otázku ing. Křivánkovi, proč už dávno tuto situaci nepopsal. Dostalo se mi odpovědi, že cítil rozlišnost v jednotlivých odrůdách, ale neměl čas a prostor to popsat.
Přitom průkazný je také charakter vína, který se u Chardonnay jeví jako buketnější, kořenitější a výraznější, většinou se svěží kyselinou, kdežto u Rulandského bílého je mírně fádnější a jde spíše do chleboviny.
V poslední době nastupují moderní determinační metody. Jedna z nich je molekulárně genetická metoda na rozlišování klonů révy vinné. V diplomové práci Kateřiny Moravcové z Mendlovy univerzity v Lednici, publikované i v časopise Horticulture Science, se podařilo dosáhnout očekávaných výsledků v oddělení odrůd. Předpokládám, že tato metoda bude mít zelenou v naprosto přesné identifikaci a determinaci klonů a odrůd révy vinné.

Myslím, že žádných závěrů už není třeba. Každopádně vítám správné a spravedlivé rozlišení obou odrůd, stejně jako příznivci alespoň jedné z nich.