O Víně

Podtitul dnešního článku by mohl znít: Několik poznámek k odrůdě Veltlínské zelené v souvislosti s VOC Znojmo a Weinviertel DAC. Podívejme se nejprve trochu do historie této nejrozšířenější odrůdy v Rakousku a na Moravě. Tak jako řada jiných starých odrůd má i Veltlínské zelené trochu nejasný původ. V početné zahraniční i naší vinařské literatuře se uvádí, že pravděpodobně vzniklo v západní části Weinviertelu v Dolním Rakousku v okolí vrchoviny Manhartsberg s granitovým podkladem, dosahujícího maximální výšky 537 m. n.m. Tvoří jihovýchodní část Českého masivu ve Waldviertelu tak zvaný „horní Manhartsberg" asi třicet kilometrů jižně od řeky Dyje (Thaya) až k Wagramu a západně do „dolního Manhartsbergu" ve Weinviertelu. Jedno z prvních početných jmen, kterým se zde Veltlínské zelené nazývalo bylo Manhartsrebe nebo Mouhartsrebe právě podle názvu místní vrchoviny. Dnešní běžně užívaný název v Rakousku Grüner Veltliner se používá přibližně od 18. století, ale existuje celá řada synonym jako například Grüner Muskateller, Grünmuskateller, Grüner Weissgipfler. Další synonyma jsou užívaná v jiných zemích, například Veltlinac zelni, Valtelin vert nebo u nás dříve Bělošpičák zelený či Muškatel zelený atd.

Název Veltlínské zelené, které se užívá u nás vznikl až koncem 19. století podle velkého křídlatého hroznu podobajícího se Veltlínským odrůdám ze severní Itálie z údolí Valtelino. Pomocí genetických metod zjišťování příbuznosti DNA jsou ale výsledky negativní. Do naší Státní odrůdové knihy bylo Veltlínské zelené zaregistrované již 5. května 1941.

Weinviertel DAC (Grüner Veltliner)
V Rakousku patří tato odrůda mezi nejrozšířenější a pěstuje se téměř ve všech vinařských oblastech na celkové ploše zajímající 36,04 %. Vinařská oblast Weinviertel má Veltlínské zelené jako hlavní odrůdu a její podíl se v jednotlivých obcích pohybuje od 60 až do 80 % z plochy vinic v katastru obce. Například vinařské městečko Poysdorf ležící ve východním Weinviertelu je obrazně řečeno hlavním městem Veltlinerlandu s největší rozlohou osázených vinic Grüner Veltliner.

Po vzoru apelací ve Francii, Itálii či Španělsku na podporu oživení a zvýšení zájmu o rakouská vína se v roce 2003 rozhodli založit Weinviertel DAC (Districtus Austriae Controllatus). Po několika létech diskusí, jednání a rozhodování tak spatřila v roce 2003 světlo vinařského světa charakteristická odrůda s typickým druhovým a oblastním nezaměnitelným místem původu Weinviertelu. Zde se pěstuje Grüner Veltliner na ploše přes 8.000 ha zaujímající přes 50 % všech viničních tratí. V posledních létech i na mezinárodních výstavách a soutěžích vzbudil značnou pozornost a získal četná ocenění. Jeho přesná charakteristika je závazná pro komise, které udělují certifikát pro daný ročník tomuto vínu. Světlá zelenožlutá barva, jemné svěží, ovocité, kořenité, pepřovité tóny (pfefferl), nesmí mít žádné jiné chutě, zbytkový cukr nesmí přesahovat 6 g/l, musí mít minimálně 12 % alkoholu a cena na trhu za 0,75 l nemá být nižší nežli 5 €.

Na portále ovine.cz jsem se již několikrát v minulých příspěvcích zmínil o vinařích, vinařství v Rakousku, především ve Weinviertelu, který přímo sousedí se Znojemskou vinařskou podoblastí i o zajímavostech kolem DAC. Na obou stranách hranice máme docela často stejné či podobné problémy a podmínky, ale přístup k jejich řešení se mnohdy z různých příčin liší. Bylo by to pochopitelné, ale někdy vůbec ne uvážíme-li, že jsme všichni členy EU a měli bychom být rovnocennými partnery.

S obrovskou reklamou DAC se tam setkáme doslova na každém kroku. Prostě všude! Propagace a nejen DAC je opravdu nebývalá, soustavná a hlavně s jasnou koncepcí. Každým rokem je lepší, zajímavější a snad, promiňte mi ten výraz, údernější. Dobře vybudované cyklostezky, naučné vinice, vinařská turistika v té nejširší podobě, pravidelný kalendář otevírání sklepů, nespočetné vinařské akce v každé vinařské obci téměř po celý rok, prestižní soutěže, festivaly, naprosto dokonalé informační materiály včetně map, průvodců, obrovské poutače u silnic, internetové prezentace, zapojení a propojení všech podnikatelů v gastronomii, hotely, penziony, vinotéky mající v sortimentu v nejširší nabídce vína místních vinařů atd. Například se letos po celý březen pořádaly velké prezentace několika set vín Weinviertel DAC ročníku 2006 v různých městech spolkových zemí. V Retzu v reprezentační vinotéce Weinquartier nabízejí DAC od několika desítek vinařů.

Nebývalý je zájem vinařů, kteří se věnují každému zákazníkovi s velkou pozorností i když právě nekupuje celé kartony vín, ale zastaví se třeba jenom na pár skleniček. O tom jsem se mnohokrát přesvědčil. Téměř každé vinařství má webové stránky s internetovým prodejem, vína posílají nebo přímo rozváží.

VOC Znojmo
Zatím co mohou letos v Rakousku „slavit" už páté výročí existence Weinviertel DAC a hlavně jej pít, ochutnávat a porovnávat, situace u nás je poněkud jiná.
Podmínky ve Znojemské vinařské podoblasti jsou pro odrůdu Veltlínské zelené a Sauvignon, který také připadá v úvahu pro zařazení jako VOC vynikající. Pro pěstování Veltlínského zeleného jsou dobré viniční tratě na svazích (např. Volné pole, Frédy, Weinperky, Stará hora, Kraví hora, U tří dubů, U Hájku, Babičák a celá řada dalších), nebo se širokými terasami (např. Lampelberg, Weinperky, U Auerova kříže... atd.) Na úzkých terasách se zadržuje méně vody, dochází potom k zeslabení růstu a zhoršenému vývinu velkých hroznů, jejich menší bobule dávají hořká vína a tím klesá i kvalita. Dobrým řešením je ale kapková závlaha a nejenom na terasách (Frédy, U tří dubů, U kapličky... atd.)

K 31. prosinci 2005 bylo registrováno pěstování Veltlínského zeleného v podoblastech Mikulovské na ploše 478 ha, Slovácké na 384 ha, Velkopavlovické na 654,4 ha a ve Znojemské na 485,5 ha. Veltlínské zelené je druhá nejvíce pěstovaná odrůda u nás na celkové ploše 1.994,4 ha a je hlavní odrůdou Znojemska. V současné době zabírá asi 29 % plochy znojemských vinic.

Odrůdě Veltlínské zelené se daří na půdách sprašových, hlinitopísčitých a na půdách vzniklých zvětráváním prvohorních útvarů - granodioritů, pokud se vyskytují ve viničních tratích s dobrou a výbornou polohou. Přírodní podmínky oblasti a půdní podmínky viniční trati se obrážejí v charakteristické chuti a vůni. A právě jedinečnost a charakteristické vlastnosti této nejrozšířenější typické odrůdy jsou jedním z důvodů zařazení jako VOC což může silně ovlivnit zájem spotřebitelů o charakteristické víno z charakteristické oblasti a celkově i vinařskou turistiku ve Znojemské vinařské podoblasti. Příkladem může být nebývalý zájem o Weinviertel DAC v sousedním Rakousku.

Vína Veltlínského zeleného mají široký kvalitativní záběr a řada těch nejlepších získala a získává uznávané mezinárodní ocenění, je řazeno v Salonu vín ČR. Stolním vínem počínaje přes svěží jakostní vína až po kabinetní, z pozdních sběrů a skvělá vína slámová či ledová (například VZ 2003, ledové zlatá medaile Grand Prix Vinex 2005 v Brně, stříbrná medaile Vinoforum 2005 ve Znojmě, Svátky jara v Paříži 2006, šampion vinné trhy Pezinok 2006 vše vína Znovínu Znojmo a.s., atd. Podobné cenné výsledky má i ročník 2001 a 2002.). Prostě jsou to vína pro každou příležitost.

Vína Veltlínského zeleného z naší podoblasti se odlišují od ostatních vín stejné odrůdy zvláštní plností, jemnou harmonií. Pokud jsou z hlinitých půd, projevují se v nich temně kouřové tóny, někdy s náznakem doutníkové vůně nebo s hořkomandlovou dochutí, která se obvykle vyvine až po zrání na láhvi. Jsou-li vína ze skeletových půd pak mívají poměrně výraznou kořenitost a to hlavně vína přívlastková s projevem extraktivnosti, dodávající vínům na mohutnosti i trvanlivosti.

Sdružení VOC Znojmo bylo založeno téměř před dvěma léty vinaři, kteří chtějí propagovat a posílit cíleným marketingem společnou prezentaci znojemské vinařské podoblasti a tak trochu následovat své kolegy na druhé straně hranice... Mezi prvními byla skupina známých vinařství: Znovín Znojmo a.s., J. Tichý Rybníky, Vinařství Waldberg Vrbovec s.r.o., Vinařství Hort Dobšice, Vinařství rodiny Špalkovy s.r.o., Eko Hnízdo, Vinařství Lahofer (První znojemská vinařská, a.s.), Vinařství Líbal s.r.o. atd. Pozorného čtenáře, který se zajímá hlouběji o problematiku VOC odkazuji na téměř vyčerpávající článek J. Horešovského: „Význam označení vína dle původu (aneb také VOC hezky česky)", otištěný ve VO č. 11/2006. Uvádím je tak na okraj pro osvěžení paměti citaci zákona č. 321/2004 Sb. kde je zavedena nová kategorie vín - Víno Originální Certifikace.

Víno originální certifikace, které lze vyrábět mj. za podmínek:
- Je vyrobeno na menším území, než je vinařská oblast.
- Výrobce musí být členem sdružení, které je oprávněné víno takto označovat.
- Odpovídá alespoň jakostním požadavkům pro jakostní víno.
- Povolení přiznávat označení vína originální certifikace uděluje ministerstvo.
- Na etiketě se označuje jako víno originální certifikace nebo zkratkou „V.O.C." nebo „VOC".

Protože ani po dvou létech usilovného získávání povolení se nic mezi veřejností neví, na otázky o současné situaci ve Znojemské vinařské podoblasti v souvislosti s VOC (Víno Originální Certifikace) Znojmo odpověděli jedni z iniciátorů sdružení předseda ing. Jiří Hort a Petr Ilgner z Vinařství rodiny Špalkovy:

1. V sousedním Rakousku už pátým rokem nese Veltlín zelený značku Weinviertel DAC obdobnou naší budoucí VOC. Propagace je tam obrovská a stále získává na oblibě mezi vinaři a hlavně mezi spotřebiteli a navíc jsou již dnes i jiné oblasti označující svá typická vína DAC. Přibližně před dvěma léty jste využili změn ve vinařském zákonu a jako první v ČR jste založili sdružení VOC Znojmo a stále usilujete o jeho schválení. Jak je možné, že váš náskok se vytrácí a certifikace VOC doposud ještě není schválená. Kde a v čem to vězí?

Hort: Věc je složitější a dal by se napsat na toto téma román. Tím, že jsme první, museli jsme spoustu věcí vytvořit k obecné spokojenosti obou stran. V současné době je už třetí žádost podána na ministerstvo s příslibem, že bude poslední.

Ilgner: Je to určitě v nepochopení celého systému fungování takových organizací jinde, (jak ze strany zákonodárců, úředníků povolujících taková sdružení i nás vinařů). Myslím si, že je zbytečný strach z toho, že bychom si jaksi sami ohodnocovali a schvalovali jaké víno se bude prodávat jako VOC. Podle mého by to mohlo klidně fungovat pod dohledem SZPI.

2. Proč jste vybrali pro VOC odrůdy vín Veltlínské zelené a Sauvignon a jaká by měla být kriteria jejich zařazení a hodnocení VOC?

Hort: Vybrali jsme tyto odrůdy záměrně jako nejlepší odrůdy typické pro náš region. Patří k nim i Ryzlink rýnský. Na kritéria i hodnocení máme přímo vypracované tabulky, ale jsou to zatím interní věci než budeme schváleni. Jedno vám prozradit můžeme, bude se vždy jednat o velice kvalitní vína s přísnými pravidly.

Ilgner: Protože tyto odrůdy (ze znojemska) se asi nejvíce odlišují oproti stejným odrůdám z jiných moravských podoblastí. Kritéria těžko popsat slovy, ale DAC vybírají podle nějakého vína, na kterém se shodnou, že je odpovídající a ostatní se mu musí podobat.

3. Je reálné, aby Veltlinské zelené a případně Sauvignon ročníku 2006 již nesly známku VOC v letošním roce, jaká je současná situace?

Hort: Ano, první vína by se mohla objevit na trhu na podzim 2007.

Ilgner: Určitě je to reálné.

4. Veltlín zelený z naší podoblasti a veltlín zelený z Weinviertelu se od sebe liší vůní a chutí. Můžete charakterizovat důvody a rozdíly obou veltlínů a kterému by jste dal vy osobně přednost?

Hort: Na tuto otázku je jednoznačná odpověď. Vyrábíme víno proto, abychom byli lepší než naše zahraniční konkurence. Víno je s originálním původem a samotný spotřebitel rozhodne, který typ a styl mu sedí.

Ilgner: Náš Veltlín je více kořeněný, možná trochu širší v chuti. Weinviertel DAC je hodně voňavý až muškátový. Je to dáno samozřejmě půdními podmínkami, ale hlavně vlastnostmi našich nejpěstovanějších klonů.

5. Kdo byl iniciátorem a zakladatelem sdružení VOC Znojmo, jaká budou pravidla pro členy, kdo se může stát členem sdružení VOC Znojmo, kolik má v současnosti členů a kteří to například jsou?

Hort: Seznam vám pošle pan Chaloupecký. Zakladatelem byli znojemští vinaři, protože dokáží táhnout za jeden provaz. Členem se může stát každý vinař znojemské podoblasti, který splňuje statut VOC Znojmo a je ochoten ho dodržovat.

Ilgner: Iniciátory sdružení byli všichni významnější výrobci vína na Znojemsku. Ostatní je snad někde k nahlédnutí.

6. Co podle vašeho názoru očekáváte, že přinese označení vín VOC našim vinařům, vinařské podoblasti a zejména spotřebitelům?

Hort: VOC našim vinařům pomůže v cíleném marketingu naší podoblasti. Společné vystupování a různé prezentace znojemských vinařů jako celek, bude ten nejlepší důkaz pro spotřebitele, proč právě by měl zavítat na Znojemsko. Kvalita našich VOC vín bude tohoto důkazem.

Ilgner: Očekáváme možnost společné propagace, bude dán jasný signál pěstitelům, které odrůdy do budoucna vysazovat, pro spotřebitele lepší orientaci v záplavě různých vín. Víno VOC by mělo být velmi podobné od různých výrobců. Tím i zvýšení spotřeby.

Tolik oba pánové, sice trochu stručně a tajemně, ale snad se vše konečně kolem VOC rozhýbalo a dostalo ten správný směr. Můžeme si jenom přát a bylo by to jistě pro širokou veřejnost docela příjemné překvapení, abychom opravdu letos na podzim ochutnali vína označená VOC Znojmo. Je jenom na vinařích, vinařských spolcích a oficiálních orgánech, aby vytvořili a ve směru k EU vyjednávali (pokud už není pozdě) další příhodné podmínky a v propagaci, informovanosti o VOC Znojmo a vinařské turistice vůbec mezi veřejností. Aby udělali nejméně tolik dobré práce jako v Rakousku. Přeji všem a myslím že i za všechny co mají k vínu a vinařství blízko, agilním vinařům, kteří vidí trochu dál nežli ostatní, aby se jim opravdu hodně dařilo a mohli jsme díky jejich aktivitě a prozíravosti v příštích létech ochutnávat, srovnávat a nekonečně příjemně diskutovat nad naším VOC Znojmo a třeba Weinviertel DAC. Potom by mohli být asi všichni docela spokojeni, jistě že to nebude hned. Nadarmo se neříká o něčem, co se rodí v obtížích, že je to běh na dlouhou vzdálenost.

Literatura:
Vinařský obzor č. 3/2006, č.4/ 2006, č.11/ 2006
Blaha J.: Réva vinná. ČSAV. Praha 1961
Kraus V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vinařství. 1.díl. Praga Mystica 2005

Internet:
www.winesfromaustria.com
www.vinaria.at
www.weinvierteldac.at