Proč právě Tramín červený?
To je otázka. Proč má někdo v oblibě zejména víno, vyrobené z této odrůdy? Proč má někdo raději modrou barvu nebo makové koláče před tvarohovými? Co způsobí právě tu specifickou odezvu nervových synapsí na onu věc, která je pro každého něčím víc, než spoluvrstevníci? To bude asi těžká otázka na uspokojivé zodpovězení a už vůbec se jí asi nedostaneme pod kůži ve dnešním článku. Já se jen pokusím o malé polemizování, proč zrovna u mé osoby si tramínek vydobyl významnou pozici v čelní příčce. Proto asi také není divu, že v nadcházejícím týdnu provoněným okvětními lístky růží mám tu čest být vaším průvodcem.Osobně bych řekl, že největší podíl oblíbenosti u daných koštérů bude mít opojná a intenzivní vůně. Ani si to neuvědomujeme, ale jestli si to dobře pamatuji, tak nejintenzivněji člověk reaguje na vůni. Stejně tak verbální komunikace mezi lidmi obstarává zhruba dvacet procent, zatímco zbylých osmdesát představuje neverbální řeč těla. Také si neuvědomujme, že kdo má tyto projevy dobře nastudovány, ví o nás daleko víc během pětiminutového rozhovoru, než kdyby nás studoval celých 100 dní ve vile vyhulených, eee pardon vyvolených analytik amatér. A u mne tomu asi tak bude. Ano, asi to má na svědomí ta intenzivní, u některých až opojně svůdná vůně. A to nejen v buketu, ale i v provzdušněném aromatu, linoucí se z úst do retronasální cestičky. Tuto úvahu nejspíše podporuje i fakt, že další mnou četněji vyhledávané odrůdy jsou Pálava, Muškát, Děvín, Hibernal a určitě bych si i vybavil několik rýňáků u kterých jsem slastně přivíral oči, abych vypnutím jednoho smyslu ulehčil výpočetní kapacitu mozku, kterou mohl přesunout do hodnocení překrásné vůně.Osobně mi také vůbec nevadí, že Tramín pro svou intenzitu a „tíhu" je zařazován na konec degustací a také pro jeho onu hutnost ho nelze popíjet po litrech za večer. To není veltlínek, či vlašáček, kterého pantátové na zápraží vyslopou magnumku (1,5 L lahev pro benjamínky), než přestanou šimrat poslední sluneční paprsky na tváři a ukončí den. Tramínu stačí pár skleniček, nasátí čuchometrem a je třeba restart zahlcených receptorů. Jemnější vzorky nemají šanci na přebití. Rána po přebrání tramínů jsou prý velice hlavobolné, což naštěstí zatím nemohu potvrdit. Pítře-to ráno po té poslední večerní ochutnávce se nepočítá - za to může ta tvoje ořechovice!!! Já říkal, že jsem wine-only a nesnáším mixování. A jelikož jsem typ ochutnávače, který sosá jednu sedmičku dva dny (a ty speciální vínečka se dělají do menších lahví), tak mi vůbec nevadí, že si dám dvě-tři skleničky za večer. Teda u sedmičky mi to nevadí. U lahví platinek mi to samozřejmě vadí :-)A to jsou možná důvody, proč inklinuji právě k Tramínu a dalším voňavkám. Stačí mi toho míň, ale o to intenzivnější. Nevadí mi, že obvykle má míň kyselin, pokud je celkový projev dobře zvládnutý. Naopak vítám vyšší zbytkový cukřík, který této odrůdě vytváří slušivější obleček. Kdo radši sušší a s kyselinou, nechť se poohlédne po vinaři, co dělá dvojí sběr. Nu, a kdo radši sladší, ať si nenechá ujít následující týden...
