O Víně

Co mě, převážně během listopadu, potkala za vína a stála za zmínku? Znáte to, ani vínomilec nepije jen samé vybrané lahůdky, ale o „vínech k televizi", jak jim já říkám, se nehodí samostatně psát. Jen to neberte jako přehlídku ala: „..představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu..." ;o))

Pojďme na to.

Zastavení první
Nejprve odbočím. Před časem jsem se i v diskusi zmínil, že jsme u kamaráda procházeli láhve s víny jeho výroby a ročníky 2000 a 2003 dopadly velmi tristně. V bývalých šampionech a medailistech odrůd z různých drobných koštů na Uherskohradišťsku mnohdy nezbyla ani jiskérka zašlé slávy. Přitom jiné i starší ročníky měly stále co říct. Nabral jsem dojmu, že vína, které utvářelo specifické počasí těchto let, nejsou vhodné pro dlouhou archivaci. A protože to nebyl první podobně laděný ohlas k těmto ročníkům, řekl jsem si, že je nejvyšší čas zabrousit do vlastní vinotéky a potvrdit, nebo také vyvrátit tyto domněnky.

Má ruka padla na Veltlínské zelené 2000 odrůdové jakostní - Abart. Vino má sytě zlatavou barvu, která napovídá, abych se v dalším hodnocení zaměřil na oxidaci. Ale vůně přímo oxidázou napadená není, zato stařinkou ano, lehce doplněnou medovými tóny. Nějaké typické znaky odrůdy jsem nenalezl a pokud, tak šlo spíše o lehoučké rýňákové naftové aroma. Toto aroma v chuti pokračuje se zemito-rašelinovým doplňkem. Celkovou disharmonii doplňují poněkud trčící kyselinky. Toto víno už má své nejlepší za sebou a dost možná ani nějaké lepší nebylo. Viz recenze Petra na vína tohoto vinařství zde na portále, které najdete ve Statistice. Mé poznámky k Abartu jsou kupodivu pozitivní RR 99 p.s, RV 02 p.s., SZ 02 výb., Ch 02 p.s. i RŠ 99 p.s. výborné, jen Sva 02 jak. lehce zaostávalo. Taky mě zaráží, že v ročníku jako byl ten 2000 se v brněnské oblasti (obec Blučina) nepodařilo hroznům vyzrát do přívlastku. Možná jen vinař neprovedl zatřídění u SZPI, kdo ví. Víno jsem dostal, takže nevím kde se celou tu dobu povalovalo a zda bylo skladováno správně. Recenzi si toto víno nezaslouží i proto, že jsme se minimálně nepotkali ve správný čas. Doma jsme ho nakonec vypili, tak dáváme 3.

Zatavení druhé
Jdu dál po ročníku 2000! Co taková Frankovka 2000 kabinet - Vinselekt Michlovský? Z poznámek se dovídám, že jsem tuto láhev dostal k narozeninám. Tak to si pamatuju, to mi dali rodiče. Jenže běda, mamina ji jistě koupila v supermarketu. Taky kabinetní cukernatost je při výrobě červeného dřina, jde o neustálý boj o vyšší alkohol v rámci stability. I když výsledný 11,6 % by mohl stačit. Barva je granátová s lehoučkým nádechem hnědé, ale vcelku intenzivní, jiskrná. Vůně hutná, sytá, alespoň na kabinet. Jsou v ní znát višně, trnky snad i na etiketě napsané drobné lesní ovoce. Bohužel pod na etiketě uváděnou „černou jeřabinou", nemám ve své čichové paměti žádný záznam a „jemně kabernetový samet" v tomto víně také není cítit. Ale známe mnohé „abstraktní" Michlovského popisy. V chuti přišlo malé překvapení, pevné, ale nevtíravé tříslo a harmonicko marmeládové tóny napovídaly, že toto víno by v láhvi ještě něco vydrželo. Jinak celkově frankovkově typické, perzistence je průměrná, jde přeci jen o kabinet. Doma dáváme 1 (ale jak jsem už psal, jedniček máme více stupňů). Tak to si skoro zasloužilo recenzi. Možná to s tou dvoutisícovkou nebude tak hrozné.

Zastavení třetí
Odkládám fobii z archivačně marných ročníků a nakoukneme za hranice. Cabernet Sauvignon 2004 - Robertson winery je supermarketový představitel Jihoafrické republiky. Barva je tmavá, ale ne až zas tak moc, jak je zvykem u červených sauvignonů. Čirost a jiskrnost považuji za samozřejmost. Vůně je nasládlá, barikově vanilková, čokoládově likérová, což samozřejmě umocňuje alkohol 14 %. V chuti nalézám to, co slibovala vůně, hlavně tu marasku (višně v čokoládě), plus tmavé lesní plody a snad i tu moruši, co slibovala zadní viněta. Bohužel jsem udělal chybu v servírování a nedržel jsem se teploty na vinětě (12 - 14 °C). Při vyšší teplotě asi k 18 °C je ten alkohol neharmonický a ruší v celkovém dojmu. Perzistence vína je střední. K posezení u televize s plísňovým sýrem a při ceně do 120,- Kč za sedmičku pěkné. Dali jsme opět 1.

Zastavení čtvrté
Na návštěvě u rodičů, asi předčasně, ale co už, jsme otevřeli Chardonnay 2005 výběr z hroznů - Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž. Je škoda otvírat a pít mladé šardonky tak brzy a proto by nebylo fér psát celou recenzi. Barva byla odpovídající odrůdě i nízkému stáří, tedy světlá. Vůně voňavoučká, květová s pozadím hruškového kompotu a to včetně cukru, který v něm bývá. Chuť poněkud neuspořádaná, přece jen víno potřebuje trochu poležet, vždyť podle viněty bylo čerstvě lahvováno (19.10.06). Oni se totiž rodičové připletli do provozovny v Hluku na Uherskohradišťsku. Vyššímu přívlastku odpovídající alkohol (12,9 %) a zbytkový cukr zatím nemohly být v harmonii a na mě toho cukru bylo až moc. Ale vážený pan Anaxien a jiní slaďákofilové, nechť si udělají o tomto kousku poznámku. Hodnotit nebudu, ale rád bych se sním opět potkal v pravý čas.

Zastavení páté, šesté, sedmé - Svatomartinské
Nevím jestli je to patriotství, ale marketingový mlýn Beaujolais mě zatím nesemlel, zato popíjení Svatomartinského je mě celkem sympatické. Beaujolais jsem spatřil v jednom diskontu dokonce před termínem oficiálního prodeje, není divu šlo o „špičkové" Nouveau ročníků 2005, 2004 a dokonce i 2003! Tak za tohle bych nedal ani „Penny". Se Svatomartinským to bylo horší. Protože u tohoto vína odpadá problémovost supermarketového skladování zamířil jsem tam. Tak to byl omyl, nikde nic nebylo. Tak velká reklama a oni nic nemají?

Proběhl jsem teda vinotéky a pořídil jsem svatomartinské Svatovavřinecké 2006 zemské - Vinselekt Michlovský za 135,- Kč. Sáhl jsem po něm, jako po jistotě, ale tentokrát tomu tak nebylo. Jen škoda, že jsem nemohl využít ochutnávky svatomartinských přímo ve vinotéce, protože jsem řídil. Barva je temno temná, no jak to z hroznů dostali v tom kvapíku, který výroba hotového vína před začátkem listopadu představuje, netuším. Vůně nezapře mladé víno, květiny tak jako člověk, který vytvořil popis viněty sice necítím, ale zato stopy „jogurtového" aroma ano. Při napití mám jasno, v tomto víně byly jistě odbourávány kyseliny jablečno-mléčnou fermentací. Takový proces chce ale svůj čas a tady zřejmě chyběl, škoda. Ovšem komu vadí v mladém víně kyselinky, tento vzorek jistě uvítal. V tom je zase popis na vinětě pravdivý (...nerušená ostrou kyselinou.) Víno až na barvu odpovídá tak mé vlastní amatérské produkci. No prostě jsem to čekal lepší dáváme 2-.

Další kousek Svatomartinské 2006 zemské - Vladimír Šabata jsem zakoupil v jiné vinotéce a to na doporučení v místní diskusi. Na vinětě sice není uvedeno o jakou odrůdu jde, ale podle seznamu schválených svatomartinských vín má jít o Svatovavřinecké. Barva opět neskutečně sytá. Vůně opět mladistvá, svěží. Chuť lepší než předcházející vzorek a víno je docela perzistentní, patrně kvalitní surovina. V celku však víno neurazilo, nenadchlo, nevyniklo, nepropadlo. Nebudu to protahovat dali jsme 1-.

Poslední Svatomartinské a opět Svatovavřinecké 2006 odrůdové jakostní - Víno Mikulov jsem objevil při náhodné návštěvě Kauflandu. Nejprve jsem se také domníval, že jde o parazitní přihřívání značky Moravavíno na reklamní kampani Svatomartinského, ale i toto víno má záklopku a malinké logo Svatomartinského. Ovšem cena 60,- Kč vysvětluje, proč se v supermarketech Svatovavřinecké téměř nevyskytovalo. Kdo by ho taky chtěl za tyto peníze dodávat. Paradoxně mě toto víno zaujalo nejvíce. Doma dáváme 1. Celá recenze od J. na tomto portále už existuje, myslím že s ní mohu souhlasit.

Zastavení předposlední a poslední, obě varovné!
Aurelius 2004 pozdní sběr Vinné sklepy Valtice byl už recenzován. S tímto vínem jsem zase skočil na „špek" supermarketům. Zopakuji co jsem již popsal v diskusi u této recenze. Čirá láhev a skladování láhve "na stojáka" toto víno úplně znehodnotilo. Z vůně lezla kyselina a kysličník, bylo pohlé a agresivně neharmonické. Minibublinečky se honily skleničkou i po dlouhém víření vínem. Druhý den po odčerpání vakuovým špuntem jsem mohl zachytit odlesk jeho zašlé slávy, ale i tak bída. Poučení, dopadl jsem jako Anaxien se vzorkem Neuburské 2004 pozdní sběr, čirá láhev, stejné skladovací podmínky (...stejné chyby, stejné známky). Vínu nepomohla ani nálepka, stříbrná medaile Valtické vinné trhy.

A že nálepky víno nedělají dokazuje i poslední vzorek Frankovka Ravis. Tento vzorek jsem zakoupil se špatnou předtuchou za cenu do 80,- Kč. Nad prosťoučkou tuctovou etiketou, bez označení ročníku, byla nalepena samolepka zlaté medaile Weinparade Poysdorf. Obsah byl naprosto otřesný a celá láhev byla „zkanalizována" včetně té části, co už byla ve sklenkách nalita. Naše domácí známka čistá 5. Bohužel to není poprvé co jsem na láhvi z Ravisu nalezl nějakou medaili a obsah tomu neodpovídal. U tohoto vzorku, záměrně se vyhýbám pojmenování víno, ani nemám pocit, že to mohlo být někdy pitelné. Otázka zní, kde se vzala ta medaile? Kdybych uměl německy, rád bych se zeptal organizátorů Weinparade.

Tak to je pro tentokrát vše. Tento druh článků by měl předcházet nudným a zbytečným recenzím na jednotlivá vína.