O Víně

Říjen byl opět plný zajímavých vín a degustací a listopadu mu nebyl nic dlužen. Ochladilo se, takže na řadu přicházejí především plná červená. Přesto hned na začátku měsíce se odehrála akce skoro nejzajímavější, která se točila celá okolo bílých. Šlo o degustaci průřezu Alsaskem, o které tu vyšel samostatný článek. Stejně tak samostatný článek je i k degustaci vín z Brazílie.

Degustace vín a delikates Itálie (18.10.2006, Casa Lusitana)
Jeden z mých nejhorších „degustačních" zážitků vůbec. Je až neuvěřitelné, jak je možné v povedených podzemních prostorech vinotéky Casa Lusitana dokonale pohřbít ochutnávku vína. Stačí k tomu pozvat dav lidí, kteří vínu nerozumí (kde je sebrali opravdu netuším), všechny nechat skoro hodinu čekat a pak v hluku nechat vína prezentovat Itala, který by vychválil i oslí moč. Pokud doplníte opravdu nepovedená vína (podprůměr, dva vzorky s objektivní vadou), jakýkoliv milovník vína (pár jich tam bylo, šlo je snadno poznat) si akci rozhodně nebude užívat. Hlučícímu davu oxidace a korek očividně nevadil. Ani to, že jednou z „italských delikates" byl tučný salám téměř jistě domácí produkce, který se nehodil k žádnému z prezentovaných vín a dokonale pohřbíval všechny ostatní chutě. Nebýt třech slušných sýrů a jednoho závěrečného vína mimo program (asi jako omluva, netuším; jedna láhev rozlita pro snad 40 lidí), nebyla by na celé akci jediná kladná záležitost. Vlastně ano, jako „welcome drink" jsem si během čekání zakoupil sklenku rulandského modrého od Krause, a to bylo moc dobré. Jiné degustace v tomto místě jsou prý fajn, tak jim třeba ještě dám šanci. Každopádně tento zážitek byl dost hrůzný.

Degustace vinařství Galant (27.10.2006, Viniční Altán)
Viniční Altán připravil bohatý program degustací, na jedné z nich se představilo i vinařství Galant. Jméno Ing. Zdeňka Peřiny v jeho čele a původ hroznů (byť v ročníku 2005 částečně nakupovaných, příště snad už jen z vlastních vinic) v oblasti Pálava nutně vyvolalo velká očekávání, výsledných 11 vín ročníku 2005 pak spíše zklamalo. Z celé škály vín od základního kabinetu müllerky pod 100,- Kč až po vlašák ve výběru z hroznů za skoro 300,- Kč jsem si nenašel výrazného favorita a očividně jsem nebyl sám. Neměl bych problém s kabinetním veltlínem - svěžím, lehkým a spíše jednodušším vínem na každodenní letní pití. Povedený mi přišel Ryzlink rýnský v pozdním sběru z trati Pod Mušlovem, hezká harmonická záležitost (byť ležení mu pomůže) s aromatem meruňek a mandarinek a sušenými meruňkami v chuti s hezky vyváženým cukrem a kyselinou. Vyloženě zklamán jsem byl z vlašáků. Ať již polosladkého pozdního sběru z trati Pod Mušlovem, nebo sladkého (byť s 30 g/l cukru spadá do polosladkých) výběru z hroznů z trati Za cihelnou. Kde je ona krása pálavských vlašáků, efektní kořenitost a magická přitažlivost? Nikde. V případě výběru z hroznů navíc cukr drtivě dominuje nad kyselinou a víno je jednodušší a velmi „tupé". Názor na vinařství nechávám na ročník 2006, zatím jsou vidět mnohé porodní bolesti a kolekce vín mne, mírně řečeno, nepřesvědčila. Ocenit musím adjustáž, která není možná nějak zvlášť krásná, ale viněta je vždy (u nás se myslím jedná o unikát) vybavena Braillovým písmem pro nevidomé a slabozraké, které informuje o názvu odrůdy, přívlastku a ročníku. Možná „drobnost", ale mnohé více než potěší. Hodně by mne potěšil názor dalších, kteří už měli možnost vína z Galantu degustovat. Skutečně jsou tak „nijaká", nebo to bylo způsobeno něčím jiným?

Úvodní degustace společnosti Dominec & spol., s.r.o. (13.11.2006, firemní vinotéka)
V týdnu od 13. listopadu 2006 se v sídle společnosti Dominec & spol. každý den konala ochutnávka vín ze sortimentu firmy jako jakési uvítání nové éry pod jiným názvem na staronové adrese v Radlické ulici. Dorazil jsem hned v pondělí a atmosféra byla vyloženě komorní. Vše probíhalo formou víněnek a k dispozici se postupně otevírala vína více než zajímavá především z Francie. Přes základní AOC, 1er Cru z Chablis až po některá netradiční Bordeaux. Přiznám se, že jemná Chablis si prakticky nejsem schopen z degustační skleničky a na takovéto akci užít, jejich kouzlo je na mne příliš prchavé a snaha objevit všechny (pro mne až příliš skryté) nuance mne stojí mnoho času a energie. Tu jsem upřel k (a mnohem více si užil) vínům červeným. Dobrý dojem zanechal Clos Henri Pinot Noir 2005 z oblasti Marlborough (Nový Zéland), až se trochu uleží, bude z něj velmi pěkný a netradiční pinot, ale už teď stojí za pozornost. Nazrálé a povedené druhé víno z Château Léoville Barton (2e Grand Cru Classé ze Saint-Julienu) v ročníku 1998 potěšilo, ovšem okouzlilo mne Château La Dominique 2001 Saint-Emilion Grand Cru. To nejlepší má stále před sebou, již nyní je to temná, svůdná a efektní záležitost. Trochu zklamala Reservé de la Comtesse 2001, druhé víno Château Pichon Longueville Comtesse de Lalande (2e Grand Cru Classé z Pauillacu). Víno to bylo hezké, ale přeci jen jsem očekával trochu více projevu oblasti, vše bylo poněkud zastřené a málo výrazné. Osobním vítězem večera a novou „vinnou láskou" se stal objev v podobě Château Lagrange, ovšem toho z Pomerolu. Otevřena byla láhev ročníku 1997, tedy ročníku problematického a někdy označovaného za velmi špatný, ač problém byl spíše jeho ocenění v době, kdy přišel na trh - příliš vysoké ceny po špičkových `95 a `96; vína z tohoto ročníku navíc rychle vyzrávají a i Grand Cru Classé jsou připravena k pití již dnes. Toto cuvée z drtivou převahou Merlotu s malou příměsí Cabernetu Franc okouzlilo nazrálou hroznovou vůní s dotekem pepře, papriky, kůže, ležení v sudu... celkovým krásným komplexem, který je škoda separovat do složek. Chuť je plná, velmi robustní s příjemnou tříslovinou a výraznějším alkoholem, krásná. Jen více takových úžasných vín! Přeji staronové firmě vše nejlepší do dalších let a těším se na shledanou u dalších degustací.

P.S. Na tomto místě bych rád uvedl kompletní znění informačního mailu nové společnosti pro ty, kdo jsou stále zmateni jejich „zmizením" z Domu vína U závoje.
„Milí vinařští přátelé,
v tomto měsíci se definitivně uzavřela kapitola působení našeho vinařského týmu v Domě U Závoje, kde se nám čím dál tím méně dařilo naplňovat záměr budovat špičkové gastronomicko-vinařské centrum.
Nový projekt tohoto typu s ještě podstatně širšími možnostmi pro Vás připravujeme v nádherné lokalitě královských vinic pod Pražským hradem, jejichž rekonstrukce skončí v průběhu příštího roku. Do té doby Vás rádi kdykoli přivítáme v našem staronovém působišti na Radlické ulici. Nadále budeme dovážet vína především z Bordeaux a od předních francouzských vinařství, na která jste zvyklí (Domaine Bertagna, Henri Bourgeois, Pol Roger, Ch. Beaucastel, Domaine des Malandes, Tardieu -Laurent aj.). Vedle tradičních degustací pro Vás chystáme řadu novinek informačního i obchodního charakteru."


Velká prezentace vín z Côtes du Rhone a Val de Loire (15.11.2006, Domaine R&W v hotelu Palace)
Společnost Domaine R&W, která k nám dováží některá špičková vína z Německa a několik více než zajímavých vín především z Burgundska, uspořádala v hotelu Palace velkou degustaci významných vinařství z oblastí Côtes du Rhone a Val de Loire. Sortiment byl opravdu široký, od základních (kvalitních) červených a bílých z Rhony, přes krásná Châteauneuf du Pape (v bílé i červené) až po jemná především bílá od Loiry. Přiznám se, že krom fantastického sladkého Bonnezaux ročníku 2003 (Ch. de Fesles, Anaxien by vám o něm určitě pověděl víc) jsem bílá tolik neocenil a šel především po červených. Zajímavý byl zážitek z vinařství Vins de Vienne a jejich pěkných ovocných Syrahů ročníku 2004, všech vyrobených stejným způsobem jen z jiných poloh. Jemné i větší nuance a dokonalá ukázka toho, co znamená „terroir" když je plně využit. Vzhledem k desítkám vzorků a spíše „dojmům" z degustace, byť poznámek je kupa, doporučím jediné víno. Jedná se o Châteauneuf du Pape 2003 rouge „Cuvée Reservée" od Domaine du Pégaü, směs 80 % Grenache a dále především odrůd Syrah a Mourvèdre, s nějakým malým procentem mnoha dalších. Magická záležitost s krásně živočišnou vůni a chutí lískových ořechů, která se s 97 body (výsledek náhodou ohlášen den po degustaci) umístila na pátém místě letošního „Top 100" časopisu Wine Spectator. Vzhledem k tomu, že se této degustace účastnili minimálně tři další autoři z tohoto portálu, možná mně doplní se svými tipy. Tento kousek je bohužel při ceně zhruba 1.100 - 1.400,- Kč opravdu spíše pro výjimečné příležitosti. Ale vánoce jsou blízko... :-)

Jaký byl ročník 1996 v Bordeaux (30.11.2006, Hotel Anděl)
Další z degustací společnosti Dominec & spol. bylo představení ročníku 1996 z Bordeaux. Jednalo se o příjemnou a vyloženě „edukativní" akci, i vzhledem k tomu, že většina vín byla zakoupena v množství jednoho kartonu a nejsou v běžné nabídce firmy. Celkem se ochutnávalo 8 vín různých (nejen cenových) kategorií a debata o nich byla velmi přínosná. Ročník 1996, který je považován za špičkový (především na levém břehu), prokázal svou dlouhověkost a nesporné kvality.
Degustace začala 2. vínem Ch. Chasse-Spleen - L'Ermitage de Chasse-Spleen. Tento vzorek byl obecně odsouzen jako přezrálý, mne ovšem okouzlil svou obskurní netypičností a "ulítlým" komplexem všemožných vůní a chutí. Doporučit bych si nedovolil, ovšem ta zkušenost byla velmi příjemná. Druhým vzorkem mělo tu čest být Ch. Citran (Cru Bourgeios, Haut-Médoc), výrazná záležitost, stále překvapivě v kondici s vůní rybízové marmelády. Jako třetí přišlo Ch. Beauregard z Pomerolu, tedy v roce 1996 deštivého pravého břehu. Mimo očekávání nádherná záležitost s fantastickou barvou, jemnou a komplexní výrazněji ovocnou vůni a šťavnatou středně plnou chutí. Následující Ch. Issan (Grand Cru Classé z Margaux) neoslovilo nikoho, působilo až „zkaženým" dojmem, snad korkem. Prý je taková většina lahví a prostě je to styl vína tento rok. Divné. V souboji s dalším Grand Cru Classé z Margaux, Ch. Kirwan, nemělo šanci. Čistý a komplexní Kirwan velmi překvapil svou jemností, byť drobné odstíny bylo nutné možná až trochu moc hledat. Od „oblíbence" Roberta Parkera a víno ze stáje Schröder & Schüler upravované ve stylu Michela Rollanda jsem čekal něco mohutnějšího. Šestým vzorkem a pro mne vítězem večera se stalo druhé víno Ch. Léoville Las-Cases pod jménem Clos du Marquis. Toto château ze Saint-Julienu je jen krůček od prvních Grand Cru Classé a jejich vyzrálé druhé víno v pravdě famózní. Řízná stále ještě ovocná vůně rybízového džemu přechází do jemného úžasně komplexního dojmu. Plná hutná chuť, stále ovládaná tříslem, alkoholem, barikovým sudem a alkoholovou hutností je nádherná. Krásné víno! Následující Ch. Lafon-Rochet ze St. Estéphe mi proti němu přišlo jako zbytečně „třislovinová" obluda bez dostatečné elegance, byť samo o sobě po chvilce soustředění nabídlo mnoho a „papírově" by mělo být i lepší. „Druhák" z Léoville Las-Cases jej pro mne bez nejmenších problémů překonal. Závěr degustace, pověstnou „sladkou tečku", si vzalo na starost Ch. Suduiraut, Premier Cru Classé ze Sauternes. Jsou vína, která se z tabulek hodnocení vymykají. Toto možná není „d'Yquem", přesto jedno z nejnádhernějších sladkých vín, jaká jsem kdy pil a bez problémů porážející Bonnezaux z předchozí degustace Val de Loire. Nemá vůbec smysl popisovat všechny vůně, každý si tam najde ty své, jsou jich desítky. Pro mne jde o dokonalý komplex sladko-sudovo-pomerančo-skořicovo-čehosi se sladkou chutí kandované pomerančové kůry. Mít jen trošku víc kyseliny, byl bych ve vinném nebi :o)

O jednotlivých vínech se tentokrát rozepisovat nebudu, i když některá by si to i zasloužila. Třeba později v recenzích. V listopadu jsem totiž ještě absolvoval jednu více než zajímavou degustaci v zahraničí, o které bude řeč v samostatném článku o něco později. Myslím, že energii a finance jsem v poslední době vyčerpal více než dostatečně, prosinec bude muset být mnohem klidnější. Třeba dostanu nějaký hezký vinný dárek k vánocům :o)