Produkce vína 2005
Ve světě existuje přes 10 tisíc odrůd révy vinné, ale prakticky na 95 % produkce se podílí 50 základních odrůd. Jestliže v EU jsou dominantní odrůdy Tempranillo, Otras či Merlot (zejména s ohledem na převažující produkci ve Španělsku), pak v ČR vypadá situace trochu jinak, kde dominantní se nově stala módní odrůda Chardonnay (38 %), následují Müller-Thurgau (17 %), Veltlínské zelené (13 %), Ryzlink vlašský (6 %), Ryzlink rýnský (6 %), Rulandské bílé (4 %) a další. Nově byly uznány a zapsány do Státní odrůdové knihy ČR moštové odrůdy bílé (2004) Hibernal (kříženec RR), Auxerrois (kříženec Pinotu N. x Heunisch) a Vrboska (kříženec Tramínu), z modrých Laurot (kříženec Merlotu, Frankovky a Svatovavřineckého), Dornfelder (kříženec MP, Fr a Trolínského), Domina (MP x RM) a Rubinet (2005, kříženec André). U modrých odrůd je favoritem v ČR stále Svatovavřinecké (30 %), následuje Frankovka (24 %), Zweigeltrebe (12 %), Modrý Portugal (12 %), André (7 %), Rulandské modré (5 %) a ostatní (pod 5 % z produkce modrých odrůd).Prakticky můžeme porovnávat vinařskou oblast Čechy (podooblasti Mělnická (413 ha) a Litoměřická (281 ha)) a Moravu (Velkopavlovická (5 tisíc ha), Mikulovská (4,7 tisíc ha), Slovácká (4,5 tisíc ha) a Znojemská (3,5 tisíc ha)). Celkově tak pěstujeme v ČR vinnou révu na ploše 18 500 ha , kde 1/3 tvoří modré odrůdy a 2/3 bílé. Prakticky ¼ vinic tvoří nová výsadba (max.4 roky) a 1/3 produktivní věk 5-20 let, přesto ještě ¼ vinic je stará 21-30 let a 1/6 dokonce starší 31 let. Z pohledu produkce zatříděného vína (celkem 3800 vzorků) tvoří ¾ objemu vína jakostní odrůdová (237 tisíc hl), cca 1/6 vína přívlastková (11,5 tisíc hl kabinet, převažují pozdní sběry (34 tisíc hl) a 3,8 tisíc hl výběr z hroznů) a 1/20 vína stolní. Ve srovnání se světovou produkcí je ČR výrobou cca 0,5 mil. hl vína jen malou kapkou v moři, kde dlouhodobými lídry v objemu vyrobeného vína (v miliónech hektolitrů) jsou Francie (59), Itálie (55) a Španělsko (50). Průměrná spotřeba vína v ČR již přesáhla 17 litrů na obyvatele ročně a u stolních hroznů se pohybuje roční spotřeba kolem 3.5 kg/obyv. Protože v produkci vína nejsme soběstační, tvoří velkou část spotřeby (2/3) dovozová vína, kde v lahvích (do 2 l) jsou lídry podle celní statistiky vína španělská (kolem 150 tisíc hl odpovídá 240 mil. Kč), italská (120 tisíc hl a 280 mil. Kč) a francouzská (kolem 30 tisíc hl a 250 mil. Kč) u volně loženého vína (v cisternách) převažují vína italská (cca 270 tisíc hl a 280 mil. Kč), rakouská (rozdílné údaje podle OIV a celní statistiky ČR od 123-255 tisíc hl) a maďarská (přes 100 tisíc hl).Tabulka 1Evidentně patrný rozdíl mezi skladbou přívlastkových bílých vín, kde největší produkci tvoří odrůdy Rýnský ryzlink, Chardonnay a Veltlínské zelené a jakostních odrůdových vín, kde primát drží stále Müller-Thurgau a Veltlínské zelené s největší plochou vinic a srovnatelné produkce. Nově vznikla kategorie Výběr z cibéb, kde největší produkci(cca 10 tun) má Tramín červený (dominantní i ve Výběru z bobulí (387 t)) a Ryzlink vlašský (6,5 t) se současně nejvyšší produkcí ledových vín přes 15 tun.Tabulka 2Prakticky vyrovnanější je situace v Čechách, kde Rýnský ryzlink je základní odrůdou spolu s Müllerkou, jak v produkci odrůdových jakostních, tak přívlastkových vín.Tabulka 3V modrých odrůdách je situace na Moravě prakticky vyrovnaná a základní odrůdy zpravidla nachází uplatnění i pro přívlastková vína. Pozitivní je posun na kvalitu u Rulandy modré (Pinot Noir) a novokřížence Cabernet Moravie, ale překvapivá je vysoká produkce Cabernetu Savignon v přívlastku (odrůda vhodná pro jižní oblasti).Tabulka 4Přestože se překvapivě v objemu produkce dostala do čela odrůda Modrý Portugal, stále se u přívlastků nejlepších vín dosahuje v Čechách tradičně u Rulandy modré a Zweigeltrebe a zmínku si určitě zaslouží zvyšující se kvalita Svatovavřineckého, i když je diskutabilní jestli vysoká produkce kabinetních vín výrazně posouvá kvalitu vína (často je lepší víno, které i přes vyšší cukernatost hroznů bylo zatříděno pouze jako jakostní odrůdové, neboť bylo docukřeno na vyšší cukernatost).