O Víně

Do Dolních Dunajovic jsem jel s velkým očekáváním, vždyť jsem se měl ledas co dozvědět o současném dění ve firmě a plánovaných novinkách. Samozřejmě jsem byl natěšen na samotný košt vín ročníku 2005 a neméně na povídání o něm.

V průběhu odpoledne ředitel společnosti p. Staško vyhlásil nejlepší odběratele za rok 2005. Jedním z nich byl i sommeliér a ředitel pardubického hotelu Zlatá štika, sympatický pan Oldřich Bujnoch, jehož jsem mohl vidět v akci na Pardubickém festivalu vína v loňském roce. Při převzetí ocenění pro nejlepšího odběratele byl panem Staškem dotazán, jak že to dělá, že vína z Mikrosu s takovým úspěchem prodává. P. Bujnoch bezprostředně a bez váhání konstatoval, že to není zásluha jeho, že se tato vína prodávají sama...

Vinařství se počínaje prodejem vín ročníku 2005 rozhodlo, zaměřit svou pozornost na více skupin zákazníků. Důkazem budiž plánovaný nástup trojice řad, které nesou název Flower line, Standard line a Premium line.

Ochutnávku jsem zahájil prochutnáním bílých vín první zmiňované řady Flower line. Ke koštu byla vybrána vína dvě. Prvním z nich byl povedený, kvalitou řadě Flower line odpovídající, Ryzlink vlašský 2005 pozdní sběr (obec Březí - trať Ořechová hora), víno, které dozajista osloví zájemce o poctivý vlašák z Mikulovska, víno od výrobce, který zkrátka v umu vychovat révu na vinici a následně víno vyrobit ve sklepě, nemá v této odrůdě na celém vinařském světě konkurenci. Dosti rozpačitě na mě následně působilo bílé cuveé odrůd Müller-Thurgau a Veltlínské zelené. Moje gusto to nebylo, největší rezervu jsem spatřoval v dochuti vína.

Přeneseme se v čase, přeskočímě degustaci bílích vín řady Standard a ocitneme se u prochutnání rosé, vyrobeného z odrůdy Rulandské modré. Na rosé jsem nikdy nebyl, toto bylo nicméně, příjemné, pěkné, pitelné, dobré, já se k němu ale nevrátím. Více o něm napsat neumím, zkuste ochutnat a sami si udělat názor vlastní.

Umím ale více napsat o nádherném, trochu neobvykle sestaveném cuveé, tvořeném odrůdou Cabernet Sauvignon (obec Perná - trať Goldhamer - 25,6° NM) a Svatovavřinecké (obec Mikulov - trať Za cihelnou - 22,8° NM). Juj, to je parádička. Víno má nádherně sytou červenou barvu, úžasně voní a samo se pije. Jednotlivé složky byli naladěny do dokonalé harmonie, která je již nyní, i přesto, že je víno velmi mladé, na vysoké úrovni. Filip Mlýnek, nový sklepmistr firmy, se zde ukázal jako mistr svého řemesla. Tuto kupáž vidím jako reprezentativní vzorek řady Flower line, ovocitost na nás dýchá, svěžest se na nás usmívá, pitelnost si s námi hraje. Moc dobré, opravdu moc dobré.

V průběhu akce byly představeny i nové etikety pro tuto řadu. Údajně se ještě nemusí jednat o konečnou variantu, nicméně každý nechť si udělá svůj názor, jak na něj „květinky" působí. Já osobně jsem možná příliš konzervativní a bez mučení se přiznám, že můj ideál to není, každému se ale naštěstí líbí něco jiného. Však se na fotografie nové adjustáže podívejte níže.

Pokračovat ale již budu řadou Standard, která byla zastoupena největším počtem vín. Pod termínem Standard si může leckdo představit lecos, to co jsem však ochutnal, ač označeno „Standard", bylo jednoznačně nadstandard. Žádné víno nevybočuje ze série, žádné víno nemá něco, co by někomu vyloženě nesedlo, žádné víno svým charkterem nezklame... Naopak je zde vyrovnaná kvalita na vysoké úrovni, ochutnáte-li cokoliv, řeknete „ano". Tak to zkrátka je a věřte, že se tomu sám divím. Udržet u tolika vzorků tak vyrovnanou kvalitativní úroveň, je velký um. Celkový dojem by byl u mě osobně ještě více umocněn, pokud by se v ochutnávce objevilo více vín suchých. Zbytkový cukr byl sice vždy harmonicky sladěn s ostatními složkami, nicméně počet vín se zbytkovým cukrem byl pro mě už dosti na hraně.

Sérii zahajovala jedna z vlajkových lodí, suchý Ryzlink vlašský pozdní sběr (obec Perná - trať Železná - 22,8° NM). Pokud jsem se mohl bát, že s odejdivším panem Peřinou a panem Zabloudilem, odejde i šance na vína z říše snů, konstatuji jen to, že jsem se oblíznul, v duchu radostí povyskočil 5 metrů vysoko, své naivitě se usmál a šel na druhý vzorek. Ryzlink vlašský z Železné byl v ročníku 2005 vyhotoven ve dvou partiích, k mání by měl být i v predikátu výběr z hroznů.

Druhým vzorkem bylo léty prochutnávání osvědčené Rulandské bílé z vinice Liščí vrch (obec Březí) , ještě více mě ale tentokrát zaujal suchý Sauvignon 2005 (obec Mikulov - trať Za cihelnou - 25,8° NM), který je pro mě dosud nejlepším Sauvignonem, jaký jsem od Mikrosu ochutnal. Následoval přesvědčivý Kerner ze Železné (26,6° NM), který se zdá být plnohodnotným nástupcem úžasně rychle vyprodané „nulačtyřky". Dlouho jsem přemýšlel, zda bych si vybral právě toto víno a nebo raději nádherný a osobitý nekonečně dlouho doznívající Ryzlink rýnský výběr z hroznů z premiérové viniční tratě Staré (obec Dobré Pole - 26° NM). Kerner nakonec v mé mysli v celkové harmonii rýňáku podlehl a z uvedené dvojice by preferován nebyl.

Jako absolutní senzaci musím pokládat vůni Muškátu moravského v pozdním sběru, opětovně z vinice Staré (obec Dobré Pole - 22,9° NM). To jsem vskutku v životě nezažil, kdyby mi to někdo vyprávěl, neuvěřil bych. Fantastická intenzita, lahodnost, čistota a harmonie nejen mě srazila na kolena. Tělo vína je potom lehké, pitelné a svěží, zážitek z vůně ovšem nemá šanci překonat. Výtečné bylo bezesporu Chardonnay z vyhlášené vinice Daniel (obec Dobré Pole - 25,2° NM), bylo však jen mezistupňem k lahůdce stejného jména, tedy opět Chardonnay, tentokrát však výběru z bobulí (obec Dolní Dunajovice - trať Zimní vrch - 33° NM). Jednalo se o skutečný bonbónek na závěr senzorického zážitku, který mi řada Standard přinesla. Ještě chci dodat, že se všechna vína vyznačovala skvělou čistotou, čirostí a barevností a že se u leckterých potenciál zrání hravě vyšplhává nad 10 let.

V této řadě se objevila ještě dvě červená vína. Dle mého soudu zde bylo až příliš obyčejné, neurovnané, nevzrušivé a fádní Svatovavřinecké (obec Mikulov - trať Za cihelnou - 21° NM), na druhou stranu, ale oproti ročníku 2004 skvělé a mnohou škálou vůní a chutí do života vybavené Zweigeltrebe (obec Březí - trať Liščí vrch - 22,2° NM). Podobně vynikající víno této odrůdy jsem již dlouho neokusil.

Premium line, řada vín, která nebudou přítomna v běžném ceníku, byla zastupena Veltlínským zeleným výběrem z hroznů z vinice Zimní vrch (obec Dolní Dunajovice - 25,2° NM - sběr 15.11.2005). Zbytkový cukr je pro mě u této odrůdy dosti netypický a více mi sedl u Ryzlinku rýnského výběru z bobulí (obec Mikulov - trať Za cihelnou), fantastického, lahodného vína, které je následníkem rýňáků ze stejné tratě ročníků předcházejících, nyní tedy ovšem se zbytkem cukru. Trochu se přiznám, že mi uniká kvalitativní rozdíl mezi řadou Standard a Premium. Drtivá většina z „nižší" řady vín, by totiž mohla být bez diskusí zařazena v řadě Premium... Spíše to je tedy tak, že se bude v řadě Premium jednat o záležitosti, které nebyly vyrobeny v tak velkém množství nebo jsou v určitém směru jinak specifické.

Po tomto všem jsem nucen konstatovat, že Vinařství Mikrosvín Mikulov není firmou, jejíž věhlas by stál na práci několika lidí, ale že jde o partu nadšenců, která nám svůj lahodný mok dokáže, i přes rekordně zdviženou laťku ročníku 2004, naservírovat ve stejné kvalitě i v ročníku 2005. A to musím brát v úvahu, že byla tato vína proti „čtyřce" v jisté nevýhodě. Byla totiž prochutnávána o více než 7 měsíců dříve než ročník předchozí a je jisté, že nemohla být tak dokonalé uklidněná.

Měl jsem možnost si krátce pohovořit s již výše zmiňovaným novým sklepmistrem Mikrosu, panem Filipem Mlýnkem. Tento sympatický rodák z Dolních Dunajovic své vinařské zkušenosti sbíral mimojiné i v Německu. Z každého jeho slova je slyšet obrovské nadšení pro věc, pro radost z odvedené práce, pro budoucnost, která může být ve spojení jeho mládí, energie, nadšení a zájmu pro Mikros tím pravým zdrojem vín, na která jsem z produkce tohoto středně velkého vinařství zvyklý. V kombinaci se zkušenými vinohradníky, kteří svou práci dělají v obdobném duchu nicméně přímo na vinici a obchodními zástupci, kteří mohou bez jakýchkoliv pochybností věřit v produkt, který prodávají, se jedná o výzvu pro další vinařské společnosti.

Konkurence, uvědomělý zákazník, otevřená diskuse nad sklenkou vína, poctivost k zákazníkovi a v neposlední řadě střízlivá cenová politika, to jsou věci, které mohou naše vinařství dlouhodobě posunovat kvalitativně výš. V Dolních Dunajovicích si to uvědomili a nezbývá než Mikrosu popřát, ať to co nejdéle vydrží...