Poškodily silné mrazy letošní úrodu?
Jednoho mrazivého dne (silný vichr a -5° C) koncem letošního února jsem se tedy vypravil „do hory" i s foťákem a poznámkovým blokem. Myslím, že otázka se naskýtá: mělo letošní výjimečně chladné zimní počasí nějaký vliv na vinice, nebo nemělo? Podíváte-li se do odborné literatury, je odpověď celkem jasná. Odrůdy révy vinné mají vůči mrazům své „hranice odolnosti", která se u téměř všech odrůd pohybuje kolem teploty +/- 20° C pod bodem mrazu. Některé odrůdy však snesou ještě méně a už teplota pod -15° C je začíná poškozovat. Na vinicích v Polešovicích letos zaznamenali nejnižší telotu -22° C, ve Strážnici dokonce -27° C a jinde tomu určitě nebylo jinak. Těmto mrazům už odolají jen některé rezistentní nebo pozdě rašící odrůdy (pozdě raší např. Ryzlink vlašský), vinice tedy pro celý rok poškozena JE a kdo nemá pro tyto případy uzavřenu pojistku, může těžce splakat nad výdělkem.Je-li tedy zdejší polešovická úroda již nyní poznamenána mrazy, uvidíme za chvíli. Nejdříve však něco k obecnému pohledu na viniční trať: Co se vlastně v lednu a únoru na vinici děje? Odpověď by se nabízela snadná - Nic, vinice spí. Ano, ale je to pravda jen částečně - i v zimě se na vinici pracuje. Nejlépe snad bude, budu-li text doprovázet přímo fotografiemi. Takže:FOTO 01 - Zimní řez révyNěkteří vinaři "zastřihávají" révu již na podzim, ještě před vánocemi, někteří až po Novém roce, zde ve Šlechtitelské stanici vinařské začali v polovině února. První fotografie nám nabízí celkový pohled na viniční trať, kde prvních zhruba 8-10 podélných řad již řezáno je, další řady to teprve čeká. Všimněte si, že odstřihnuté „pruty - větvičky" (správně však réví), se zde nechávají ležet v uličkách na zemi. Až vyroste tráva, zbytky réví se mulčovačem rozbijí na kousky, vzniká tak vlastně hnojivo pro další růst keříků révy.FOTO 02 - Pohled na keříkBližší pohled na keřík - zde je to novošlechtěná odrůda SEVAR, jejíž jednou z vlastností je také právě zvýšená odolnost vůči mrazům. Odrůda vznikla křížením odrůd Svatovavřinecké x Seyve-Villard (což je divoce rostoucí hybrid z jižního Maďarska), právě ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Sevar zatím setrvává v tzv. odrůdových zkouškách. Fotografie nám ukazuje keřík ještě před řezem - je to úplný vlasáč, ovšem všechny loňské výhonky réví budou - až na jeden či dva - odstraněny. Jako RÉVÍ jsou označovány právě ony jednoleté pruty (správně však „prýty"), již bez listí.FOTO 03 - Popiska keřeKeřík révy vinné začíná starým dřevem = pozice 1, neboli kmenem. Pozice 2 označuje dvouleté dřevo, na něž navazuje loňský tažeň, pozice 3. Na tažni bývá 7 až 12 oček (z nich později vyrůstají hrozny), tažně se vyvazují (přivazují) na pomocné vedení (drát) buď vodorovně, nebo do oblouku.FOTO 4 - Řez povedeme tudyProč se vůbec keříky révy každoročně "zastřihávají", či správněji řežou? Hlavním důvodem je jednak usměrnit révu v jejím růstu tak, aby za pár let nebyl z vinice prales, jednak z důvodu zvýšení kvality úrody. Po řezu jsou nadzemní orgány rostliny mohutnější, réva má tlustší prýty („větve"), větší listy a hlavně větší hrozny. Sklizeň je pak lepší a kvalitnější - réva žene veškerou sílu do těch málo oček, které jí vinař nechá k dispozici. Uvádí se zde údaj zatížení keře plodnými očky - to bývá podle odrůdy (tedy podle velikosti jejich hroznů) 4 až 8 oček na 1 m2 vinice. Prýty, které vidíte na fotografii vpravo od hlavního kmínku, by normálně byly odřezány také, ale po tak kruté zimě, jaká byla letos, nechá vinař ještě jeden vedlejší, pomocný loňský výhonek. V takovém případě tento zimní řez vinaři označují, že „...stříhám (řežu) na ježka..." - viz další FOTO 5.FOTO 5 - Letos tedy „na ježka"Pokud vinař zjistí, že většina oček na hlavním tažni by mohla být pomrzlá a nebudou-li tedy tyto očka plodit hrozny, dá révě takto druhou šanci - hrozny mohou případně uzrát i na plodných očkách z tohoto pomocného prýtu. Taková úroda je však jen někde na úrovni 20 % té původní, "plné".FOTO 6 - Vedení tažněTakto bude ponechaný tažeň přivázán k drátovému vedení.FOTO 7 - Vinice po zimním řezuPohled na viniční trať po zimním řezu, jímž vinař reguluje pozdější úrodu (výnos hroznů). Odstraněné réví („větvičky") někdo nechává ve vinici ležet a později je mulčovačem rozdrtí na hnojivo, někdo je sbírá do nůše na zádech a doma jím později zatápí :-)FOTO 8 - Jak poznáme, jestli bude očko plodit?Kruté mrazy mohou očka révy významně poškodit - očko doslova zmrzne a uhyne. Pan Habrovanský vytahuje z peněženky žiletku a zkušeně provádí podélný řez očkem. Bude-li očko na řezu zelené, přežilo a může z něj vyrůst letorost s hrozny. Hnědá barva na řezu očkem však znamená zkázu a zmar...FOTO 9 - Životu svítí zelenáSláva! Tak tohle očko by mohlo plodit (kdybychom ho nerozřízli a kdyby ovšem nebylo na již odřezaném prýtu). I další řez na vedlejším očku je zelený a je potvrzeno, že moštová modrá odrůda SEVAR jakž takž přečkala i letošní sibérii...FOTO 10 - Detail průřezu zimním očkemKrásný detailní pohled na podélný průřez očkem na réví. Velká zelená ploška dole uprostřed je hlavní očko - základ budoucího letorostu (olistěný nový výhon na keři révy). Nahoře po stranách jsou dvě menší zelené plošky - jde o vedlejší očka, neboli podočka. Těch bývá dvě i více a jde o zárodky pro vedlejší letorosty. Ony teňoučké hnědavé „slupky" kolem obou vedlejších oček jsou zárodky listů a květenství. Zcela nahoře v očku, na špici mezi vším je izolační vlna, neboli vlnka. Ta chrání očko jako tepelná izolace, vše je ještě schováno pod tvrdými pupenovými šupinami.Dovětek.V zimním období jde o FENOFÁZI ZIMNÍHO KLIDU. Seznámili jsem se dnes s zimním řezem révy vinné, jímž vinař redukuje budoucí úrodu a zvyšuje tak předpoklady pro její lepší kvalitu. Viděli jsme, že některé odrůdy (zde konkrétně Sevar) přečkaly letošní mrazy tak, že ze 4 podélně rozřezaných oček byly 3 zelené a mají tedy šanci rodit. Jiné, choulostivější odrůdy však na tom budou zcela jistě mnohem hůř - pokud pomrzl i Sevar (byť částečně). Proto vinař letos řeže (de facto stříhá) "na ježka", tedy ponechá révě více letorostů, více oček.Pokud by ale k růstu nasadilo příliš mnoho oček než kolik si vinař přeje, může později provést další redukci úrody - odstranění hroznů po odkvětu, nebo ještě později při jejich dozrávání.Za pomoc a odborný výklad přímo v terénu děkuji panu Habrovanskému ze ŠSV Polešovice. Nicméně jeho reakce po 2 týdnech mlčení - kdy jsem jej pořádal o článek o kontrou článku - mi opravdu vzala dech ("... tak za prvé jsem inženýr ... říká se ŘEZ a ne "stříhání" ... je to celé úplně špatně a k ničemu... to bych to musel předělat a napsat celé já sám ..."), přestože jsem si jeho slova nahrával a pak v tomto článku použil :-( Ach jo.