O Víně

V průběhu dvou víkendů v polovině září mnozí milovníci burčáku a vína mohli navštívit dvě vinařské slavnosti - Znojemské vinobraní a vinobraní v nedalekém rakouském Retzu. Tradiční název - vinobraní - obě slavnosti spojoval, ovšem obsah a průběh byl zcela odlišný. Znojemské vinobraní je u nás velice známé s tradičně velkou návštěvností několika desítek tisíc lidí z celé republiky. Nechci se zde rozepisovat o tom, jak ulicemi královského vinařského Znojma se prodírají davy lidí s plastovými kelímky v rukou a usrkávají různě kvalitní či nekvalitní burčáky, náměstí plná stánků s textilem a různými cetkami, nemajícími s vinobraním nic společného. Obrovský jarmark - od kovářů, perníkářů a bůhví jakých řemesel až po prodejce svíček, drátěných blbostí, desítky kolotočů, stovky stánků. Jeden koncert střídá druhý, randál, opilé skupinky, sprosté pokřikování, hulákání, někdy dokonce i zpěv, hromady odpadků, desítky možná i stovky povalujících se lidí v trávníku v parku...

Všem návštěvníkům se nabízí burčák, burčák a zase jenom burčák, desítky hektolitrů... Všichni a všechno je zaměřené jenom na kšeft. Pokud by ale chtěl návštěvník docela oprávněně přechutnat a porovnat vína různých výrobců znojemské podoblasti - vždyť je na vinobraní, má smůlu! Předpokládal bych, že se ve dnešní době budou chtít vinaři prezentovat více svými kvalitními víny, nežli obyčejným burčákem. Ale kdepak! Nabídka dobrého vína jen opravdu, opravdu malá, zúžená na několik tradičních výrobců - výjimku tak tvořil Znovín, Vinné sklepy Lechovice, Ampelos, jeden či dva vinaři z Vrbovce. Nemám nic proti lidové zábavě, ale přiznám se, že Znojemské vinobraní mne už moc „nebere". Právě pro tu přílišnou „masovou lidovost"...

Vinobraní v Retzu je pravým opakem. Je to zážitek - svátek. Kolem celého malebného náměstí stojí úhledné dřevěné sruby v nichž mají zastoupení místní vinaři z Retzu i z okolí. A kupodivu - nabízejí špičková vína v široké škále všech druhů, ročníků, jako na nějaké reprezentační přehlídce. Zatím co u nás je v drtivé převaze burčák a plastové kelímky, zde je to naopak. Sturm - burčák je jen v několika málo stáncích. Jak jsem si všimnul, moc lidí jej nepilo. A tak na náměstí, které je zastavěné stoly, lavicemi a židlemi, sedí či přecházejí lidé s krásnými velkými sklenicemi s bílým či rudým vínem a ochutnávají, krouží sklenicemi, prohlížejí barvu, vychutnávají, srovnávají, diskutují, ale také se obyčejně radují. Je to společenská událost, na kterou chodí celé rodiny. Žádné tlačenice, i když odpoledne a hlavně večer je tu lidí opravdu hodně, překvapivě ani opilí, žádní stánkaři s cetkami, pouze víno a místní speciality. Několik, snad deset stánků sice stojí zastrčených na okraji náměstí za sruby vinařů, ale to je všechno. Atmosféra je velice přátelská, pohodová, jazykovou bariéru překlenula u mnohých právě ta sklenka vína...

Pod radniční věží je tribuna, kde se zpívá, tancuje a je různý program po celé tři dny (pátek - neděle). Například soutěž žen či dívek ve šlapání hroznů ve dvou velkých kádích - kdo rychleji a kvalitněji. Po pečlivém odměření šťávy za obrovského jásotu a povzbuzování okolostojících vyhrává dívka v růžovém... Pod tribunou mezi dvěmi reklamními sloupy s nápisem Weinviertel DAC se zdarma nalévalo Veltlínské zelené DAC (Weingut Hindler) z 15 a 18 litrových lahví pomocí důmyslného strojku. Lahve svojí velikostí patří mezi největší v Rakousku, možná i za jeho hranicemi. Každý si mohl nechat nalít kolik chtěl, žádné tlačenice, naprosto volný pohodlný průběh. Stejně jako víno tekoucí z obou kašen po celé nedělní odpoledne - z jedné Modrý Portugal (Weingut Hebenstreit) a z druhé Veltínské zelené bylo volně k dispozici všem, žádné fronty, prostě pohoda. A tak opravdový milovník či znalec vína má v Retzu na vinobraní možnost ochutnat tolik kvalitního lahvového vína, že by jindy musel najezdit desítky kilometrů, aby obejel všechny výrobce v okolí. Navíc jeden ze srubů byl věnován Salonu vín Rakouska - v němž byla špičková vína výrobců z Retzerlandu, kteří se kvalitou vín do salonu prosadili (Weingut Bannert vínem Weinviertel DAC 2004, Zweigelt Reserve 2003, Weingut Bauer vínem Schatzberg Cuvée 2000, Weingut Hofbauer vínem Cabernet Sauvignon 2003, Weingut Klein vínem Chardonnay Barrique 2003, Weingut Koller vítězem salonu Weissburgunder 2004, Weingut Berger vínem Grüner Veltiner Selection 2004, Weingut Binder Beerenauslese 2003, Weingut Gruber vínem Sauvignon blanc 2004, Weingut Gschweicher vínem Grüner Veltliner 2004, Weingut Hebenstreit vínem Welschriesling 2004, Weingut Hindler vínem Chardonnay 2004, Landesweingut Hollabrunn vítezným vínem Eiswein Traminer 2002, Weingut Lehner vínem Neuburg 2004, Weingut Lutzer vínem Weinviertel DAC 2004, Weingut Schüfmann vínem St. Laurent Reserve 2002, Winzerhof Stift vínem Gelber Muskateller 2004, Blauer Portugieser Cuvée 2003, Rosé vom Cabernet Sauvignon 2004, Weingut Manhart vínem Zweigelt General 2003, Weingut Nebenführ vínem Cabernet franc 2003, Weingut Pollerhof vínem Churchhill Cuvée 2003, Weingut Prechtl vínem Riesling 2004, Weingut Schneider vínem Grüner Veltliner 2004 a Weingut Schöfmann vínem Baluburger 2003). Jistě uznáte, že zastoupení docela reprezentativní. Ale i ostatní vinaři ve stáncích předváděli to nejlepší ze své produkce. Cena 1/8 vína se pohybovala od 0,90 po 5 € podle kvality, ročníku ale i získaných ocenění. Ovšem komu se cena zdála velká či měl už hlouběji do kapsy, šel si prostě ke kašnám načepovat zadarmo a kolik chtěl...

Trapnosti se tu dopouštěli jenom někteří čeští cykloturisté, kteří si na rozdíl od ostatních čepovali víno do litrových či plastových lahví. Místní se jen pobaveně usmívali a trpělivě čekali až si „nahrabou". Jak by nalévání vína zdarma dopadlo u nás ve Znojmě si nedovedu vůbec představit... Navíc si naprosto nedovedu představit, že by někdo zdarma vůbec něco naléval.

Pár fotografií dole pod článkem snad pomůže lépe vykreslit a doplnit celkovou atmosféru vinobraní v Retzu. Vřele doporučuji milovníkům dobrého vína - příští rok přijeďte raději do Retzu.