O Víně

V letošním roce si připomenou vinaři zajímavé výročí, protože 4. července je tomu již 110 let, kdy byly položeny základy prvního a současně nejstaršího šlechtitelského pracoviště na území naší republiky - Šlechtitelské stanice vinařské ve Znojmě. Vinařská stanice měla štěstí v tom, že zde pracovalo a pracuje mnoho vynikajících šlechtitelů a odborníků. Díky soustavné, desítky let dlouhé, trpělivé a úspěšné práci všech zaměstnanců stanice se mohou vinohradníci a vinaři těšit ze zdravých vinohradů a vínomilci z vynikajících vín.

Hlavním motivem založení nějakého systematického pracoviště, které by pomohlo našim vinařům zachránit jejich vinice před totálním zničením byl kalamitní výskyt a šíření zhoubných nemocí na vinicích Evropy v průběhu let 1858 - 1895. Padlí (Oidium tuckerii), perenospora (Plasmopara viticola) a především mšice révokaz (Phylloxera vastatrix) si vynutilo vyburcování odborné veřejnosti i příslušných úřadů k činnosti. Révokaz způsobil nedozírné škody ve Francii, kdy například v departmenu Vaucluse zničil v roce 1869 přes 6 090 ha vinic (!) a o pět let později dalších 25 000 ha. V Rakousku se révokaz objevil v Klosterneuburgu na školních vinicích v roce 1872 a když byl zjištěný výskyt v roce 1890 v Šatově (např. jedna z prvních písemných zpráv o výskytu perenospory, objevené v roce 1886, byla zaznamenána v Prosiměřicích v roce 1890), začali vinaři ze Znojma a Mikulova rázně jednat. Žádali ustanovení veřejného vinařského zařízení, kde by byly zkoušeny způsoby k zastavení nebo zmírnění ničivého působení révokazu. Ze Znojma se vypravila delegace vinařů do Vídně na ministerstvo orby Dolnorakouské vlády a předložili smlouvu ze 4. 7. 1895 o možnosti zakoupení vhodné budovy s přilehlými vinicemi ve Znojmě na Loucké ulici nad nedalekým Louckým klášterem. Výsledkem úspěšného jednání delegace bylo oficiální zřízení „Císařsko - královské technická stanice pro potírání révokazu na Moravě" ve Znojmě pro celou pohraniční vinohradnickou oblast. O 10 let později byl název stanice upraven na „Císařsko - královský inspektorát vinařský ve Znojmě".

Je zajímavé, že vykoupené svažité pozemky s vinicemi byly prastaré vinohrady založené oslavanským klášterem v roce 1225. Postupně byly obnovované, ale bohužel, v roce 1980 byly určeny jako stavební pozemky pro bytovou zástavbu a dnes tam stojí desítky řadových domků - na ulici Vinohrady. Tímto neuváženým zásahem zanikla úžasná unikátní vinohradnická lokalita, na níž se pěstovala nepřerušovaně réva vinná více jak 750 let!

Téměř tříhektarová základna na Loucké ulici se v následujících létech rozšiřovala, ze Znojma se zakládaly další révové školky ve Chvalovicích a Micmanicích (1897), Dolních Dunajovicích a Hustopečích (1898), Mikulově (1898-1900), Tasovicích a Hodonicích (1909), Strachoticích (1913) a Sedlešovicích (1920). Proti výše uvedeným škůdcům, kvůli kterým byla stanice založena, existovaly již v zahraničí dva osvědčené směry ochrany - především výsadba nových vinic hybridním materiálem získaným křížením botanických druhů odolných vůči révokazu s ušlechtilými odrůdami nebo výsadbou štěpovanými sazenicemi ušlechtilých evropských odrůd na podnožích americké révy odolné proti révokazu. Založili matečné vinice pro produkci podnoží stejně jako vzorové vinice se sortimentem odrůd evropské révy k zajištění dostatečného množství oček.

V těchto školkách byla sledovaná plodná i podnožová réva na odolnost vůči révokazu, vliv klimatických podmínek na výsadbu, nároky na půdu, adaptace a afinita štěpovanců, úrodnost, ovlivňování zrání a jakosti hroznů a vína. Byl vybudován stratifikační skleník a poté i vinný sklep. Zásluhou stanice a jejich šlechtitelů byla dokončena ve dvacátých létech minulého století obnova všech vinic výsadbami štěpovaných sazenic révy vinné. Na stanici se v létech 1896 - 1945 množilo dostatečně velké množství materiálu především pod vedením J. Jetschka, A. Stummera, C. Míši, J. Vobra, R. Ungera, F. Frimmela.

Kromě velmi obsáhlé práce v novošlechtění se zaměřili také na udržovací šlechtění ušlechtilých odrůd révy vinné, jehož základy byly položeny vynikajícími šlechtiteli A. Stummerem a F. Frimmelem (spolupracovali s nimi C. Míša, H. Pohl) v roce 1921. Udržovací šlechtění se ve Znojmě (křížilo se také v Mikulově) provádí již nepřetržitě téměř 84 let a patří tak k nejstarším pracovištím v ČR.

Velmi úspěšná práce stanice byla přerušena v roce 1938 při obsazení Znojma nacistickým Německem. Všichni čeští zaměstnanci byli propuštěni a stanice přešla pod správu Výzkumného ústavu v Klosterneuburgu. V průběhu válečných let byly keře semenáčů - kříženců ve Znojmě a všechny klony z vinice ve Strachoticích odstraněny, odvezeny či zničeny a tím také zničena dlouholetá šlechtitelská práce a celá staniční základna. Vedoucím šlechtitelem Zemských vinic a školek ve Znojmě byl v roce 1945 jmenován C. Míša a prakticky začínal od základů. Po nezbytné obnově vinic a budovy už od rok později začíná s udržovacím šlechtěním 9 odrůd: VZ, SČ, MT, SZ, NG, TČ, CHČ, RV, BH. V roce 1950 bylo zahájeno novošlechtění a řada křížení. Selekce jednotlivých odrůd byly v rozmezí 1955 až 1965 postupně uzavřeny.

V roce 1958 byl jmenován novým vedoucím ing. M. Zbořil, který stanici vedl až do roku 1972. V tomto období došlo také k výměně pozemků ve Strachoticích za 8 ha ve Vrbovci, kde se vysadila podnožová réva a vybraný materiál 7 odrůd. Nástupcem úspěšného šlechtitele se stal samostatný šlechtitel M. Goldhammer, který mimo jiné pokračoval s 12 odrůdami v udržovacím šlechtění. V létech 1979 - 1981 se postupně rušilo a předávalo sídlo stanice s historickými vinohrady ve Znojmě a od roku 1983 byl celý půdní fond o rozloze 34,5 ha a Šlechtitelská stanice, soustředěny ve vlastním oploceném areálu v katastru obce Vrbovec, podél silnice směřující ze Znojma k hraničnímu přechodu Hatě. V roce 1981 převzal vedení stanice ing. J. Ševčík, který na stanici pracoval od roku 1971. Šlechtění se věnoval ing. J. Tomášek, který v roce 1986 ukončil udržovací šlechtění odrůdy MT, u které byly uznány čtyři klony. Ing. I. Ludvíková pod vedením ing. V. Křivánka dělala individuální selekci odrůd CHČ a CHB a v roce 1992 byly uznány 4 klony Chrupky bílé a 5 klonů Chrupky červené. Ing. Ševčík pracoval v udržovacím šlechtění a má spoluautorství na vyšlechtění několika klonů a odrůd révy vinné. Například v roce 2004 byla uznána nová odrůda Vrboska (kříženec Tramín červený x Čabaňská perla, víno bude rok zrát v sudech a do prodeje se dostane v roce 2006) vyšlechtěná šlechtiteli ing. M. Zbořilem, ing. J. Ševčíkem, ing. J. Tomáškem, ing. I. Ludvíkovou a Jiřím Hladíkem. Posledně jmenovaný byl od roku 1993 až do zprivatizování stanice v druhé polovině devadesátých let, vedoucím stanice, na níž pracoval od roku 1978.

Ampelos, a.s. Šlechtitelská stanice vinařská vznikla privatizací původní stanice a úspěšně navázala na tradici nejstaršího šlechtitelského pracoviště u nás. Jméno stanice je odvozeno z řecké mytologie a je spojeno s názvem vinného keře - ampelos. Šlechtitelská stanice se úspěšně podílela a podílí na řadě uznaných nových klonů i odrůd (např. Veltlínské zelené atd.) S podrobnými výsledky šlechtění se může zájemce seznámit přímo na stanici či v odborné literatuře, uvedené na konci tohoto článku. Náplně práce stanice je velmi široká. Mimo udržovacího šlechtění 20 odrůd révy vinné a 5 odrůd podnožových rév, se zabývají novošlechtěním moštových odrůd na ranost a cukernatost, produkcí oček, podnoží a sazenic, udržují genofond révy vinné ČR, signalizací chorob a škůdců v oblasti atd.

Stanice má vlastní sklepní hospodářství a ověřují si tak výsledky své šlechtitelské činnosti. Vyrábějí vysoce jakostní odrůdová vína z hroznů vlastních selektovaných vinic. Známá viniční trať Nad Sklepy je v nadmořské výšce 220 - 245 m s hlinitou půdou na vápenité spraši štěrkopískové terasy Karpatské prohlubně. Hrozny se sbírají ručně, jsou hned lisovány, výroba vína se provádí klasickým způsobem. Vína zrají ve starých dubových sudech v pěkném, hlubokém, pískovcovém sklepě ve sklepní uličce ve Vrbovci. Zúčastňují se výstav a soutěží vín u nás i v zahraničí, kde získávají řadu významných ocenění. Celkový přehled oceněných vín a další informace jsou na webových stránkách stanice www.ampelos.cz. V září 2004 otevřela ŠV Ampelos vlastní vinotéku na Moravské vinařské stezce ve vrbovecké sklepní uličce. Vinotéka stojí hned u silnice E-59 vedoucí ze Znojma do Vídně, u křižovatky do Vrbovce. Kromě vlastních vín nabízí vína Vinařství Waldberk, EKO Hnízdo, Vinařství Vaněk a Vinařství J. Písaře z Vrbovce.

Literatura:
Hladík, Jiří., Hubatka Z,: 100 let Šlechtitelské stanice ve Znojmě, Šlechtění révy vinné ve středoevropském regionu, Sborník referátů, 1995
Hladík, Jar., Poláková L., Polák, J.: Prosiměřice 1226 - 1996, OÚ Prosiměřice 1996
Lužný, J.: Historie - šlechtění révy vinné v ČR, Sympozium k 80. výročí započetí udržovacího šlechtění révy ve Znojmě, Vrbovec 2001
Ludvíková, I., Rucki, V.: Nově registrované odrůdy révy vinné, Vinařský obzor, 1/2005
Ludvíková, I.: Historie a současnost udržovacího šlechtění révy ve Znojmě - Vrbovci, Sympozium k 80. výročí započetí udržovacího šlechtění révy ve Znojmě, Vrbovec 2001
Míša, S.: Cyril Míša a počátky šlechtění révy vinné ve Znojmě, Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1966
Míša, D.: Cyril Míša a počátky šlechtění révy ve Znojmě, Šlechtění révy vinné ve středoevropském regionu, Sborník referátů,1995
Poláková, K., Polák, J.: Tajemství prosiměřice makovice, Mondo 2000
Řezníček , V., Salaš,P., Lužný J.: České osobnosti výzkumu a šlechtění okrasných, ovocných rostlin a révy vinné ve XX. století, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, ZF Lednice na Moravě, 2002