O Víně

Jistě jste si všimli, že na závěr svých článků rubriky O víně uvádíme svůj individuální pohled na hodnocená vína. Aby takové známkování mělo vůbec smysl, museli jsme si stanovit určitá pravidla - i když co člověk, to jiný přístup, co jazyk, to jiná chuť. Přesto se snažíme držet těchto zásad (ano, můžeme je časem pozměnit):

HODNOTÍCÍ DESATERO
1.
Naše hodnocení není známkou jakosti a kvality vína, jak tomu bývá na soutěžích a přehlídkách vín, ale má za úkol čtenářům recenze nastínit, zda je může víno ze spotřebitelského hlediska zajímat, či nikoliv.

2.
Hodnocení všech pěti dílčích kritérií je individuálním pohledem autora recenze a případné "úlety" padají tedy na jeho hlavu.

3.
Známky autor uděluje podle toho, jak to sám cítí. Musí ovšem počítat s tím, že v chatové diskuzi mohou mít čtenáři jiný názor a autor musí být schopen svůj pohled na víno vysvětlit, což by měl ostatně udělat nejlépe již v článku samotném - jde o jeho důvěryhodnost.

4.
Princip udělování známek je: dílčí hodnocení "1" je nejnižší možná známka, posuzovaná charakteristika je absolutně nevyhovující, totální propadák a mezinárodní ostuda. Tato známka má ostatní enofily varovat, že víno je např. zcela nepitelné a otrava jím je téměř zaručena (víno - "Jaterní vrah").

5.
Dílčí hodnocení "5" znamená, že posuzovaná charakteristika je v průměrně "dobrém" stavu, je na ní sice ještě dost co zlepšovat, ale v principu tvoří přijatelný střed.

6.
Dílčí hodnocení "10" je nejvyšší možná udělitelná známka, posuzovaná charakteristika je vysoce nadprůměrná, mohla by být vzorem pro ostatní výrobce, autor recenze zatím nepoznal nic lepšího a dal by za takovou kvalitu ruku do ohně. Víno je vhodné si koupit jako rodinnou investici a při jeho případném zařazení na jakoukoli soutěž vín by na 99 % mělo získat titul šampióna (víno - "Nektar bohů").

7.
Jednotlivé známky mezi uvedenými případy (tedy 2, 3, 4, 6, 7, 8 a 9) nechť tvoří odpovídající mezi-úrovně s patřičným významem. Nesplňuje-li víno některý pohled zcela zásadně (např. nemá etiketu, nebo je 100 % nedostupné na našem trhu), tuto charakteristiku nechť autor článku nehodnotí vůbec - v jeho hodnocení nebude tato známka zohledněna.

8.
Hodnotící stupnice je používána stejnou měrou pro vína všech jakostí i kategorií, tedy vína stolní, zemská, jakostní i přívlastková, archivní i barikovaná, domácí i zahraniční, protože v nabídce globálního trhu nelze mezi nimi činiti rozdílu. Nejde nám ani tolik o hodnocení, zda víno odpovídá deklarované jakosti, ale spíše o posouzení vína z pohledu uživetele - spotřebitele. Je tedy jasné, že jakostní víno, byť sebekvalitněji vyrobené, získá v dílčím hodnocení např. chuti známku 9 jen velmi, velmi obtížně, protože nad takovým vínem stojí celá plejáda vín ušlechtilejších, s lepšími předpoklady vývoje vyzrání do kvalit, kam se víno z méně jakostní sklizně zkrátka vyšvihnout nemůže. Naopak např. zcela zmrvené víno v jakosti např. výběr z hroznů známku 1 může dostat. Hodnocení odpovídá danému datu recenze, postupným zráním vína se může jeho kvalita měnit a to oběma směry.

9.
Při nejasnostech a pochybách, jakou známku udělit, by autor neměl střílet na slepo, ale měl by si dát na čas a prohlédnout si např. web výrobce, srovnat adjustáž podobných vín, ujistit se o pravém stavu ve Vinařském zákoně apod. Pomněme, že naše recenze jsou čteny stovkami znalých čtenářů!

10.
Při všech možných nejasnostech a sporech kolem hodnocení však také pomněme, že vše je zatíženo individuální lidskou chybou. Záleží tedy na momentální hodnotitelově rozpoložení, náladě, pokrmu, kondici atd.