O Víně

Býval bych tu pozvánku na degustaci na Grébovku ignoroval. Přišla příliš pozdě - ten samý den dopoledne, to už bylo mimo mé možnosti si to zařídit. Shift-Delete. Vyřízeno. Pak ale pražským kroužkem vínomilců proběhla série mailů s odkazem na web vinařství a s degustačním listem na ten večer jako přílohou. Způsobilo to menší rozruch - každý litoval, že už jemu se to nepodaří, ale kdyby snad někdo šel... Byl jsem úplně u vytržení: staré keře! Někdo se specializuje na vína ze starých keřů! Konečně někdo pochopil, že je zločin keř po dvaceti letech vyklučit jen kvůli tomu, že plodí méně. Shodou náhod jsem se právě chystal v sobotu na Moravu a jako z udělání do vedlejších Němčiček. Sice časový plán vypadal neprůstřelně, ale stačilo si o hodinu přivstat (a potom ještě ustát krutý a neodpouštějící pohled hostitelů, když jsme dorazili na oběd s půlhodinovým zpožděním) a vítězství bylo naše.

V závěsu za Petrem Korábem, vystudovaným právníkem, kterého ovšem vinařství pohlcuje čím dál tím více i profesně, jsme od kostela přejeli do sklepní uličky na kraji obce. Parkování či potkání s protijedoucím vozidlem sice vyžadují nebýt zrovna cholerikem, ale samotný areál sklípků vypadá velmi útulně a přátelsky. Sklípek Vinařství Koráb též není nic megalomanského, slouží spíš k prezentaci a k uskladnění nalahvované produkce. Klasický sklep se sudovinou je jinde. Původní plán na vyhrazenou půlhodinu byl jen vytáhnout pár informací o tratích pro naši sekci Mapy viničních tratí, nakoupit pár lahví a zmizet. Petr Koráb se i přes zřejmou časovou tíseň rozhodl pro prodegustování takřka celého sortimentu s výkladem. Výklad, pokud mohu porovnat z desítek setkání s jinými vinaři, věcný, konkrétní, zajímavý, přirozený, bez parádiček, bez velkohubého chlubení, bez mlžení a nezáživné marketingové vaty. Co jsem nepochytal ve sklípku mi bylo zodpovězeno v doplňujících dotazech mailem (včetně omluvného mailu obratem, že nemohou odpovědět na tolik věcí ihned, ale do tří dnů určitě. Kdyby byli všichni takoví...) a jelikož jsem v tom shonu ani nevzpoměl na focení, do těch tří slíbených dnů dorazila i sada fotek.

Tedy: Snahou vinařství bylo skoupit v širokém okolí všechny staré výsadby, které nějakým zázrakem unikly běsu klučení a znovuosázení. Dobrá polovinu takových vinic je třeba obdělávat ručně, zejména klenot nejstarší - 73 letou vinici vedenou v úzkém sponu na hlavu. Tam je nutno i ručním kopáním udržovat černý úhor, jinak by hrozny ležely na trávě. Ostatní vinice jsou zatravněné, chemie se ve vinicích omezuje na nejnutnější minimum postřiků. Na to, kdy stříkat, mají „poplašný systém“ zděděný po předcích: V tom nejstarším vinohradu je i trochu hlav odrůdy Portugal šedý, jejíž charakteristickou vlastností je, že je na plísňové choroby extrémně náchylná. Jakmile se tedy objeví první příznaky napadení na těchto keřích, je to signál, že je třeba zasáhnout postřikem. Řeže se na 6-8 oček (to je na Moravu málo), i tak se násada hroznů redukuje, aby jeden letorost vyživoval jen jeden hrozen (hmmm...) Hrozny se nenechávají zbytečně dlouho přezrávat, aby pak nemuselo být řešeno dilema mezi zbytkovým cukrem či vysokým alkoholem. Při výrobě vína je dbáno na čistotu a minimální manipulaci s vínem. Nejsou používána žádná čerpadla, žádné enzymy ani jiné přídavné látky kromě síry. Mošty nejsou docukřovány (tak to už je dnes velká rarita). Po odkalení je někde (Sauvignon, Tramín) přidána kvasniční kultura, mošty z nejcennějších vinic jsou ale vždy kvašeny spontánně přírodními kvasinkami. Všechna vína zrají ve dřevě, tj. ve starých cca 500 l sudech, bílá 3-6 měsíců, červená rok i déle. Barrikování nejsou v tomto vinařství nakloněni. Červená jsou lahvována bez filtrace, která by z vína mimo jiné odstranila i řadu zdraví prospěšných látek. Už jen výčtem toho jsem naprosto fascinován. Kdybych já zakládal vinařství, tak bych to chtěl dělat zrovna takhle (až na to odkalení a umělou kvasinku). A teď mám před sebou vína z moravského vinařství, které jakoby se vylouplo z mých tajných snů!

Veltlínské zelené 2006 pozdní sběr - jemná bylinně nasládlá podzimní vůně (možná, že charakteristika z webu „bobkový list a grep“ to vystihne i lépe), neutrální středně plná minerální chuť. Pěkně vyladěný nadprůměrný veltlín. ****

Neuburské 2006 pozdní sběr - Na toto víno se třesu! Neuburské miluji a ochutnat víno ze sedmdesát let starých keřů... Vůně je asi opravdu ideálně popsána na webu („čerstvě kosená lučí tráva, jemný pepř, sušené lístky, kandované ovoce“), já bych na detailnější popis potřeboval se s vínem mazlit celý večer. Takto v rychlosti jsem zaregistroval mimořádnou delikátní ušlechtilost, kterou nacházím jen u některých špičkových vín z Burgundska, na Moravě jsem se dosud s něčím takovým nesetkal. Chuť je velmi extraktivní, skoro třináct gramů zbytkového cukru prakticky nevnímám, osmigramová kyselinka skvěle vyvažuje, závěr je až lehce drsný, což je mi sympatické. Mimořádné víno. *****

Ryzlink vlašský 2006 pozdní sběr (sur lie) - zrálo 7 měsíců na sedimentu kvasnic. Tady kupodivu nasládlost v i tady dost extraktivní chuti vnímám více, i když analytiky v porovnání s Neuburkem vykazují cukru o něco méně. Vůni jsem charakterizoval jako „zaprášenou“, ale jsou tam i tóny, které korespondují s nasládlou chutí: med a vlašské ořechy. Vlašáky mám raději suché jak troud, ale je pravda, že návštěvy by více ocenily toto víno. ****

Sauvignon 2006 výběr z hroznů - Na můj vkus zbytečně moc ovoněné (zřejmě ty umělé kvasinky), ale i tak to není uniformní líbivý Sauvignon, je tam ve vůni i drsnější extraktivní chuti něco zvláštního, s čím se nechá hrát, přemýšlet nad tím. Vždycky jsem tvrdil, že tuhle odrůdu nemusím, ale tohle už je letos kdovíkolikátý vzorek, který mi sednul. Dobře škrtám tuhle odrůdu z nemilosti. ****

Ryzlink rýnský 2006 pozdní sběr - No, lípu, ananas ani tropické plody jsem tam, naštěstí, nepotkal. V chladu sklepa spíš neutrálně-hroznovou vůni a ovocitější projev. Uložím do archivu, zajímá mne další vývoj. ***(**)

Svatovavřinecké 2006 kabinet - Zase: 90 % vinařů vám bude tvrdit, že nedozrají-li vám hrozny aspoň do 22 -23 °ČNM, musí se docukřit, jinak z toho prý nelze vyrobit slušné víno. Tuto pověru se mi v mé mikrovinařské praxi nepodařilo potvrdit, spíše naopak. U vytržení zírám, že někoho napadlo záměrně zkusit vyrobit lehčí, dobře pitelné červené a nabořit tím představu, že ideální víno musí mít vše co nejhutnější, nejkoncentrovanější. I samotní tvůrci byli překvapeni na kabinet vysokým extraktem: 24,6 g/l. Krásné ovocité odrůdově typické víno. Pít ho je čistá radost. *****

Zweigeltrebe 2006 pozdní sběr - Nádherná ušlechtilá a překvapivě i velmi komplexní vůně i chuť. Asi nejlepší, co jsem zatím z této odrůdy chutnal. Jak vidno, jde to i bez barriku. *****

Frankovka 2006 pozdní sběr - Stejně jako Neuburské pochází z té nejstarší vinice. Jemná klasická vůně, zajímavě strukturované tříslo, chuť zatím uzavřenější, evokuje dojem starého dřeva (zlatokopecká bouda). Toto víno je zatím jen příslibem, kupuji a ukládám do archivu. ****(*)

Agni 2007 (rosé) - Jak jsem se dozvěděl ten den z jiného zdroje, této odrůdy jsou všehovšudy v republice osázeny dohromady tak 4 ha. Toto víno je z nakoupených hroznů. Už jsem jednou víno z této odrůdy pil - od Vinselektu (ostatně pan Michlovský je jedním z těch, kdo tuto odrůdu vyšlechtili). Dojmy tentokrát podobné, v intenzitě parfémované vůně nezapře jednoho z rodičů: Irsai Oliver. Chuť taková příjemně veselá, ale naštěstí ne příliš hladká. Víno navečer k táboráku, k vodě. Do portfolia Vinařství Koráb mi ale nesedlo. ***(*)

Jak jsem se dozvěděl později, toto víno bude zařazené do tzv. Avantgarde Collection - kolekce netradičních chutí. Ještě se do této kolekce připravuje Cuvée Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský a spontánně kvašený Modrý Portugal, zrající v extra vypáleném dubovém sudu. No, na ty se těším mnohem více.

Frankovka - mistela Chutnáno ještě ve vývinu, v soudku, ve stádiu zastaveného kvašení destilátem na cca 14 %, později bude ještě jednou dolihováno na asi 20 %. Tak trochu úlet, spíše než víno připomíná něco mezi Jelínkovým třešňovým likérem a třešňovicí. Není to špatné, dámy jistě uznale ocení (nejspíš i Anaxien). Hodnocení tohoto vína se vzdávám, není ještě hotové a já asi nejsem ta správná cílová skupina.

Teprve až když jsme zavřeli dva kartóny do kufru a vypálili k Němčičkám vydechl jsem: Tý vado... Manželka se na mne podívala trochu nejistě a povídá: Teda já se ve vínech nevyznám jako ty, ale tahle byla špičková, ne?

Chvíli jsem bojoval s myšlenkou si tyhle zážitky nechat pro sebe, protože Vinařství Koráb má jednu zřejmě neodstranitelnou „vadu“: produkce bude malá a vzhledem k zaměření na staré výsadby nebude moci expandovat případné zvýšené poptávce. Když je tady teď vychválím do nebe, silně riskuji, že vínomilci vezmou vinařství útokem, nebo že ve sklepní uličce zaparkuje nějaký ten mercedes a veškerá produkce odteče do nenasytného chřtánu pražské gastronomie. Příští rok se pak původně příjemné ceny mohou proměnit ve snobárnu typu Mikrosvín. Na druhou stranu si říkám, že provařím-li to právě mezi poučenými a náročnějšími milovníky vína a ti projeví zájem, neexistuje snad pro vinaře lepší klientela a vinař pak nebude tlačen ekonomikou se vína zbavit do těchto pofiderních mezičlánků. Každopádně uznale tleskám, řadím do svého Top5 zdejších vinařství a v Boleradicích rozhodně nejsem naposledy.