O Víně

Lahev má předpoklady pro ležení s doporučením 5-7 let, to bylo napsáno na zadní straně viněty. Že ale toto doporučení prověřím tak důkladně bylo spíše dílem náhody. Jelikož jsem se v minulosti k lahvi nedostal, byl jsem na ní upozorněn až elektronickým přítelem, když číslovka na kalendáři v tomto tisícletí dostala dvoucifernou podobu. Tehdy tato lahev přeskočila z chlívečku „vhodné k mlsání" do kolonky „proletí septikem?" Nedalo mi to tedy, a čekajíce, že víno je již za zenitem, jsem jej raději naplánoval k dobrému obídku. Člověku je přeci líto nejen peněz, ale i toho času, kdy se za těch pár let vytvoří přátelství, citová vazba s lahvinkami, o které pečujete, staráte se, aby měly chlad, vlhko, tmu... Takový vztah k lahvi přinesené z marketu, která stráví maximálně tři dny v lednici a pak jde k nějaké krmi nevybudujete. A tak jsem si říkal, že kdyby to byla taková pohroma, jak jsem čekal vzhledem k ročníku a jakostnímu zatřízení, budu aspoň několik doušků přebíjet jídlem, než se definitivně smířím se ztrátou.

Ale co to? Vytahuji korek (plný, dobré kvality, s potiskem) a z jeho spodní strany cítím příjemné, známé tóny. Nalévám netrpělivě zkušební lok, než víno odložím k vydýchání. Ale žádný škleb a záchvěvy mimických svalů se nekonají! Že by přeci jen přežilo? Znova beru do rukou zelenou lahev typu Bordo 0,7 L a zkoumám vinětu. Na tenhle výsledek bych si opravdu nevsadil. Snad vyšší hladinka cukrů nebo ráznější ruka s oxidy síry, či dobře vybalancovaná jakostka? Ano, stále tady píši o jakostce za pár kaček a stále mi to nedá i teď při psaní článku, abych se neuculoval a hned teď zkraje si již nevytvořil osobní nominaci v kategorii „Překvápko roku". Barva po rozlití do skleniček byla jiskrná, lesklá, ležením pěkně sytější, nebál bych se i tipovat do přívlastků, neznaje faktů. Ve vůni taktéž tento muškát nezklamal a dostál svým charakteristikám v publikacích. Nejen svou intenzitou, jak se na aromatickou odrůdu patří, ale také primární čistotou, identifikující odrůdy révy. Ani ve vůni, tak ani v chuti nebyly výrazné stopy po upadání, oxidaci, či započatých pivních procesech (jako že to pak voní spíše jako kvasnice). Mírně sladší chuť je stále doprovázena kyselinkou, byť jsou její hrany obroušeny zubem času. Ovocné a kytičkové aroma je ovinuto kolem chaboučkého tělíčka, ale upřímně u této klasifikace ani jiné neočekávám.

Původně jsem se pokáral, že jsem nebyl důslednější ve sledování lahvinek a nechal tak daleko dojít toto dnešní víno. Nějak jsem spíše sázel na to, že je ámen a jen to z trucu pocucám k obědu. Nakonec se z toho vyvrbil velmi povedený společník oběda a ke zvolenému menu Krůtí zalité sluncem  to ladilo náramně. Pro inspiraci přikládám recept na rychlý a skvělý obídek ze sešitku Což takhle dát si tyčák, jenž je přikládán k tyčovým mixérům Philips. Takže, komu se název dnešní recenze zdá povědomý a šmátrá v paměti, že by také tuhle sedmičku mohl mít, ať neztrácí naději a raději ji také urychleně k nějaké dobré baště připraví.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Muškát moravský
Ročník: 2002
Jakost: odrůdové jakostní
Zatřídění dle zbytkového cukru: polosuché
Vinařská oblast: Znojemská
Vinařská obec: Kyjovice 
Viniční trať: Špičák
Výrobce: Znovín a.s.
Alkohol: 12,0 % obj.
Zbytkový cukr: 9,3 g/l
Obsah kyselin: 5,3 g/l
Bezcukerný extrakt: 18,7 g/l
Číslo šarže: 94
Doporučená archivace: 2007-2009
Teplota podávání: 9 - 12 °C
Teplota skladování: 10 - 15 °C
Způsob odlepení etikety: lahev ponořit do horké vody
Cena: 85,- Kč