O Víně

Pana Miklicu jsem navštívil pouze jednou, což je velice škoda, protože jeho bílá vína jsou opravdu výborná, čistá, jednoduchá, přírodní a přitom velmi odrůdová. Bystrý čtenář jistě zpozoruje, že zmiňuji pouze vína bílá. Samozřejmě - pan Miklica dělá také vína červená, avšak, snad mi promine, dle mého soudu jsou kvalitativně o třídu níže, přesto si jistě cestu k milovníkům vína najdou.

Jelikož jsem na portále jinou recenzi tohoto vinaře nenalezl, je mou povinností a zároveň radostí vás s tímto malým vinařstvím seznámit. Pan Miklica, člen sdružení Collegium Vinitorum, hospodaří již více než 40 let ve sklepě po rodičích, které byly vystavěny v době hospodářské krize v 30. letech minulého století. Majitel dvou novoveských cihelen, které tehdy neměly odbyt, vystavěl z vlastních cihel na koupených pozemcích sklepy a lisovny, které později prodal místním vinařům. Když v polovině 60. let vysadil pan Miklica, jako absolvent dvouleté vinařské školy první vinohrad, vinařství se stalo jeho celoživotní radostí i údělem. Původní cihlový sklep z roku 1935 v 70. letech přestavěl, nadsklepní prostory proměnil v degustační a společenskou místnost, která je zařízena ve stylu slovácké jizby. Původně záhumenkové vinaření rozšířil po roce 1990, kdy získal v restituci pozemky, které byly ve vlastnictví Miklicovy rodiny už v době první republiky. Půlhaktarová vinice ve viniční trati Vinohrady nese kromě nejrozšířenějších odrůd oblasti i Kerner - výrazně aromatického křížence staré odrůdy Trolinské s Ryzlinkem rýnským. Při zpracování hroznů upřednostňuje tradiční metody, k čištění a číření vína používá výhradně bentonit. Soudobým přístupům a technologiím se zkušený vinař nevyhýbá při ošetřování modrých odrůd a jejich zpracování na červená vína. Samozřejmostí je pečlivá redukce úrody a malolaktické odbourávání kyseliny jablečné. Roční produkce činí přibližně 1000 lahví.

Text jsem si dovolil převzít a trochu poupravit ze stránek www.otevrenesklepy.cz, jelikož jsem chtěl použít teorii z webu združení, které bohužel v současné době nefungují a nejspíše byly zrušeny.

Nyní něco k samotné obci a trati, převzato z podkladů p.j.: Čistě statisticky zde bylo ke konci roku 2007 registrováno 346 pěstitelů a osázená plocha z celkové výměry tratí 460 činila ke stejnému datu téměř 140 ha. Čistě pouhým výčtem toho, že čtrnáct zdejších tratí bylo jako u jedné z prvních obcí sloučeno do současných tří, by obec teoreticky kandidovala na přední místa žebříčku rozmělňovačů terroiru, ovšem zde tedy při pohledu do mapy musím uznat, že sloučení proběhlo mimořádně pragmaticky a citlivě. Nejcennější trať s pěknou jihovýchodní svažitostí zůstala nesloučená s žádným reliéfně odlišným sousedem. Rovinatější tratě pak byly sloučeny do dvou větších celků. Proč ne. Snad jen z hlediska jazyka a kulturních tradic lze vyčítat, že někdejší tradiční místní názvy podlehly "demolici" a byly překryty bezbarvým názvem "Vinohrady". Komické mi taky přijde, že stejně (ne)nápadití byly i v sousedním Týnci - i zde Stará hora a Vinohrady. To se musí strašně plést, ne? Nebo je to jen pragmatický záměr ta zaměnitelnost a když se domlouvá, kam pojede traktor dnes, tak se stejně použije starý název? Všechny tratě jsou v první nejvyšší kategorii. Stará hora tam bez debat patří, o zbytku se mohou vést dlouhé spory. Svažitostí Vinohrady nepochybně nedostačují.

No, teorie dnes máme až příliš. Co tedy dnes recenzované Veltlínské zelené 2008 zemské?  

Adjustáž vína je provedena jednoduše a vkusně. Etiketě dominuje logo společenství Collegium Vinitorum, jehož je pan Miklica členem, dále velkým čitelným písmem jakost vína a název odrůdy. Zadní etiketu z poloviny vyplňuje text o společenství, a co mě těší více - analytické hodnoty. Největší mínus zaslouží technologické zpracování etiket, jehož slabinou je soutisk textu - po jakékoli neopatrné manipulaci a potřísnění viněty vodou je písmo znehodnocené a smazané. Víno od vzduchu odděluje plná, celistvá korková zátka s běžným vinařským motivem.

Barva vína je přímosměrná mladému vínu. Má jasný, jiskrný a lehce nažloutlý odstín s vodovým meniskem. Viskozita se nese v duchu vysokého slzení a tvorby glycerolových mostů.

Vůně je příkladně odrůdová, svěží a živá, lehce mandlovo-kořenitá, přecházející do citrusových aromat. Po celou dobu vychutnávání vína je krásně strukturovaná a neunavující.

Chuť se vyvíjí podobným směrem, jako vůně. Je pěkně sladěná, harmonická, květnatá, podpořená stabilním lipově-medovým, středním tělem a měkčím středně dlouhým závěrem, podpořeným hravou kyselinkou, která dojem z vína jen umocňuje. Přestože je víno suché, extrakt krásně doplňuje rozvernou kyselinku a udržuje ji v patřičných mezích.

Jedná se o poctivé, přírodní víno nesoucí pěkný rukopis vinaře. Řadím jej k lehčím letním vínům nebo jako doplněk gastronomie k studeným masovým mísám, roládám, šunkám nebo méně pikantním salámům. Po celou dobu se krásně pije, neunavuje a působí přesvědčivým dojmem. Cenově víno vychází velmi příznivě i pro predikátní vlastnosti pozdního sběru. Bohužel dostupnost vína bude podstatně horší. S těmito lahvemi, potažmo i jinými víny se zpravidla potkáte pouze ve sklepě pana Miklici, protože celou produkci stihne prodat přímo ze sklepa. I přes toto celkem podstatný neduh uděluji nadprůměrnou známku za ostatní služby, trochu ze sentimentu a také proto, že oceňuji poctivost, píli a zejména komunikativnost vinaře v důstojném věku, která se často nevidí ani u mladších a pružnějších.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Veltlínské zelené
Ročník: 2008
Jakost: zemské
Zatřídění dle zbytkového cukru: suché
Vinařská oblast: Morava
Vinařská podoblast: Slovácká
Vinařská obec: Moravská Nová Ves
Viniční trať: Vinohrady
Výrobce: Miklica Stanislav, Moravská Nová Ves
Alkohol: 12,0 % obj.
Obsah zbytkového cukru: 4,0 g/l
Obsah kyselin: 5,4 g/l
Cukernatost hroznů: 22 °NM
Výrobní šarže : 44
Teplota skladování: 6 - 15 ºC
Teplota podávání: 10 - 12 ºC
Způsob odlepení etikety: Plastovou vinětu sejmout žiletkou nasucho z jednoho rohu.
Cena: 110,- Kč (ve vinařství, srpen 2009)