O Víně

Nejspíš to zná většina z nás. Otravné nákupy na doplnění zásob v marketech, kde musíte prokličkovat skrze zátarasy z vozíků jiných nakupujících. Jak je možné, že vždycky někdo zanechá vozík na tom místě, kam máte namířeno? Poprvé, podruhé a možná i potřetí slušně požádáte o odsunutí majitele, ale pak už mne osobně to přestává bavit a dobře mířenými šťouchy si vozíky odstřeluji sám. Procházím kolem s bezelstným výrazem a s úsměvem pronesu „s dovolením“, přitom mi na pozadí běží myšlenka, proč jsou ti lidé tak tupí a ani po sté jim nedojde, že nechat vozík uprostřed úzké uličky mezi regály a ještě napříč není dobrý nápad? Nebo není zvláštní, že vždycky když si najdu nějaký opuštěný kouteček, který je stranou od toho hlavního běsnění (žrádlo pro mamuty, dámské hygienické potřeby - tedy ne že bych v této sekci vždy setrvával cíleně, rozumíme?), tak se mohu vsadit, že do minuty někdo přikvačí, kvůli koho zase musím popojet někam jinam? Trochu jsem ovšem odbočil, ale celý ten úvod uvádím schválně, protože v každém takovémto obchodě naštěstí existuje pro nás vínomilce jedna sekce, ve které není naše mysl touto vozíko-kličkovanou tak zatížena, kde spíše docházíme naopak do fáze uvolnění mysli a relaxace. Ano, jsou to regály s víny. Samozřejmě jsou obchoďáky a obchoďáky. Některé mají slušný sortiment vín, mezi kterými si vybere i náročnější vínomilec, pokud neshání něco do archivu, ale jen třeba na večer nebo řekněme k obědu. Takže když navštívíme takovýto hypermarket s drahou polovičkou, za účelem doplnění zásob, existuje pro nás magická formulka, která nás zbaví tohoto popojíždění po marketu. A ta zní: „Miláčku, v klidu si nakup, najdeš mne mezi regály s víny.“ A my pak máme minimálně půlhodinku na prošmátraní všech vín a nalezení třeba nějakého zastrčeného bobuláče na okamžitý test.

To ale bohužel není tento případ. Mne při tom šmejdění mezi regály zaujala úplně jiná věc a sice šardonaj v pixle. Tak to už je mazec, říkám si. Veškerá kultura a rituál vybírání, přípravy a otevření vína se vytrácí. Svět se rychle řítí kupředu, není čas na pomazlení se s vínem. Není? Myslím si ale, že tak zlé to zas nebude. Vždy se najde skupina lidí, kteří v pití vína spatřují víc, než jen příjem tekutin. Osobně miluji to vybírání ve sklepě dopoledne, jestli si dám po obědě rulandu, nebo tramínek. Bude tu čest mít znojemsko nebo mikulovsko? Vynést lahev na světlo, připravit, nechat odpočinout, vydýchat, pozorovat odlesky a hru světel při prvním seznámení, první doteky vůně. Nespěchej... ještě není ten pravý okamžik k doušku... teď, ano...! Několik let jsi chodil kolem té lahve a říkal jsi, na degustaci byla skvělá, kam se mi posunula?

A teď tady máme víno stočené do plechu. Nevidíme vůbec barvu, neznáme rodokmen. Víme jen, že po otevření to nejspíš udělá pššš jako nějaký sprite a do sklenice nalijme tekutinu s alkoholem. Ano, máte pravdu, lidé navštěvující tento portál nejspíše nebyla cílová skupina product managera, když přišel s nápadem na tento výrobek. Představuji si to nějak tak, že stál v košili s kravatou u velké tabule (sako měl přehozené přes křeslo, které je u takového toho oválného stolu, u kterého sedí další bossové, však to znáte z filmů) a nadšeně pronášel: „Ne všichni dneska mají chuť kupovat drahá vína, starat se o ně a nemají čas na jejich přípravu. Vždyť kolik lidí je takových fajnšmekrů? Myslím si, a jistě mi dáte za pravdu, že právě naprostá většina lidí bere víno jen jako spotřební zboží a ne objekt zájmu. Spousta lidí potřebuje dopravit víno sebou někam na piknik, zahradní párty nebo jako doplněk jídla, ale nechce přenášet, přepravovat a nebo se nějak starat o rozbitnou, těžkou skleněnou lahev. Krabicové víno je jakýmsi synonymem levného vína a také to množství se projeví na váze. A pánové, právě pro tyto zákazníky my připravíme jednoduché a snadno dostupné, bez potřeby nějakého otvíráku, víno pro každodenní příležitost!“ A mezi tím sborovým potleskem head managerů se začal tomu v řadě u okna rodit další nápad. Co takhle to posunout ještě dál a udělat víno instantní, jako šumák... Áno, to je ono, malý sáček, jen se dolije voda. Pro začátek začnem jen s kabernetem a šardonkou, ale později... kdo ví?

U popisu adjustáže bych se tedy omezil jen na konstatování, že jde o plechovku o objemu 0,25 L zlatavého potisku, s motivy nejspíše divoce rostoucí révy, tedy bez reduktivní technologie. Záklopka nebo jak to nazvat, šla otevřít prstem bez potíží, tedy netřeba dalších páčidel. Ze zadní strany se lze dočíst, že obsah vně pochází z Itálie, ale plněn byl až u nás a distributorem jsou Tereziánské sklepy s.r.o. Nelze ani nalézt údaj o alkoholu, takže snad to nebude jen perlivý střik.

Po vydatném psyknutí při otevření a nalévání do sklenice můžeme pozorovat barvu, která dokonce i s vínem obecně koresponduje. Jedná se o čirou, s náznaky jiskrnosti, sytě slámovou barvu, kterou bych se nebál i přiřadit tři roky vyleželému přívlastku. Jen náznaky mladické zelenkavé nerozvážnosti, až se obávám, že takovou barvu si toto víno nezaslouží a bez zásahu zvenčí by vypadalo jinak. Četné perlení po takovém mohutném odříhnutí při otevření asi ani nepřekvapí, stejně jako malá viskozita. Kroužkování ani smáčení zde nehledejte. Ve vůni lze dokonce najít primární znaky odrůdy, jako ananasové tóny, ale také méně příjemnou těkavku, ovšem nikterak omračující intenzity. Vše doprovází středně intenzívní tón citrusů a posečené trávy, při troše fantazie i jablek. Nějaké slibné snoubení ale nehledejte, buket není nikterak propojen, jednotlivé složky jako by bojovaly každá za sebe o své místo u vašich receptorů. Ani u chuti nelze očekávat harmonii a plnost. Dle očekávání je zde sladší projev, aby to většinu kupujících neodradilo po doušku kyselým šklebem. V ústech se rozpadne na kontrakci doslazení a kyselejšího projevu vína. Tělo velmi slabé, strukturu, pokud by se dala vypozorovat, neudrží ani náhodou. Z toho je jasné, že o nějaké perzistenci (lichotivé) se nelze rozepsat.

Ale jak jsem již napsal výše, toto „víno“ není určeno pro nějaké smyslové orgie, je to prostě jen větev gastronomického segmentu, orientujícího se na rychlou spotřebu a svého „konzumního“ zákazníka, kterým se čas od času z jakýchkoli důvodů stáváme i my vínomilci. Pokud se tedy nula uděluje za prasečí čůránky smíchané s kyanidem, pak konzumace tohoto se dá přežít, dám tedy trojku.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Chardonnay
Ročník: neuveden
Jakost: neuvedena, nejspíše stolní
Zatřídění dle zbytkového cukru: neuvedeno
Výrobce: IGT delle Venezie
Číslo šarže: neuvedeno
Alkohol: neuvedeno
Teplota podávání: 10 - 12 °C
Doporučená archivace: okamžitě otevřít
Obsah: 0,25 L
Cena: 29,- Kč (Hypernova v prosinci 2008)