O Víně

Takže, po Frankovce z Bořetic přichází na řadu ta maďarská z vinařství pana Józsefa Simona z Egeru. Jeho 24 ha vinic je situováno na JZ a JV svazích ve výšce 220 až 300 m.n.m., s podložím ryolitových tufů. Je zde třeba upozornit, že srovnáváme víno jakostní (maďarské) s přívlastkovým (bořetické), dva odlišné ročníky, a i podloží vinice je diametrálně rozdílné. Co obě vína spojuje, je půlroční zrání ve francouzských sudech.

Láhev typu Bordó má objem 0,75 l a korek délky 44 mm střední jakosti. Adjustáž hodnotím známkou 5, protože není moc zajímavá a je bez analytických údajů. Chybí na ní polská popisní etiketa (prodej ve vinotéce Klubu Wina, Kraków).

Barva vína je středně intenzivní s cihlovými záblesky, což je již znak zralejšího vína. Mám podezření, že čistota vína není 100 %, je jakoby lehce matná (nebo musím k očnímu). Zajímavý je dosti bohatý výskyt množství slz na skle, jedná se přece jen o víno jakostní.

Buket je střední, je v něm cítit určitá zralost. Víno leželo půl roku na sudu a pak dva roky na lahvi. Je to vůně ovocná, pro mě dosti jednostranná, připomínající ostružinový kompot z mého sklepa. Je tu trochu vůní červeného ovoce, snad i květinové tóny. Nikterak nejsem nadšen, protože jsem čekal trochu více a v této etapě degustace Morava jednoznačně vítězí.

Po chuťové degustaci moje přesvědčení o převaze Frankovky z Bořetic ještě roste. Zamýšlím se nad skleničkou, co je příčinou takových odlišností u vína stejné odrůdy. Opět beru hlteček vínka - kyselinka je vyšší, působí ovšem dosti rušivě bez souznění s tříslovinami, které zde prakticky chybějí, já je alespoň necítím nijak výrazně, spíše vůbec, nebo jsou před mými chuťovými pohárky ukryté. U bořetické Frankovky byla zřetelná harmonie v chuti, krásně souznění kyselin a tříslovin, což je typické pro dobrou Frankovku, zde je to naopak všechno nějak rozhozené, disharmonické. Dobrá Frankovka by měla působit dojmem až svěží pikantnosti, tady nic takového není.

Tělo mě taky nepřesvědčuje, je tenké, málo extraktivní, což se projevuje po dopití skleničky. V té bořetické zůstal na dně po vysušení tmavě červený bohatý osad, tady nezůstalo skoro vůbec nic, když nepočítám světlounce růžový povlak. Další hlt - snažím se o objektivitu, i když nezapírám... jsem fandou moravských vín. I tento hlteček však potvrzuje moje silné zklamání z tohoto vína. Dochuť je krátká, nic neříkající. Proč tomu tak je? Myslím, že i na tufitickém podkladu lze získat pěknou Frankovku, podezřívám ale, že nebyl dostatečně redukován výnos a tím je víno slabšího těla, nevýrazné. Snad je těch faktorů víc, snad je můj úsudek ovlivněn zvykem na moravská červená vína. Jedno je však jisté, že u mě jednoznačně v tomto duelu Frankovka 2005 firmy Jedlička & Novák, Bořetice : SIMON Kékfrankos 2003, Eger vítězí ta první v poměru 88:77. Kladu si na závěr otázku, co asi v té maďarské Frankovce viděli odborní degustátoři z magazínu WINO, když udělili stříbrnou medaili...?

Za ostatní služby dávám známku 6, díky dost dobrému popisu firmy na internetových stranách Klubu Wina (www.klubwina.pl).

Něco více o odrůdě Frankovka:
- Encyklopedie - Odrůdy - Frankovka

Odkazy na další vína stejné odrůdy:
- Nastavte vlevo v menu nebo kliknutím na tento odkaz Hodnocení & statistika příslušný filtr, tedy odrůdu Frankovka.


Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Frankovka
Ročník: 2003
Jakost: Minöségi Bor (odrůdové jakostní)
Zatřídění dle zbytkového cukru: suché
Vinařská oblast: Eger
Výrobce: József Simon Pincészet, Eger
Číslo šarže: L 06020
Číslo lahve: 2836
Alkohol: 13,0 % obj.
Způsob odlepení etikety: láhev vložit na 5 min. do horkovzdušné trouby při teplotě 180 °C
Cena: 26,- polských zlotých ve vinotéce Klubu Wina Kraków