O Víně

Sice toto víno lze archivovat až do roku 2013, ale co bych pro mé věrné čtenáře neudělal! Tuším, že existují alespoň dva, tak jsem mohl hrdinně použít množné číslo. A jelikož jsem se kdysi během roku 2005 nebál přihodit do objednávky dvě lahve, byl jsem ochoten s menším vnitřním přemlouváním vlastně zrušit polovinu mých zásob. Proč bych měl být „háklivější“ právě na toto víno? Tak třeba pro to, že se stalo vítězem v testu časopisu Víno Revue, kde o něm v čísle 4/2005 napsali následující. Odrůdy Veltlínské zelené si ve Znovínu velmi vážíme. Staří vinohradníci a vinaři dobře věděli, proč osazují tolik ploch právě Veltlínem. Je totiž spolehlivou odrůdou pro širokou škálu výrobků. I v méně klimatických ročnících dává zajímavou surovinu a když se rok vydaří, je to klenot. Veltlínské zelené 2003 výběr z bobulí výrobní číslo 231 osloví zejména milovníky mohutných vín s vyšším obsahem zbytkového cukru. Hrozny, které 9. prosince sklidili vinohradníci z Hostěradic na viniční trati Volné pole, dosáhly velmi příjemné cukernatosti 29,4 °NM. Sklepmistr historického Křížového sklepa v Příměticích Petr Drozd provedl jejich šetrné zpracování odlisováním celých hroznů na pneumatickém lisu. Velmi kvalitní, téměř čirý mošt zakvasil čistou kulturou kvasinek a kvasil v nerezovém tanku při teplotě do 20 °C. Do vína v průběhu pomalého kvašení přešly nejen krásné odrůdové znaky Veltlínu, ale i neodolatelné tóny velmi vyzrálé suroviny. Díky moderní technologii a zkušenostem našich vinařů se podařilo uchovat ve víně přes 76 g zbytkového hroznového cukru, který na jazyku působí lahodně a medově. Už je to jistě jasnější, že jo?

O adjustáži u Znovínu se zcela jistě nemá smysl opět šířeji rozepisovat. Vše je při starém, jak jsme hýčkáni a již navyklí, tedy pokud nejde o krok nazpět řadou Genus Regis. Krok nazpět ve smyslu možností uskladnění a údajů na vinětách. Zde najdeme opět analytiky a spousty přidružených údajů, jak to máme rádi. Snad bych se na tomto místě, místo popisu, mohl omluvit za absenci skenu viněty. Jak z první fotografie můžete vidět, zcela záhadně si právě na tyto dvě lahve bobuláčů zasedla plíseň. Kolem bylo spousty jiných, stejných papírových vinět tohoto vinařství a nic. Já jsem se hned nedostal k zabalení archivních lahví do průhledné potravinářské folie a až jsem se konečně k tomu rozhoupal, dopadla viněta jak vypadá. I tuto „trosku“ jsem se pokusil sundat v horké vodě a jak to za pár okamžiků dopadlo, se můžete podívat na poslední fotce. Zkusím to ještě napravit naskenováním fotografie z Víno Revue. Dokonce ani fotografii barvy vína nehledejte. Jelikož jde o pravověrný slaďáček, vytemperoval jsem si jej na počátečních 6 °C. To jak jistě víte, se sklenice ihned zarosí a fotka by neměla velkého smyslu. Říkal jsem si tedy v duchu, vyblejsknu to až se ohřeje během popíjení. Ale ouha! Tak jsem se do šmakování zabral, že myšlenky na nějakou fotku byly ty tam! Vzpamatoval jsem se, až jsem začal třídit zážitky na papír. Nevadí, jak stále říkám, ještě je tady druhá šance, tak to pak za pár let do této recenze doplním. Také by mne zajímalo, kolik se stihne na spodní straně za tu dobu usadit krystalů vinného kamene navíc, oproti prvním zábleskům z fotografie dnešního plného korku, délky 44 mm s potiskem.

Barva po nalití byla středně sytá, zlatavé tóny se mihotaly hravě a vesele, i tu a tam vykoukne počínající odstín ležení. Viskozita u tohoto vína je vysoká, ovšem na danou hladinu cukrů se zas až tak moc nepřevaluje a spíše působí lehčeji. Vůně při začínající chladnější temperaci není zcela odbržděna, ale už se tam objeví velmi výrazné tóny, které při zavřených očích vykreslí obrazce seschlých cibéb, dopřávajících si koupel v medové lázni. Když se víno začne ohřívat, řekněme tak na 8 °C, je brzda povolena a vyvalí se plná dávka intenzivních květinek, kompotovaných meruněk a náznaků botrytidy. Ale hlavním tahounem buketu ve všech fázích je obrazec sladké, seschlé hrozinky. V chuti je jistě okamžitě rozpoznatelný vysoký cukr. Ale je příjemné, že nepůsobí tak výrazně, protože je usměrněn pikantní a živou kyselinkou. Čím jsem ale překvapen, je rychlé odeznění tohoto cukříku, který za pár sekund působí tak, jako že pijete polosladké víno. Výrazně ho totiž začnou překrývat dřevito zemité tóny, které už jen tak nepustí a doprovázejí většinu vjemu. Bohužel při této výměně mám pocit slabší disbalance mezi extraktem a plností. Víno je velice příjemně pitelné, nízký alkohol a sladce ovocné tóny v aroma nás určitě při jedné skleničce nenechají. Také mám pocit, že příliš rychle odezní odrůdové a ovocné složky aroma a v dlouhé dochuti už pak jen zůstávají hezké cibéby s dřevitým podbarvením.

Víno je velice příjemné, lahodné, opravdu se pije úplně samo, prostě žůžo. Bohužel ale k absolutní dokonalosti mi tam malinko vadily zmíněné chybičky, které jistě budou opět individuální otázkou. Mě tam ve všech těch báječných věcech přeci jen malinko pokulhávala harmonie a vyváženost. Díky tomu to není desítka, ale velmi krásná osmička, protože pro tu devítku si dojde ta druhá láhev :-). Tato 0,5 L jevila známky dosti rychlejšího „odpařování“, nebo co, než obvykle. Protože ač jsem se snažil vychutnávat každý doušek, do půl hodinky nebylo co cucat. Zdůrazňuji, že jsme slušný a mravně nepokleslý portál, nehledat dvojsmysly. Je to také duševní boj, jestli se rozplývat nad nádherným buketem a vtom případě temperovat kolem 9 °C, nebo zvýraznit chuťovou lahodnost, hladkost a sametovost a pocucávat kolem 6 °C. Dohromady to bohužel nejde a pokud si říkáte, že to uděláte jako já, tedy začít při nižší teplotě a potěšit chuť a pak při dopíjení sklenice u zvýšené teploty také udělat radost nosu, musím pozvednout prst a varovat. Jelikož jde o velice hutnou vůni, celkem rychle unavuje a přivyká čichové buňky, takže pokud si budete se skleničkou dlouze hrát, řekněme za těch pět minutek než se ohřeje mi nos už tolik „nebral“. Stačila menší pauzička a nečichat každých 20 sekund ke sklenici (tady to chce velkou vůli). Pak jen vystihnout ten pravý okamžik a nasát pořádnou dávku. Když jsem čichal opakovaně během každého doušku, nabýval jsem pocitu, že jen u prvního něco bylo a pak už stále méně a méně. Ale jeden pořádný čichanec po 5 minutách a rázem jsem byl doma. Co doma, v oblacích, nebo ještě lépe mezi řádky na vinici a viděl ty úplně sladké, smrsklé hrozny.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Veltlínské zelené
Ročník: 2003
Jakost: výběr z bobulí
Zatřídění dle zbytkového cukru: 76,7 g/l, sladké
Vinařská oblast: Moravská
Vinařská podoblast: Znojemská
Vinařská obec: Hostěradice
Viniční trať: Volné pole
Výrobce: Znovín Znojmo a.s.
Číslo šarže: 231
Alkohol: 11,3 % obj.
Obsah kyselin: 6,1 g/l
Bezcukerný extrakt: 31 g/l
Cukernatost hroznů: 29,4 °NM
Doporučená archivace: 6-10 let
Teplota podávání: 6 - 10 °C
Datum sklizně: 9. prosince 2003
Způsob odlepení etikety: láhev ponořit do horké vody a bude to fungovat, pokud nebude rozežrána plísní
Cena: 300,- Kč 0,5 L (přímo od výrobce zásilkovou službou 2005)