O Víně

Snad ještě žádné víno ve mně nevzbudilo tolik otázek a hloubání jako tato slámovka. Snad jsem ještě nikdy nebyl tolik rozhozený a nevěděl z jakého konce uchopit tuto recenzi. Když víte, že hrozny pocházejí z viniční trati Terasy (kterou J. osobně poznamenal otiskem šlapky, myslím jako svým chodidlem, ne že tam do země vtlačil... no to je jedno, nebudem to rozvádět...), která se nachází na oploceném pozemku přímo za chalupou, pravidelně kontrolovaném. Hrozny postupně sestříhávané a pečlivě tříděné dosáhly 29,4° NM cukernatosti. Nevšední péče, pracnost, nízká výlisnost (25 %). Použité kvasinky, které neudělají více jak 14 % alkoholu a zhynou (i přesto se tam natlačilo 14,85 %), tím zajistí víno sladké s vysokým extraktem. Navíc polosladké Margarity mi chutnaly velmi, tak člověk očekává ještě vyšší záhul. Prostě víte, že se tam s tím mazlí (nemám ale zkontrolováno, či potvrzeno) a pak máte úplně jiný pocit, že ochutnávka neprobíhá, jak jste si představovali. Že by se mi dostalo opět pocitu déja-vu jako při ochutnávce vína St. Margarita Tramín červený 2003 výběr z hroznů - Vinné sklepy Maršovice v.o.s. , které mi také nejelo? Ale při druhém pokusu s totožným vínem, jen jiné adjustáže St. Margarita Tramín červený 2003 výběr z hroznů - Vinné sklepy Maršovice v.o.s. byl rozdíl jednoznačný. A musím se usmát, že tato situace skutečně může nastat, neb řízením osudu mám ještě druhou láhev této slámovky „v chládku“.

Už jsem naznačil, že dnes jsem tuto recenzi pojal trochu jinak. Počínajíc hutnějším úvodem začnu také netypicky od konce. Chuť super ušlechtile sladká, příjemných 43 g/l nepůsobí únavně a hutně, příjemně polaská. Ovocno limetkové aroma - hezké. ALE: celkově na mě působí velmi trpce, jako když se rozkousnou pecky nebo nezralé hrozny a taniny svírají ústa. To v kombinaci s původním polaskáním cukry působí velmi agresivně. Konec je spíše v režii kyselin a velmi silného (mám problém určit trpkého/hořkého) dřevitého projevu (pecky). Ostatně silnější kyselinka je také překvapením pro vinařství samotné a sice její stále silnější intenzita. Ovšem raději ji tam ponechávají, aby nemuseli provádět řadu chemických zásahů, které pozmění původní charakter vína, což zrovna vždy nemusí být ku prospěchu.

Ona zmíněná trpko/hořká chuť byla příčinou J. čtvrthodinového telefonátu do vinařství. Ptal jsem se, jak je možné, že takhle super vymazlené víno mi těmito tóny (jen tóny, ne jako celek!) připomíná nevyzrálé jakostky. Dostalo se mi odpovědi, že to vinné GRO, esence božské many spočívá v extrasilném a hutném extraktu (i když hodnota 35,5 g/l zas takovou extra intenzitu moc nepodpoří), který chutná jako koncentrát bobulí a pecek. A to asi bude ten problém. Mé chuti tyto výrazně hořko-trpké dřevité tóny, připomínající rozkousnutou pecičku nesedí. Pokud je to onen vrcholný zážitek z degustace, asi ho bohužel propásnu. Holt asi jsem jen na ty sladší vína bez vysokého extraktu. Srovnávám se zážitky z degustace zhruba 8 ledových a 4 slámových vín. Některé bobulové výběry dosáhly na extrakt vyšší a chutnaly mi více. A bohužel tato slámovka v chuťovém porovnání pokulhává. Uškudlil jsem pár doušků pro další tři osoby (ne vínu tak holdující jako já), ale rovněž u nich nenastaly nijak bouřlivé reakce.

A bohužel o tom celém to asi je. Každý člověk má svůj styl a jen ztěží si může poručit, co mu má chutnat. Určitě se časem může „propít“ do jiných úrovní. Do úrovní, kdy si více vychutná složky chutě a aromat, které by před pár lety zavrhl. A možná že tohle je můj případ, kdy nedokáži vychutnat velmi kvalitní víno. Ale opět jsme u toho. O tom to celé je. Každému chutná něco jiného. Známí se mne stále ptají - doporuč mi dobré víno. Já říkám, co to znamená dobré víno? Čím jak nejnižší hektarový výnos? Nejvyšší přívlastek? Exkluzivní maloobjemová partie? Nejvyhlášenější vinice světa? A pokud víno splní třeba všechny uvedené předchozí podmínky, znamená to, že když si tito známí ono víno seženou, dostane se jim kýženého božského zážitku? Nejspíše ano, papírově nám z těchto hodnot vyjde hezký šampión. Ale pokud má někdo alergii na červené barvivo, nebo nesnáší taniny a zainvestuje několik set tisíc do lahve Romanée-Conti, bude mi vděčný? A tak mám filozofii zhruba takovouto. Kvalitní víno je konkrétně pro mne to, co mi chutná a rozlije mi světlo při polknutí jak po těle, tak duši. Nezajímají mne analytiky či místopis, ty spíše rozhodují před nákupem. Pokud chutná a to velmi, tak už je asi druhotné, zda je ze Šobesu nebo z Austrálie. Jistě že na místopisných údajích záleží, ale z jiného úhlu pohledu, snad mi rozumíte. Teď se pohybujeme ve filozofické rovině. Pokud to znamená pít sladká vína bez silného extraktu (i když Margarity tohoto vinařství či povedenější Znovínští bobuloví slaďoušové mi chutnají a rozhodně takoví asi nebudou...), pak je to styl vína který budu vyhledávat a platit za něj.

Proč to takhle okecávám? Jistě polovina čtenářů si již musela odskočit strčit prst do krku (či do opačného konce, to už podle nátury...) a polovina z té druhé poloviny určitě klikla na 6-ku dole v hodnocení článku a překlikla dál. Nuže tedy nerad bych pohanil dobré víno, které si to nezaslouží. Proto jsem zjišťoval maximum údajů, aby se mohla vyjádřit i druhá strana a nedošlo k nedorozumění. Ovšem stále je alfou a omegou chuť člověka. Představme si víno, absolutního šampióna, oceněného 100 zlatými medailemi. Troufám si tvrdit, že se najde člověk, neovlivněn touto vědomostí, kterému nebude chutnat. Teď jste nabyli dojmu, že zmíněné víno je absolutní propadák a ejhle, výsledná známka jde přes osm a za chuť je tam lehce nadprůměrná šestka. Tak o čem tady mluvím? Mluvím o tom, že jsem čekal na lahodné, sametové a medově vyzrálé tóny. Ale identifikoval jsem tam místo nich „nevyzrálé-taninové“, které jsem si prý mylně vyložil místo hutného extraktu. Cukernatost celkem v klidu mou „nevyzrálou“ domněnku vyvrátí, tak to asi tak bude. Stále jsem z toho nějak rozhozen a i to se projevuje na stylu této recenze. Určitě jste nabyli rozporuplných dojmů a nevíte co si o tom máte myslet. Tak jste na tom podobně jako já. Stále se potýkám s tím, jak co nejobjektivněji a nejlépe podat postřehy a nezaplést se až příliš. Prosím tedy za shovívavost, psal jsem, že nevím jak tuto recenzi uchopit, aby nebyla příliš těžká a nečitelná, už finišujeme.

Takže o chuti, která opravdu nebyla tak špatná, jen ne jakou jsem čekal a sedla mi hůře jsem tady už něco málo napsal. Zbývá jen tedy napsat pár větiček o velmi podařených zbývajících složkách jako třeba vůně. Ta vypustila středně intenzívní až intenzívní, totální cibéby. Kdyby existoval interaktivní slovník vůní, pak by se po nasání této objevila v položce seschlé hrozny fotka tohoto vína. Tyto charakteristické znaky sušení doprovázely hezké ovocné, zejména hruškové, také spíš jako křížala či kandované, než čerstvé. A poslední položkou je excelentní barva. Překrásné sytě zlaté tóny s jantarovými odstíny, radost pohledět. Výslednou devítku mají na svědomí zelené odlesky, které dle mého sluší spíše mladým vínům, než vyleželým slámovkám. Ale přes to, jiskra a probleskování sluníčka nasátého z dob zrání na keři je velmi povedené. Viskozita samozřejmě odpovídá charakteru vína svou vysokou hodnotou.

Takže nějak to smysluplně uzavřít. Jde o velmi povedené víno. Barva-perfektní. Vůně velmi solidní. Chuť s příjemnou nižší hladinou cukrů, hezky zvládnutou. Dokonce jich zůstalo tolik i při tak vysoké hladině alkoholu. Tedy počáteční surovina musela být opravdu vyzrálá eňo-ňůňo. Tak proč ta (pro mou chuť) disharmonie? Nevím, snad do těch tajů proniknu za pár let, třeba při ochutnávce zmíněné druhé lahve...

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Chardonnay
Ročník: 2002
Jakost: slámové víno
Vinařská oblast: Znojemská
Vinařská obec: Jezeřany - Maršovice
Viniční trať: Terasy
Cukernatost: polosuché
Výrobce: Vinné sklepy Maršovice v.o.s., 671 75 Jezeřany
Číslo šarže: 02/10
Evidenční číslo jakosti: 35A1-04/1703
Alkohol: 14,9 % obj.
Cukernatost moštu: 29,4 °NM
Obsah zbytkového cukru: 43,4 g/l
Bezcukernatý extrakt: 35,5 g/l
Teplota podávání: 8-12º C
Cena: 250,- Kč (přímo od výrobce březen 2006)