O Víně

Víno s označením Late Harvest jsem dostal od kamaráda k narozeninám a patrně to, že už měl trošku naváto v hlavě způsobilo, že mi lahvinku vtiskl do ruky se slovy: "Tady máš Pitri ode mně jednu brazilskou ledovku...!"

No :-) trošku jsem pak o tom přemýšlel a uvažoval, jaké asi mají v Brazílii podzimní mrazy, aby byly splněny podmínky pro výrobu nám známých ledových vín...? Při přípravě tohoto článku jsem si nicméně přeložil a nastudoval, jak to tedy s těmi "jihoamerickými ledovkami", či obecně s těmito tzv. desertními víny Nového světa je - článek o tomto: "Dělení přirozeně sladkých vín řady Late Harvest v USA a Brixova stupnice cukernatosti" vyjde zde na portále zítra.

Víno je baleno v bílé Bordó láhvi 0,375 l, vypadá naprosto obyčejně, ba ani viněta nevyniká grafikou či zpracováním. Upoutalo mě na ní ovšem nápis Late Harvest a také skutečnost, že jde o víno z Brazílie. Kratší, ale pěkný korek, viz obrázek a jeho popiska pod článkem.

Vinařská oblast Vale de Sao Francisco leží v severovýchodní části Brazílie a jde vlastně o část úrodného údolí řeky Sao Francisco, poblíž známého přístavního města Recife - viz mapka pod článkem.

Jak už víno přes sklo lahve prozrazuje, jeho barva je sytě zlatá, úplně leštěná sytá tmavší mosaz. Z materiálů dovozce jsem si teď, po napsání vlastních dojmů, ještě vypůjčil jedno pěkné slovo, vhodně vystihující barvu tohoto vína : žlutý jantar. Víno je ve skleničce líné a moc se mu do tance samby nechce :-)
Ve vůni cítím překvapivě silné aroma, které ale težce definuji. Přirovnal bych ho k našim vyšším přívlastkům, nejspíš Rulandské bílé, takový výběr z hroznů (spíše bobulový výběr), stáří alespoň 3-4 roky, z kvalitního ročníku. Jde o exotické víno, které získalo vlastnosti místní půdy, nečekejme tedy běžné české charakteristiky.

Víno mne překvapilo i svou bohatou a vyváženou chutí. Je krásně plné a moc mi chutná. Přírodní cukry nelze přehlédnout, ale ani nahořkle-zemitou pachuť v pozadí. Opět těžce hledám nějakou ingredienci, která by blíže víno charakterizovala. Tipuji si takovou voňavou pastu z medu, zralého angreštu, taky nějaké ty papaje a manga, ale tím spíš myslím obecně jižní dužnaté ovoce, jehož vůni jsem kdesi kdysi cítil... Hmm, no to sametové mango by snad i mohlo sedět. Kyselinky jsou spíše slabší, víno má však plné tělo a nabízí bohatý zážitek. Dozvuk je dlouhý a sametově ovocitý. Poměrně vysoký obsah cukru však chuť nepřehlcuje, místa pro další příjemně sametové chutě je zde dost.

Nepřehlédnutelnou chutí je také botrytická ( "shnilá" )stopa, což jen dotváří zajímavou chuť této brazilské "ledovky" (sorry :-) Lou...) Víno má také úctyhodných 14 % alkoholu (neznamená snad slovo licoroso na zadní vinětě, že víno bylo obohaceno likérem?) a tak tipuji cukernatost hroznů / moštu okolo 23,5° ČNM. Kdybych měl srovnávat dále, tak v našich podmínkách z hroznů této cukernatosti nemáme sebemenší šanci podobně nabité a lahodné víno - jako je tento Late harvest "pozdní sběr" - získat, snad jen omylem, nebo podvodem.
Odrůda není nikde na vinětách zmíněna, nicméně jsem se podíval na webové stránky výrobce www.miolo.com.br a i když neumím portugalsky, slovu "Moscato" budeme jistě rozumět všichni. Muškátové tóny jsem však v tomto vínu cítil i ochutnal jen minimálně. Jde však o brazilský terroir, takže odrůda může mít trošku jiné vlastnosti, než na jaké jsme zvyklí u nás. Navíc kdo ví, jak by vyzrál náš Muškát moravský, kdybychom jej zasadili kousek pod rovník :-)

Mimochodem, víte proč se v Brazílii mluví portugalsky, zatímco ve zbytku Jižní Ameriky pak španělsky? Když si portugalský a španělský panovník rozdělovali území Nového světa, dohodli se, že všechny země na východ od 50-tého poledníku na východ přináleží Portugalsku (které díky úspěchům svých mořeplavců a dobyvatelů mělo v tomto jednání silnější pozici), zatímco země ležící "pouze" na západ, připadnou Španělsku. Východní část kontinentu se totiž zdála být daleko bohatší, vhodnější pro kolonizaci a také měla přístavy blíže k Evropě. Zatímco země na západ byly vlastně jen neproniknutelnou a nebezpečnou džunglí. Kdo z králů mohl tehdy tušit, že na západ od smluvního poledníku se nachází neméně stejně velká část kontinentu i s jeho bohatstvím...

Závěrem? Po pravdě řečeno, moc jsem od vína nečekal, nicméně mne velice příjemně překvapilo a škoda jen, že ho bylo jen 0,375 l. Byla to zajímavá zkušenost a budu-li mít možnost, opět po nějaké té "ledovce" sáhnu. Dovozce brazilských vín se značkou Miolo do Česka zde je (viz adresa pod článkem), na webu výrobce je dokonce Repúblika Tcheca uvedena jako jedna ze čtyřech zemí, kam firma svá vína vyváží (vedle USA, Kanady a Německa). Možná to je díky některému z českých emigrantů, kteří se v Brazílii rozhodně neztratili...

K tomuto vínu uvádím ještě zajímavé informace, které jsem získal díky rychlé odpovědi dovozce:
Hrozny: Réva, ze které pochází toto víno, byl Muškát bílý, vyšlechtěný ve Vale do Sáo Francisko. Hrozny byly ponechány na vinici déle než obvykle, aby „přezrály“. Hrozny začnou dehydratovat, přičemž si ponechávají obsah přírodních cukrů, kyselin a dalších složek, jejichž koncentrace ve hroznech vzrůstá. Pak jsou hrozny ručně sbírány do 20 kg přepravek a připraveny k dalšímu zpracování.
Sklizeň: Hrozny byly česány ve specialním stroji a hned poté byly mírně vylisovány tak, aby se vytvořila šťáva, aniž by se rozdrtily slupky. Bezprostředně po této operaci byly pneumaticky vylisovány.
Dekantace moštu: Po vylisování byl mošt za studena dekantován.
Alkoholická fermentace: Dekantovaný mošt byl přečerpán do nerezových tanků, kde byla zahájena alkoholová fermentace a při současné regulaci teploty. Fermentace byla ukončena v okamžiku, kdy už nelze dosáhnout vyššího obsahu alkoholu, (více než 14 %) a zbývající cukr dodává vínu nasládlou chuť.
Jablečno-mléčné kvašení: Bezprostředně po ukončení alkoholického kvašení proběhne jablečnomléčné kvašení, které dodává vínu harmonickou a komplexní chuť.
Stárnutí: Po skončení jablečnomléčného kvašení bylo víno zrálo rok v amerických dubových sudech, aby získalo vyváženou vůni mezi ovocnou vůní a vůní dubového dřeva.

Ideální teplota při které se podává Terranova Late Harvest je 6 až 8° C. Doporučují se sušené meruňky, meruňkové moučníky, pečená jablka, smetanová zmrzlina, flambované mango, panna cota, sýrové koláče s troškou malinového jamu nebo i bez, konzervované ovoce. Nejvhodnějšími sýry jsou Ementál nebo Camembert. Mandlové nebo šampaňské koláčky je vhodné nejprve namočit do vína a pak teprve jíst. Dále lze doporučit vepřové nebo Javelin maso s ovocnou, sladkou nebo kyselou omáčkou.

Víno Terranova Late Harvest z dřívějších sklizní získala tato ocenění:
Ročník 2000
- Stříbrná medaile - China Wine & Spirits Competition 2001, Šanghaj, Čína
- Bronzová medaile - The International Wine and Spirit Competition 2005, Surrey, Anglie
Ročník 2001
- Stříbrná medaile - Mezinárodní přehlídka vína v Brazílii 2002, Bento Gonçalves, Brazílie
- Bronzová medaile - IV. mezinárodní soutěž vín La Mujer Elige 2002, Mendoza, Argentina

Dovozce vín Miolo do ČR:
- Cosmopolitan Central Europe s.r.o., Dykova 2, Praha 10
p. Roman Vaněk, tel : 603 421 190 , email: r.cosmopolitan@nextra.cz

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Moscato Canelli
Ročník: 2002
Jakost: late harvest
Cukernatost: doce - tedy sladké
Vinařská oblast: Vale de Sao Francisco
Výrobce: Vinícola Miolo Ltda.,Vale do Sâo Francisco, Bento Caoncalves
Země původu : Brazílie
Celkově vyrobeno: 30´000 lahví
Alkohol: 14 % obj.
Teplota skladování: do 10° C
Teplota podávání: do 8º C - dodržte!
Cena: byl to dáreček, ale podle sdělení dovozce je cena velmi přijatelných 168,- Kč