O Víně

U Springerů jsem nedávno byl osobně a udělalo to na mne dost dobrý dojem. Taky jsem získal úctu při pohledu do jejich ceníku, kde částky kolem nějakých směšných dvou tří stovek raději nehledejte. Jestliže si mohou dovolit držet takové ceny, musí jejich vína patřit opravdu mezi horních deset tisíc. Je sice pravda, že tato láhev rulandského šedého nepatří mezi řadu Family reserve a je v nabídce mezi vyššími přívlastky řady Gastronomie serie nejlevnější, ale je to výběr z hroznů, navíc od pana Springera z Bořetic!

Myslím, že pro získání lepšího obrázku o této rodinné vinařské firmě s velkými ambicemi se vyplatí juknout na jejich webové stránky, nebo si také přečíst reportáž z mé návštěvy u nich, v Bořeticích (odkazy jsou na konci tohoto článku).

Pln očekávání tedy otevírám dokonale a „předpisově“ vyhlížející tmavou khaki bordó láhev uvedené rulandy s avizovaným obsahem alkoholu 13,44 %! Esteticky působí láhev velice vyváženě a dokonale, viněta i záklopka spolu barevně velmi dobře ladí.. Záklopka není plastová, ale hliníková, na vrcholu hrdla je stříbřitým tiskem vyraženo firemní logo. Jako jedna z mála firem u nás, si pan Springer dokáže uhlídat dokonce i správně uvedený anglický nápis na vinětě Product of the Czech Republic - tedy i s určitým členem před jménem země.
Zátka v láhvi je tvořena plným korkem délky 38 mm, zcela bez potisku. Mám chuť se teď rozepsat o vytváření obrazu firmy na trhu, ale nechám to na samostatný článek.

Víno je čiré, plně zlaté barvy s typicky našedlým tónem, pěkně zabarvené víno. Vůně mne zklamala, protože kromě slabého alkoholového oparu necítím nic konkrétnějšího než něco, co bych nazval „vjem z typicky bílého vína“.

Přiznám se, že ochutnání pro mne bylo velmi nemilé překvapení a šok. Víno je sice plné a chuťové a extraktivní látky mu dodávají i jistou kulatost, vše je však přeraženo hrubostí a agresivitou kyselin, které při prvním doušku přerazí všechno ostatní a způsobí pálení v ústech. Nespadl někomu při zrání tohoto vína do kádě pytlík pekelné síry? Obsah kyselin je tak vysoký, že v chuti velmi vadí a víno zcela degradují.

Víno je celkovým dojmem nepříjemně výrazné, kyselé a trpké. Pokud se snažíme v chuti vín najít dojmy, které bychom přirovnali k dojmu z některého ovoce, tak zde nacházím pouze kyselý, nedozrálý angrešt, který byl během svého krátkého růstu zaléván roztokem kyseliny sírové. Nedokážu vypít víc než 2 dcl za večer a pak raději láhev zašpuntuji, odsávám vzduch a ukládám ji do ledničky na druhý den. Známe to všichni - dnes mi třeba nechutná, protože jsem třeba snědl něco nevhodného, mám zkaženou náladu nebo podobně, zítra to může být lepší... Podezření ve mně však zůstává.

Dva dny nato láhev opět vytahuji a s jistými obavami si dávám záležet na celém rituálu. 20 min po otevření láhve má víno v normované, ručně vyráběné skleničce typu OIV z baryového křišťálu ( fa Novosad a syn ), teplotu přesně 10° C - viz fotografie. Můj dojem je však stejný, jako minule. Vůně mi téměř nic neříká, po vypití obsahu skleničky cítím, jak mě pálí celá cesta, kudy víno putovalo do žaludku. Pro kontrolu se ptám své lepší polovičky, jak jí víno chutná - šklebí se však taky. Chápu, že víno nemohli dosladit, ale nechat ho tak, jak je ? Jsem rozčílený a končím. Před vylitím do dřezu byl tento výběr z hroznů zachráněn manželkou, která jej s minerálkou dopíjí v dusném večeru jako střik. Poměr ředění jsem již nezjišťoval...

V propagačním letáku firmy Springer čtu, jak si na jejich vínech pochutnávali Sir Sean Connery, Rolling Stones, či Bruce Willis. Americký presindent George Bush byl dokonce nadšen z Pinot gris 2001 - jak by asi hodnotil toto Pinot gris 2000 ? Přerušily by pak s námi USA diplomatické styky?

Měla mě asi varovat i cena - oproti jiným Springerovým vínům. Věřil jsem ale, že snad jde o nějaký doprodej, nebo akci atd. Netušil jsem, že se víno prostě nějak nepovedlo, nebo nenazrálo tím spávným směrem a nízká cena (no, i toto je zde relativní) je patrně jediný způsob, jak toto nešťastné víno vůbec prodat. Kvůli zachování jména firmy, na níž si v Bořeticích správně dávají velmi záležet, bych však doporučoval se ho raději zbavit mnohem jednodužším způsobem...

V letáku rodinného vinařství se také dočítám, že učitelem pana Springera byl pan prof.Vilém Kraus, což je jistě ta nejlepší vizitka. Být však já panem prof. Krausem, dám svému žákovi napomenutí a čistou pětku z obchodní strategie za to, že tak nevydařené víno ( byť v jakosti výběr z hroznů ) vůbec prodává. Vždyť na vinětě uvádějí Rodinná tradice od roku 1807!

Nejsem vinař. Jak však mohou naši čtenáři sledovat, dopřáváme si tady s J. celkem dost druhů vín a hodně z nich je přívlastkových. Jsem se svými dojmy zcela mimo ? Měl jsem tu rulandu nechal ležet ještě 5, 10 nebo 20 let ? Udělal jsem chybu já ? Nevím ale, kde a kdy. Víno jsem spolu s ostatními lahvemi po převezení z Bořetic uložil do chladícího boxu se stálou teplotou, kde leželo do dne otevření. Jsem si vědom toho, že podobně nelichotivý článek může pana Springera docela namíchnout, ale já si za svým textem stojím. Pevně věřím, že ostatní vína, která jsem si tehdy z Bořetic dovezl, budou „ta pravá Springerova kvalita“. Rozhodně však jí není toto Rulandské šedé 2000 výběr z hroznů.

Odrůda: Rulandské šedé
Ročník: 2000
Jakost: výběr z hroznů
Obsah zbytkového cukru: ?? - neuvedeno
Vinařská oblast: Velkopavlovická
Vinařská obec: Bořetice
Viniční trať: Čtvrtě
Číslo šarže: 03
Alkohol: 13,44 % obj.
Teplota podávání: asi 10°C
Výrobce: Vinařství Springer, Bořetice 476
Cena: 215,- Kč přímo od výrobce na jaře 2004 (DPH tehdy ještě 22 %)