O Víně

Pokračuji v nemilosrdné likvidaci kousků, které zbytečně zabírají místo. Jejich archivováním nelze nic získat, ba právě naopak, spíše jím uštědříme ještě další hřebíčky do rakvičky. To je přesně případ dnešního vína. Jelikož jste se určitě v sérii mých článků o tokajské oblasti, kde jsem byl na mlsné inspekci, dočetli dost o postřezích s tamními víny (odkazy dole), mohu zodpovědně prohlásit, že tento je naprostý propadák. Ne, nebojte, takovéto víno bych si určitě nedovezl, je snadno sehnatelné ve většině hypermarketů, či jen trochu větších samoobsluhách, alespoň v našem regionu. To jen k nám hodní vinaři nechávají vyvážet taková „skvělá“ vína, aby nás potěšili, jak to v Tokaji kvete. Bohužel tato láhev má s potenciálem, které lze do opravdu povedeného tokajského vína (jakékoli jakosti) uschovat jen pramálo společného. Ještě že ho dostala přítelkyně, tak mne po prvních pár doušcích nemrzelo, že jsem zamořil odpadní trubky. Ale popořádku.

Adjustáž je taková specifická. Ani ne tak lahví typu Breganze, objemu 0,75 L čiré barvy, ale spíše jakýmsi síťováním kolem. Jestli pak to není náznak, že to radši má zůstat uvnitř, pěkně zadrátované. Korek je zde lisovaný, délky 36 mm. Viněta má obloukový tvar, vévodí hlavně do očí bijící nápis Tokaji. Jeho použití je ovšem zde těžkou urážkou tohoto regionu. Skoro jako dát si na třikrát slepovaného Trabanta znak Porsche do přední masky. Z viněty se dozvíme označení jakosti Minöségi Bor, tedy jakostní víno (celé označení je tam édes Minöségi Fehér Bor, což znamená sladké jakostní bílé víno). Ještě mne zaujal nápis a asi nejspíš označení řady GOLD LINE. Pokud je má domněnka správná a autor myšlenky vycházel z klasického pojetí tržní hodnoty kovů, pak možná ještě existuje řada silver, nebo možná i bronze. Ovšem tato myšlenka je zcela morbidní, protože jestli tato gold line podala takovýto výkon, pak se i jen bojím pomyslet, co vyteče z těch nižších řad.

Jistě chápete, že nemá smyslu se moc rozepisovat o tomto víně, tak to berte spíš jen jako varování před nákupem. Teda pokud si kupujete láhev s domněním, že dostanete vše, co se za proslulostí slůvka Tokaj skrývá. Pokud si chcete koupit „jen“ sladké víno a nehledáte komplexnost, klidně do něj. Barva je dosti sytá, zde je vše jak má být a svůj původ reprezentuje dobře. Viskozita je zvýšená, také koresponduje s charakterem vína. Ale již ve vůni jde rozpoznat první nedostatky. Velmi silný kyselý tón, mixovaný s trávami a kvasícím sladkým bobulovým ovocem. Je sice intenzivnější, ale bohužel není z těch, ve kterém bych chtěl koupat nos více, než je nutné. U chutě je vše korunováno kyselinou, která stáhne mimické svaly a pak nášupem hutných cukrů, které jsou naprosto ubíjející. Prostě jen roztok vody s kyselinou citrónovou, do kterého se nasype čím jak nejvíc cukru. Dohromady odstrašující případ, který jsem nebyl ani s jídlem schopen polknout více než jedenkrát. Na to, že jde o muškát, který si své odrůdové znaky v pohodě prosadí, to v tomto případě neplatí.

Proč ztrácím čas vínem, které nestojí za pozornost nás, lidí hledající více než jen tekutinu s alkoholem? Protože jak kdysi jeden moudrý člověk řekl, bez tmy není světla a stejně tak bez těchto vín bychom si nikdy tak nepochutnali na těch povedených. Takže vlastně díky těmto vínům víme, proč si ty lepší zaslouží naši pozornost. Bez tohoto srovnání, kdyby existovaly jen dobrá vína, nebyla by to trochu nuda a méně vzrušení? Jistě chápete, co mám na myslil. Ten adrenalin, jestli ty dva a půl milionu korun za Château d´Yquem 1848 nevyletěly zbytečně a po vytažení korku se vyvalí jen oxidační smrádek a na notně snížené hladině na vás bude zmateně koukat párek vodoměrek. Bude ta nová partie mé oblíbené odrůdy z oblíbeného vinařství lepší? To je pánečku vzrůšo a za to vděčíme těmhle šajzům, díky kterým víme a náležitě vychutnáme vína, která jsou toho hodna. Takže díky Ti, Tokaji Sárga Muskotály 2004, budu si zase více vážit lahodného vína z Tokaje. Ale na druhou stranu, zas tak často bychom na ty protipóly kvality narážet nemuseli, srovnání - nesrovnání.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Sárga Muskotály
Ročník: 2004
Jakost: Minöségi Bor - odrůdové jakostní
Zatřídění dle zbytkového cukru: édes - sladké
Vinařská oblast: Tokaj
Výrobce: Promontorbor RT. Szent István
Alkohol: 10,5 % obj.
Číslo šarže: 06194
Teplota podávání: 6 - 10 °C
Způsob odlepení etikety: láhev ponořit do horké vody
Cena: neznáma - dar ale kdybych dostal 100,- Kč, možná bych se napil ještě jednou...