O Víně

Tak už došlo i na mne. Počítat orgastické a pochvalné reakce na některá vína tohoto vinařství by byl asi velmi náročný úkol. Samozřejmě i já si opečovávám v nejtemnějším a nejvzdálenějším koutě sklepa tekuté poklady, jež na své schránce (rozuměj lahvi) nesou charakteristický cejch (rozuměj vinětu), na který pohled občas vzbuzuje tělní chvění a šimrání pod jazykem. Zvláště po pročítání povedených MiBiTových článků (btw. žiješ ještě? když tak písni nějaký postřeh k tomuto vínu do chatu, třeba tě to nakopne k dalším příspěvkům...) je toto vinařství nesmazatelně vepsáno v mé mysli. Určitě tam musejí mít všechno ze zlata a mramoru. Dobrá, to asi ne, ale určitě mají příjezdovou cestu lemovanou lehátky. To když vychází nové partie, aby vínomilci čekající již týden před branami na ty skvělá vína, měli lehčí vyčkávání a vůbec jim čas plynul lépe. Nechci, aby jste nabyli dojmu, že toto vinařství tady chci nějak ironizovat. Ba právě naopak! Jednalo se sice o mé první víno z Mikrosu, ale i ta jedna láhev způsobila, že bych byl schopen kvůli celé kolekci vín (zvláště té sladké, na kterou bohužel zatím finančně nedosáhnu) tak podlézat, že by i Hujer z filmu Marečku podejte mi pero zbledl závistí. Je také jasné, že toto vinařství bude má krevní skupina, protože jak možná víte, bylo jako první, které v České republice vyrobilo ledové víno a bobulový výběr.

Co ještě napsat o adjustáži, která již musela po dvanácti recenzích (mezi kterými je i toto víno recenzované kolegou Petrem) přijít na přetřes? Snad jak působila na mne. Parádně! Dobrá, nepřemlouvejte mne, rozvedu to. Lahve typu Bordo nejspíše většina z vás už měla v ruce, taktéž zelená je velmi četná u tohoto typu. Jistě také velice „potěší“ maličkosti typu popis korků pro každou řadu vín a trať zvlášť. Říkáte zbytečnost? Pche, jen nechte láhev ležet ve vlhkém sklepě bez ochrany viněty (průhledná potravinářská folie apod.) a bez archivačního systému. Za pět let najdete někde dole pod pyramidkou vín v boxíku láhev s notně nečitelnou a zplesnivělou vinětou. Potom marně vzpomínáte, co že to bylo za víno? Ale co, otevřu tu zapomenutou láhev (nebo jsem ji dostal jako pozůstalost apod.) a uvidím. Vytáhnu korek a ejhle! Infarkt a orgasmický výkřik je nasnadě. Vaše druhá polovička jen pak rychle běží za zdrojem hluku v domnění, že vás v útrobách vlastního sklepa napadl lední medvěd. Nebo hůře (jak pro koho...), raději ihned opustí dům za svou maminkou, protože tuší, že vám na zem upadla vaše poslední láhev Romaneé-Conti 1959 a nebude riskovat přímou konfrontaci s vaším běsem. A ono zatím to byl jen projev radosti nad objevem pokladu, který bohužel musíte vychutnat „na rychlo“, bez náležité psychické přípravy, doprovázející obvykle rituál otevírání takovýchto lahví. O čem že jsem to vlastně chtěl psát? Nechal jsem myšlenky volně plynout, už vím, viněta. Klasika ze staré školy, žádná nová kytičková řada. Charakteristický emblém (erb, pečetní znak, projekce z jiné dimenze, magická formule na bujný růst révy?) určitě přitáhne oči již z dáli jako perfektní tělo podařené sexbomby v kožené ultramini. Popisy v pořádku, dokonce údaj o zbytkových cukrech (suché v tomto případě) je zde také. Analytiky nejsou přítomny, ale dobrá zpráva je, že u těch novějších je už najdeme. Za sebe mou říci, že tento design se mi líbí a mám jej pečlivě zapsán na pozadí sítnice, pro rychlou a snadnou identifikaci. To se hodí v situaci, že majitel vpustí do vinotéky několik vínomilců najednou, jako nás s kolegy v Dubňanech (více Setkání ovine.cz v Dubňanech - první společná akce ). To pak rozhodují sekundy a také umění snadného a rychlého zneškodnění protivníka.

Jak to mám udělat, abych pořád jen nepsal parádní, fantastická, úžasná apod? No, pokusím se nějak. Barva je prostě super! Ups, už je to tady. Oko po naplnění sklenice spočine na naprosto famózních sytých tónech, je znát několik let zrání. Taktéž celkem překvapeně koukám na vysokou viskozitu vína. Smáčení je hutné, slzení jakbysmet. Toto že je suché víno s cukry kolem dvou gramů? Tak to tam bude pěkný nášup jiných komponent jako glycerol a extraktivní složky. Netrpělivě přikládám sklenici k nosu, abych nasál další překvapení. Zprvu tento buket mátl tóny, které identifikují spíše Chardonnay jako ananas, tropické ovoce s vyzrálými dužninami a nějaká ta travička. Později se ovšem připojí květinové a živočišné složky podhoubí. Pokud si ještě trpělivě pohrajete a rozvoníte obsah sklenice, dostanete velice povedený mix květů, bezu, lípy, sladké až kandované ovoce, medově-květové a bonbónové tóny. Vše hezky pospojované, opravdu jsem byl nadšen. A jak tomu bude u chutě? Prásknu hned, že se jedná o nejfamóznější suchý vlašák, který jsem zatím měl tu čest okusit. Opravdu takové překvapení jsme nečekal do posledního okamžiku. Po nabrání do úst jsem na pár okamžiků strnul a stále odmítal uvěřit, co se mi to dostalo na jazyk. Druhý doušek mne utvrzuje, že to nebylo mámení a já začínám chápat, proč MiBiT rozšířil a úspěšně nakazil spousty čtenářů virem, zvaným mikrosácký vlašák. A čímže mne tento dostal? Třeba například velmi šťavnatou kyselinou, která je silnější a přestože je právě ona dominantou vjemu, je krásně zakulacená a daří se jí nebortit velmi hezkou lahodnost tohoto vína. Také se zapojí i příjemné sladší tóny, které bych spíš připsal na vrub vyzrálosti hroznů a zmíněnému glycerolu, který také napomáhá vysoké vazkosti a sametovosti na patře a jazyku. Přesně zapadne i říznější závěr, kde si funkce rozdělí hladina alkoholu s vyšší extraktivností a plností. Vše má zde své místo, které přesně zapadá a tvoří opravdu povedený celek. Vše odeznívá krááásně dloooouzeeee.

Jsem nesmírně rád, že mám ještě jednu láhev, kterou budu velmi pečlivě opatrovat. V této jsem ještě potenciál pro, řekněme dva roky ležení nalezl, ale do jaké míry se zlepší... uvidíme. Díval jsem se na stránky Mikrosvínu, bohužel již v nabídce není. Snad nějaké lépe zásobené vinotéky skrývají tuto mlsandu. Celkem se těším, až se dopařím k vlašáku z Liščího vrchu a postavím tyhle dva bumbrlíčky do konfrontace. MiBiTe, máš pravdu, nepřikládal jsem tvým nadšeným, místy až propagandistickým popisům těchto vín velký důraz v domnění, že jde o čistě individuální projev, který je nepřenosný (a také že máš za každý jeden obdivný přívlastek ve článku 500,- Kč od Mikrosu). Ale jak hluboce jsem se mýlil! Teď zpytuji svou mysl a jsem rád, že nakonec přeci jen u mne došlo k dosažení osvícení.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Ryzlink vlašský
Ročník: 2001
Jakost: pozdní sběr
Zatřídění dle zbytkového cukru: suché
Vinařská oblast: Mikulovská
Vinařská obec: Perná
Viniční trať: Železná
Výrobce: Vinařství Mikrosvín Mikulov, a.s.
Obsah zbytkového cukru: do 4,0 g/l
Cukernatost moštu: 22,2 °NM
Bezcukerný extrakt: 24,5 g/l
Kyseliny: 8 g/l !
Alkohol: 12,2 % obj.
Číslo šarže: 04
Číslo ověření: 16111V/02-8020/31, vzorek č.6
Teplota skladování: 9 - 11 °C
Teplota podávání: 12 -13 °C
Způsob odlepení etikety: nalít vařící vodu do prázdné láhve a vinětu sloupni nožem
Cena: cca 210,- Kč v obchodních sítích - vinotéky, specializované prodejny