O Víně

Už delší dobu píši jen o sladších vínech, je tedy na čase zneutralizovat a rebootovat systém. Dobrá příležitost se naskytla, když jsem dostal darem tuto láhev. Při svých častých návštěvách na Slovensko mi kamarád vyhlídl tuto láhev a přivezl na ochutnávku. Já tedy jistě ještě jednou děkuji a rád se zhostím úlohy testera, protože pokud mne paměť nemate, je to s touto odrůdou ze slovenské destinace má premiéra. Napadá mne, že asi nebudu jediný, tak si něco písnem o této odrůdě. Naše portálová encyklopedie skrývá tyto informace: Názory na původ odrůdy se rozcházejí. Rumuni pokládají za její pravlast Moldavsko, odkud se rozšířila do Transylvánie, Maďaři naopak Maďarsko, s čímž souhlasí větší část odborníků. V Rusku se pěstuje v Moldavsku a v Zakarpatské Ukrajině, v Maďarsku na úbočí Mátry a v okolí Egeru, v Rumunsku zvláště v oblasti Ardeal. Na Slovensku v Malokarpatské oblasti v lokalitě Modra. V Listině povolených odrůd na Slovensku je zapsána od roku 1952. V ČR není zapsána ve Státní odrůdové knize. Keře jsou bujného vzrůstu, hrozny malé až středně velké, husté, válcovité s kulatými malými bobulemi a žlutozelenou slupkou. Stářím získává na kvalitě. Dožívá se dlouhého věku. Odolná proti zimním mrazům. Trpí houbovými chorobami, zejména botrytidou. Víno dává velmi jemné, plné, s výrazným charakteristickým buketem. Patří mezi kvalitní vína. Pěstuje se hlavně na jižním a jihovýchodním Slovensku a v Maďarsku. V některých lokalitách (Modra), zejména při nižším způsobu vedení, poskytuje neobyčejně harmonická ohnivá vína. Královská odrůda vznikla křížením Dívčího hroznu s rumunským kultivarel Grasä de Cotnari - produkují aromatická vína vhodná k archivaci, která na náš trh pronikají ze Slovenska. V Maďarsku se pěstuje odrůda Leany Scöllö, je to kříženec Heunisch bílý a Dívčí hrozen.

Jelikož jsem mezi našimi recenzemi nenašel žádnou z Vinařství Ludvik, vyhledal jsem si nějaké informace, s kým tedy budeme mít tu čest. Nuže z internetových stránek jsem vyčetl, že se jedná o malou rodinnou firmu, kterou založil Ing. Ľudovít Žofiak se synem v Modre, roku 1989. O vinohrady a prvotní surovinu na výrobu vína se stará Ing. Ľudovít Žofiak starší, který naplno využívá své dlouholeté zkušenosti a vysokoškolské vzdělání zemědělského zaměření v Nitře. Výrobu vína a jeho finalizaci má na starosti Ing. Ľudovít Žofiak mladší, absolvent Vysoké školy zemědělské, obor vinohradnictví, v Lednicích na Moravě. Orientují se na výrobu kvalitních odrůdových vín s přívlastkem a jakostních vín. Hospodaří na 5 ha vlastních vinic v Modranské vinohradnické obci. Kladou velký důraz na kvalitu pěstovaného hroznu. Nosnou odrůdou je Veltlínské zelené, ze kterého každoročně vyrábí vynikající přívlastková vína. Ve výjimečných ročnících poskytuje tato odrůda ledová a slámová vína. Dále se v jejich odrůdové skladbě nacházejí Rulandské bílé, a pro obec Modra typický Dívčí hrozen, který z této lokality poskytuje ohnivé víno s výrazným ovocným buketem. Hrozny na červená vína nakupují od pěstitelů z Malokarpatské a Jihoslovenské vinařské oblasti. Ty nejlepší zrají na dubových baricích.

Adjustáž sází na tajuplnou eleganci. Dlouhé, štíhlé, tmavé a elegantní lahve typu Breganze, objemu 0,75 L jsou uzavřeny plným, kvalitním korkem s potiskem vinařství (dokonce v anglickém jazyce), délky 44 mm. Ladí i tmavá záklopka se zlatým potiskem. Viněta není nijak křiklavá a jen podtrhuje celkový design. Ať už zlatým lemováním nebo eliptickým vykrojením. Na analytiky je bohužel skoupá.

Barva je příjemně sytá, povedená, hezké odstíny, jiskrná. Vůbec bych netipoval ročník nula pět, ale možná že tato odrůda má takový potenciál. Viskozita nízká, téměř žádná slzička, či hutnější kroužek. Z vůně vybafl velmi příjemný a výrazný muškát. Ovšem nebýt ho tam, tak bych se zavázanýma očima a sklenkou pod nosem tipoval na šardonku, protože za intenzivnějším muškátem vanuly tropické tóny, výrazný ananas a grepy. Co už ovšem nepatří do charakteristik žádné odrůdy, byly jemné mýdlové tóny, které jsem také identifikoval v tomto buketu. A jakpak to dopadlo v chuti? Nu tak první dojem: extra svěžest. Cukry skoro žádné, tedy konečně zase mohu, po snad několika stoletích, napsat, že se fakt práší od jazyka. Proto nedoporučuji odkašlávat při nabrání doušku, či mluvit na spoluochutnávače, aby nebyl zanesen prachem. Kyselinka je pánem situace a je doprovázena tropik ovocným aromatem s grepovějším závěrem, který se rozloučí střední perzistencí. Je tam také zmíněná zemitá stopa otisku terroir, která je patrně označována jako ohnivá, protože jinak nic výrazně chuťově „pálivějšího“ jsem tam nenašel. Ale je fakt, že jsem se na tohle zrovna nesoustředil. Tak snad při dalším pokusu, protože bych zcela jistě rád někdy ochutnal nastupující bobulový výběr 2006 z této odrůdy.

Závěrem tedy mohu říci, že to nebylo špatné, rád jsem poznal zase něco nového. Nějak mne to nakazilo, protože jsem vzápětí ochutnal další čtyři suchá vína v řadě, takže je nejvyšší čas, abych zase jemně přicukřil. Horší to asi bude s dostupností tohoto vína na našem trhu, snad v nějaké specializované vinotéce.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Dievčie hrozno (Dívčí hrozen - Leánka)
Ročník: 2005
Jakost: neskorý zber (pozdní sběr)
Zbytkový cukr: suché
Vinařská oblast: Malokarpatská
Vinařská podoblast: Modranská
Vinařská obec: Modra
Viniční trať: neuvedeno
Výrobce: Víno Ludvik Modra
Číslo šarže: L-1
Teplota podávání: 10-12 ºC
Alkohol: 12 % obj.
Objem:0,75 L
Rok lahvování: 04/2006
Způsob odlepení etikety: do lahve nalít horkou vodu
Cena: neznáma - dar ze Slovenska