O Víně

Klasifikace Cru Bourgeois
Vzhledem k tomu, že dnes hodnocené víno nespadá do klasické a dobře známé klasifikace Grand Cru Classée z roku 1855, nejprve si uděláme malou exkurzi do klasifikace Cru Bourgeois, které naopak vévodí. Vzhledem k tomu, že rozdělení vín na třídy z roku 1855 se neupravuje (až na podezřelé výjimky) a vlastní, pravidelně aktualizovanou klasifikaci, mají jen některé další oblasti Bordeaux, vznikla na levém břehu v Médocu poptávka po dalším, aktuálním zatřídění. To vzniklo v roce 1932 pod jménem Cru Bourgeois a spadala do něj 444 vinařství. Bohužel klasifikace neměla přesné definice a zákonná specifika a docházelo tak k devalvaci jména a jeho zneužívání. Po několika pokusech vše řešit se nakonec výsledek dostavil teprve nedávno. K zatřídění do „nové“ Cru Bourgeois se přihlásilo celkem 490 château, z nichž bylo v roce 2003 umístěno 247 do klasifikace o třech třídách. Základní Cru Bourgeois obsahuje 151 vinařství, následuje 87 Cru Bourgeois Superieur a 9 Cru Bourgeois Exceptionnel. Celý seznam má být přezkoumán a upraven jednou za 12 let. Vinařství mohou označení kategorie uvádět na vinětě od ročníku 2003, dnes hodnocené víno je z ročníku 2002, přesto kategorii vinařství jako takového uvádím již dle nové klasifikace. Kompletní seznam klasifikovaných château najdete například na www.terroir-france.com/wine/crusbourgeoislist.htm.

Rozdělení, jak už to tak bývá, vyvolalo mnoho rozepří. Některá Château rozhodně nepotěšilo, že se v klasifikaci neumístila vůbec, nebo na nižší příčce, než čekala. Mnoho z nich se odvolalo k civilním soudům. Ale toto v zásadě není problém, protože právě možnost v žebříčku postupovat, na základě objektivního hodnocení se do něj umístit či naopak z něj vypadnout, jsou jedním ze smyslů celé klasifikace. Hodnocení probíhá na základě kritérií jako terroir, vinifikační techniky, kvalita kontroly a na základě hodnocení ročníků 1994 až 1999, což nepotěšilo především čerstvé majitele jistých château, kteří byli hodnoceni (jak jinak) dle výkonu svých předchůdců. Navíc došlo k tomu, že některá château jsou v seznamu uvedena dvakrát - za své první a druhé víno. Pár château, například Sociando-Mallet, se k zatřídění vůbec nepřihlásilo s tím, že žádné takové označení k prodeji a slávě svých vín nepotřebují. Možná šlo spíš o zbytečnou hrdost a přístup „Když nemůžeme být jasně označeni za příslušníky Grand Cru Classée, mezi které nepatříme jen omylem, nebudeme brát nic menšího.“ Ať tak či onak nová klasifikace tu je a svůj smysl jistě má.

Trocha té nudné historie…
Château Chasse-Spleen, jak jsem již naznačil výše, se umístilo do elitní kategorie Cru Bourgeois Exceptionnel, kde je společně s jmény jako Ch. Labegorce Zédé, Ch. Les Ormes-de-Pez, Ch. Phélan Ségur, Ch. Potensac či Ch. Poujeaux. Někteří z vinných žurnalistů (i těch, kteří se jinak navzájem moc neshodnou), jako například Robert Parker či Clive Coates, se domnívají, že Château Chasse-Spleen svými výsledky zapadá mezi 3e Grand Cru Classée. „Papírově“ je to tedy víno rozhodně hodné pozornosti. Historie château sahá až do středověku, první důkazy o osázení pozemků vinicemi jsou ze 16. století. Vína z Chasse-Spleen byla na počátku 19. století prodávána jako Château Grand-Poujeaux. To se v roce 1822 rozdělilo na dvě části, Gressier-Grand-Poujeaux a druhá část přešla pod vládu rodiny Castaing, která tak získala velké pozemky a vína produkovala pod Poujeaux-Theil a Ch. Maucaillou. Chasse-Spleen se osamostatnilo až v roce 1860, tedy příliš pozdě na klasifikaci Grand Cru Classée. Rodina Castaing château prodává v roce 1909, následuje bouřlivé období, kdy jej vlastnil německý obchodník, tomu bylo v roce 1914 zabaveno státem, během války si prožilo četné útoky místních, protiněmecky naladěných, občanů. Následně pozemky přecházejí v dražbě roku 1922 rodině Lahary, ale vzhledem k obchodní neschopnosti dědice celého majetku následuje další prodej a celková ekonomická krize vinařství. Až v sedmdesátých letech château přebírá Jacques Merlaut a především pod vedením jeho dcery, Bernadette Villars, začíná vinařství opět vzkvétat. Bernadette vystudovala enologii u profesora Emile Peynauda, kterého v roce 1976 najala jako konzultanta. V osmdesátých letech přichází rozvoj v podobě nerezových tanků, drenáže vinic a dalších moderních postupů. Bernadette zároveň zakoupila další dvě château, La Gurgue v roce 1978 a 5e Grand Cru Classée Haut-Bages-Liberal v roce 1983. I se svým manželem tragicky zahynula v roce 1992 a vinařství převzala její dcera, Claire Villars. Ta v jeho čele stojí dodnes. Existují dvě teorie o nezvyklém jméně tohoto château. V roce 1821 prý pozemky navštívil Lord Byron a poznamenal `Quel remède pour chasser le spleen` (v mém velmi volném poetickém překladu ‘Toť lék, jenž odežene splín‘). Druhou teorií je pak pojmenování po Baudelairově básní Spleen, jelikož i tento literát strávil poblíž nějaký ten inspirativní pobyt.

Vinice, technologie, hodnocené víno...
Myslím, že už je nějakou dobu načase přesunout se k vinicím, technologii a vlastnímu vínu. 85 hektarů vinic těží ze skvělého odvodu vody a perfektní expozice vůči letnímu slunci. Půda je tvořena 80 % štěrkem z Garonny na vápencovém podkladu a 20 % vápencovým jílem. Deštivé jaro vytvoří rezervy vody a během horkého léta se musí keře hodně snažit a jít s kořeny velmi hluboko, aby získaly dostatek živin. Kruté počasí a nehostinná půda jsou přesně to, co průměrně 30 let staré keře odrůd Cabernet Sauvignon (73 %), Merlot (20 %) a Petit Verdot (7 %) potřebují k perfektním hroznům. Jejich sběr je prováděn ručně, následně 3 až 4 týdny hrozny fermenují a macerují na slupkách za kontrolované teploty v nerezu a v epoxidovou pryskyřicí potažených betonových nádržích. Víno následně zraje 12 až 14 měsíců v barikových sudech, 40 % z nich každým rokem nových. Po čiření vaječnými bílky je víno bez filtrace lahvováno. Prvního vína, Château Chasse-Spleen, se vyrobí zhruba 340 tisíc lahví. Druhého, L'Heritage de Chasse-Spleen (až do roku 2000 pod jménem L'Ermitage de Chasse-Spleen) pak 150 tisíc lahví. Produkuje se ještě víno třetí, L'Oratoire de Chasse-Spleen, opět zhruba v počtu 150 tisíc lahví.

Ambaláž je dle očekávání klasická zelené bordó láhev s rudou kovovou záklopkou. Korek plný, délky 50 mm s potiskem, je zespoda pokryt usazeninou a nádherně voní po pryskyřici. Viněta je velmi jednoduchá, ale až poněkud strohá a nezajímavá. Posuďte sami dle obrázku.

Barva vína je vysoká, rubínově rudá, na okrajích lehce terakota jako známka stárnutí. Pěkná!

Vůně je dle očekávání výrazná, hezky ovocná s jasným projevem školení v sudu. Primárně se objevuje jemné aroma malin, malého peckového ovoce, jahod a hezká kořenitost. V závěsu trochu „lékárna“ (měl jsem podezření na jód, ale preventivně jsem si ho později očichal a úplně přesně ono to není), dřevo a při vyšší teplotě mírně štípne alkohol. Během ležení ve sklence se vůně rozvíjí, mění, je velmi hravá, komplexní a zvláštně přitažlivá. V prázdné sklence komplexní nasládlé aroma.

Chuť je zvláštně lehká, na Médoc a barik působí až trochu „vodovatě“ (to hodně přeháním, ale pokud čekáte hutné červené, budete zaskočeni). Přitom během chvilky se vše projeví poměrně silně, jak ovocné tóny, tak stále výrazné třísloviny, a ústa se krásně zaplní. I dochuť je slušně dlouhá a příjemná. Nalézám lehce paprikové cabernetové tóny a náznak hořké čokolády. Víno je velmi čisté a přívětivé, nádherně se pije jak k jídlu, tak samostatně.

Přiznám se, že k L'Heritage de Chasse-Spleen 2002 jsem přistupoval s menší „teoretickou průpravou“ a bez velkého očekávání, všechny informace jsem si zjistil až po jeho vypití. Víno jsem otevřel „jen tak“ (byť samozřejmě správně temperováno, dekantováno atp.), k večeři z červeného masa, ve snaze pít něco, na co se nebudu muset zásadně soustředit. Mělo být pouze jednodušším doprovodem masa, ve výsledku ale tak trochu strhlo pozornost na sebe. Jedná se o velmi zajímavou ukázku přitažlivého Bordeaux a rozhodně se velmi těším na otestování vína prvního. I kdyby nabídlo oproti vínu druhému jen plnější a mohutnější tělo (a že toho bude spíš víc), bude stát za to. Druhé víno je krásná oddychová záležitost na pití klidně celý večer jen tak, s knížkou nebo prostě jak to máte rádi. Vřele doporučuji vyzkoušet!

P.S. Bodový průměr ve „spotřebitelské známce“ strhává v podstatě pouze viněta, která mne neoslovuje. Berte to tak, že „spotřebitelsky“ je to horší víno, protože když ho dáte někomu jako dárek, nebude vypadat tak skvěle jako někteří jeho přímí konkurenti :o)

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Obchodní název: L'Heritage de Chasse-Spleen
Odrůdy: Cabernet Sauvignon, Merlot, Petit Verdot
Ročník: 2002
Jakost: Appellation Haut-Médoc Controlée (AOC)
Kategorizace: Cru Bourgeois Exceptionnel
Vinařská oblast: Bordeaux
Vinařská podoblast: Haut-Médoc, Moulis
Výrobce: Chateau Chasse-Spleen F-33480 Moulis en Medoc - Tel.: 00 33 (0)5 56 58 02 37
Alkohol: 12,50 % obj.
Doporučená archivace: do roku 2015
Zralost: Již nyní, ale bude lepší
Teplota podávání: 17 - 18 °C, dekantovat
Způsob odlepení viněty: snadno v horké vodě
Cena: 435,- Kč (topvino.cz)