O Víně

Viniční altán Gröbovka je v Praze a okolí velmi známý. Pravidelně se zde konají řízené degustace a podobné akce spojené s vínem. Od J.Č. jsem dostal láhev Rulandské modré 2005 zemské, abych vyzkoušel rulandu z české oblasti. Na otveření láhve jsem si musel počkat, nechtělo se mi v parných červnových dnech pít červené víno. Až koncem června přišlo ochlazení a já nabyl dojmu, že to je ta pravá chvíle :-)

Z oficiálních stránek www.vinicni-altan.cz si dolovím převzít několik základních informací, pod kterými je podepsán Libor Chlupatý. Myslím si, že by byla velká škoda se nezmínit o tomto nádherném místě.

Do Havlíčkových sadů, půvabného místa v městské části Praha 2, ležícího v těsné blízkosti známého potoka Botič, se opět vrátil tolik očekávaný a nepochybně potřebný život a kvas. Gröbovka, jak tento historický park na příkrém svahu Pražané stále nazývají, se totiž může opět pochlubit v plné kráse zářící perlou - krásně zrekonstruovaným Viničním altánem. Zatímco nedaleká romantická vila v „italském stylu“, kterou si zde v sedmdesátých letech 19. století nechal postavit průmyslník Moritz Gröbe, byla jasně dominantní a nepřehlédnutelná, stejně starý a neméně romantický „dvouúrovňový“ Viniční altán dlouhá léta chátral a návštěvníkům parku téměř doslova „mizel“ před očima. Není tajemstvím, že na této opravdu unikátní pražské vinici se víno rodilo již dávno ve středověku. Prý se o to postaral sám Karel IV., ale hovoří se i o ještě starším původu této pražské vinice. Zatímco vinné hrozny zde zrají s různými přestávkami již kolem sedmi staletí, návštěvníci Viničního altánu se jejich příjemnou krásou mohli kochat jen pár desetiletí. Vinici v Gröbovce osud (a hlavně poměry v zemi) příliš nepřál. Měnily se totiž nejen názvy vinice i sousedního parku, ale i záměry jejich majitelů. V padesátých letech minulého století byla sice vinice pod Gröbeho vilou znovu vysázena, ale po pětatřiceti letech se opět ocitla na pokraji zkázy. To, že tak definitivně neskončila, je jistě i velkou zásluhou dvou mužů z radnice v Praze 2 - tehdejšího starosty ing. arch. Petra Bratského a místostarosty ing. Libora Krátkého. Vinice se stala jejich „chráněným dítětem“ - díky jejich vytrvalosti byla počátkem devadesátých let (1992 - 1993) v příkrém svahu na ploše 1,7 ha nákladně obnovena. Po ní pak naštěstí přišel na řadu také Viniční altán a další objekty v Havlíčkových sadech, včetně Gröbeho vily.

Viniční altán, dnes chráněná kulturní památka, se tak stal prvním rekonstruovaným objektem v Havlíčkových sadech (Gröbovce). Náročná obnova objektu, který byl v havarijním stavu, trvala dvacet měsíců a stála městskou část 20 milionů korun. Není proto divu, že Pražany mimořádně zajímá, jak bude Viniční altán dále využíván a zda se z něj náhodou nestane jen jakýsi neužitečný skanzen „mlčky“ zdobící přilehlý sad a vinici. Zdá se, že jejich upřímné obavy se naštěstí nenaplní. Mnohé již naznačuje skutečnost, že Viniční altán byl slavnostně otevřen právě v den zahájení v pořadí již osmého Vinohradského vinobraní - tedy v pátek 24. září, kdy z vinice v Gröbovce vedl slavnostní historický průvod na náměstí Míru a také na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3. Je to tedy vskutku symbolické - Viniční altán je jednoznačně zasvěcen vínu a Pražanům!

Podle podnikatelského záměru provozovatele Viničního altánu, slouží zrekonstruovaný objekt především jako místo příjemného posezení u kvalitního vína a různých chuťovek a delikates od vídeňských uzenářů a výrobců sýra z různých částí Rakouska. Ty se běžně podávají v proslulých rakouských vinných výčepech nazývaných "Heurige". Altán o ploše 125 metrů čtverečních (vrchní terasa má dalších 37 a čelní pak dokonce asi sto metrů čtverečních) pojme podle charakteru použité stolové úpravy kolem šedesáti hostů. Přitom v létě a za příznivého počasí může být kapacita altánu ještě vyšší.

Je pochopitelné, že je hostům nabízeno především originální víno z hroznů, které na vinici Gröbovka již řadu let tak starostlivě pěstuje vinohradník pan Antonín Tureček. A tak se můžeme oprávněně těšit na jeho Ryzlink rýnský , Müller-Thurgau, Rulandské modré a šedé nebo na Modrý Portugal. Bylo by také příjemné i žádoucí, aby se Viniční altán stal jedním z vyhledávaných míst v Praze, kde by se kultivovala „vinná kultura“ Pražanů. K tomu by měla posloužit především kvalitní vína. A dokonalou zárukou této kvality jsou jistě produkty špičkového Vinařství Petr Bíza z Čejkovic, které je proslulé především svými krásnými přívlastkovými víny. A ještě jedno překvapení čeká na návštěvníky Viničního altánu - vůbec poprvé se v Praze čepuje mladé rakouské sudové víno heurige, které je tak oblíbené u našich jižních sousedů ve vinných šencích nazývaných jak jinak než „Heurige“. Viniční altán tak má všechny předpoklady stát se místem, kde se mohou jeho hosté příjemně bavit, odpočívat a přitom také "konfrontovat" produkty a styly tří různých středoevropských vinařských oblastí.
Tolik historie a nyní se již můžeme pustit do samotného vína.

Láhev originálního tvaru má objem 0,75 l (khaki sklo) a je uzavřena lepeným korkem délky 42 mm s firemním potiskem. Adjustáž je docela zajímavá. Je dbán především důraz na historii i původ tohoto místa. Dominantním prvkem přední etikety je grafické ztvárnění Viničního altánu na vrcholu vinice. Dole pod recenzí najdete tento grafický motiv stažený z webových stránek. Zadní etiketa popisuje historii. Z pohledu legislativy je vše v pořádku a nemám žádné výhrady.

Barva je granátově červená s nahnědlými okraji. Na Rulandské modré poněkud jiný odstín a málo rubínové barvy. Vůně v nástupu ovocitá, kde dominuje vůně černých třešní a ostružin. Vše doplňují hořké mandle a hořká čokoláda.

Chuť je ovictá, třísloviny jsou velmi jemné a spolu s kyselinkami tvoří docela slušný celek. Na zemské víno velmi dobrá harmonie. V chuti se rozvíjí všechny vlastnosti, které jsem vyjmenoval u vůně, prim ale hraje hořkomandlová chuť. Víno školil Petr Bíza, jak se dozvídám z etikety a proto neváhám a posílám dotazy. Bohužel se mi ale nepodařilo dozvědět více informací, protože pan Bíza na můj mail neodpověděl.

Jde o zajímavou modrou rulandu, u které vůně převyšuje barvu i chuť. Rád vyzkouším další vína z Gröbovky, abych poznal jejich půvab a rukopis. Na velmi slušných webových stránkách najdete řadu zajímavých informací, jako např. kmotrem vín ročníku 2005 se stal Petr Muk, jak můžete vidět na jedné z fotografií níže. Protože to byl dárek od J.Č. neznám cenu a proto za Ostatní služby dávám pouze sedm bodů.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Rulandské modré
Ročník: 2004
Jakost: zemské
Vinařská oblast: Čechy
Vinařská obec: Praha
Viniční trať: Gröbovka
Zbytkový cukr: suché
Výrobce: Vinice Královské Vinohrady - Gröbovka, Praha
Číslo šarže: 5
Alkohol: 12,0 % obj.
Cena: dárek