O Víně

O víně jde psát a hovořit stejným množstvím způsobů, jako je lze pít a vychutnávat. Můžeme si hrát s analytickými hodnotami, porovnávat čísla ročního úhrnu srážek a počtu slunečných dní, můžeme do detailu rozebírat vůni a chuť na jednotlivé prvočinitele, všechny ty rybízové a jiné tóny. Můžeme vínům dávat body a z výsledného skóre říct, že víno A je lepší než víno B. To všechno můžeme dělat a všechno je to naprosto korektní, vhodné a o víně vypovídá spoustu věcí. Ale někdy prostě a jednoduše ochutnáte víno, u kterého si nenapíšete ani čárku. O kterém ještě dlouho nepronesete ani jeden konkrétní soud. Víno, které vás dokonale zasáhne, ochromí, okouzlí šarmem francouzské dámy a vyzve na souboj s neskutečně komplexní vůní a chutí se sebejistotou anglického gentlemana. Víno, jehož neuvěřitelně dlouhá dochuť pomaličku mizí, zatímco vy zmateně hledíte na láhev a říkáte si: „Co se to stalo?“ Zase jsem patetický a mé citové výlevy vás určitě už začínají štvát, takže se vrátím k faktům. Před pár měsíci jsem na degustaci vín z kampaně En Primeur 2005 v Domě U Závoje krom spousty jiných vzorků ochutnal již hotové a k pití připravené Alter Ego de Palmer ročníku 2001, na které jsem si brousil zuby již delší dobu. Pak už nemělo cenu ochutnávat dál. Netvrdím, že to víno bylo dokonalé. Ale dle mých měřítek a vzhledem k tomu, co ve vínech hledám, k tomu mělo zatraceně blízko. Pan Dominec mne poučil, že láska k podobným vínům je (nejen finanční) cesta do pekel. Ale vnímal jsem ho jen z povzdálí. Ještě na cestě domů jsem chuť toho vína jasně cítil, podobně dlouho, jako přetrvává chuť výrazné staré grappy. Bohužel láhev tohoto malého zázraku u nás stála 2.250,- Kč a to jsem tak nějak nehodlal investovat. Naštěstí se dá pořídit v kampani en primeur značně levněji a objevil jsem i ročník 2002, tedy v Médocu poměrně klasický, za necelých 1.300,- Kč, narozeniny byly nablízku... a to už nešlo vydržet.

Château Palmer se společně s Ch. d´Issan, Ch. Giscours, Ch. Kirwan či Ch. Lagrange nachází ve třetí třídě původní klasifikace z roku 1855. Své jméno nese po anglickém generálu Charlesi Palmerovi, členu parlamentu, pobočníkovi budoucího krále Jiřího IV a během tažení do Francie i vévody z Wellingtonu. Velmi aktivní a bohatý muž propadl kouzlu Bordeaux a později mladé francouzské vdovy Jeanne de Gasq. Legenda praví, že jej během (jemně řečeno) bouřlivé jízdy dostavníkem přesvědčila, aby od ní Château de Gasq odkoupil. A k tomu skutečně došlo. V dalších letech skupoval i další vinice a pozemky okolo a podařilo se mu vytáhnout château na výsluní. Charles Palmer žil v Anglii, kde intenzivně propagoval nejen své víno a prosadil je na stoly mnoha významných lidí. Palmer propadl skvělému jídlu a pití natolik, že se dokonale finančně zruinoval a byl nucen své pozemky ve Francii prodat. O další rozvoj château se postarali bankéři bratři Perierové, ti v roce 1856 nechali postavit i současné sídlo (nalezneme jej na vinětách) a v jejich rodině se château dědilo následujících několik desítek let. Za tuto dobu si, stejně jako většina Francie, prošlo nepřízní ročníků a fyloxerou. Finančně vyčerpané panství bylo roku 1938 prodáno současnému majiteli, který jej opět pozdvihl. Palmer nyní hospodaří na 52 hektarech vinic s typickou odrůdovou skladbou věnovanou především Cabernet Sauvignonu a Merlot, jako doplněk je pěstován Petit Verdot. Od roku 2004 za château stojí Thomas Duroux, jehož životopis obsahuje mimo jiné tříleté působení v legendárním italském vinařství Tenuta dell'Ornellaia. Další informace naleznete na povedených stránkách www.chateau-palmer.com.

Château Palmer produkuje dvě vína. Grand Vin, první a původní víno, nese jméno Château Palmer. V mládí nepřístupné, určené k dlouhému vyzrávání, bohaté víno řadící se do naprosté špičky Francie. Je postaveno na obvykle dost podobném procentu Cabernet Sauvignonu a Merlotu a příměsi (okolo 6%) Petit Verdotu. Roční produkce je zhruba 120 - 150 tisíc lahví. Druhé víno, Alter Ego de Palmer, je jinou tváří Palmera produkovanou od roku 1998. Obvykle je více založenu na Merlotu a v kupáži chybí Petit Verdot, je přístupné mnohem dříve, ale přesto je možné jej dlouho archivovat (10 - 15 let), na lahvi se bude vyvíjet poměrně rychle. V novém bariku vyzrává z 25-30 %, ročně se jej produkuje 100 - 110 tisíc lahví. Původně se jmenovalo Réserve du Général, ke změně na (marketingově jistě výhodnější) Alter Ego de Palmer došlo teprve před osmi lety. Mimochodem - moc pěkný je i vtip s vinětou, první víno má zlatý potisk a okraj na černé vinětě, Alter Ego pak černý potisk a okraj na vinětě zlaté.

Následující poznámky se týkají Alter Ego de Palmer 2002, vína z klasičtějšího a pro Palmer průměrnějšího ročníku. Přesto bývá první víno hodnoceno nad hranicí devadesáti bodu a to druhé těsně pod ní.

Ambaláž je povedená, v Margaux se s ní setkáme poměrně často. Zelená bordó láhev s červenou kovovou záklopkou. Viněta je zlatá, s černým potiskem a obrázkem château. Pod nápisem Palmer je obrázek hroznů jakoby lesklejší a částečně embosovaný (reliéfní). Při detailním pohledu v tomto místě odhalíte několik maličkatých holografických nápisů Palmer, které mají zaručovat pravost lahve. Ta má překvapivě (u velkých vín se na to moc nehraje) i zlatou zadní vinětu se sadou doplňujících informací jako je doba archivace či odkaz na webové stránky. Korek je plný, s potiskem ke konkrétnímu vínu, dlouhý 50mm.

Barva je velmi vysoká, až neprůhledná. Na okrajích přechází do purpurové. Víno velmi silně barví.

Vůně je velmi komplexní. Nečekejte nějakou obludnou ránu typickým rybízem. Je tam toho spoustu, v pěkné harmonii a různě výrazně. Rybíz a dřevo se projeví nejdříve, dojem pokračuje pižmem, sladkým ovocem (ostružiny) a někdy i snad čerstvě posekanou trávou. Jen při zvýšené teplotě trošku zazlobí i alkohol. V prázdné sklence po nějaké době najdete oslí stáj nebo prostě poníky na pouti. Víno nemá i v malém množství problém svou vůni zaplnit celou objemnou skleničku, vlastně ani není nutné jím ve sklence nějak moc kroužit.

Chuť je opojně plná, šťavnatě ovocná a velmi elegantní. Třisloviny jsou ideálně znatelné a hezky nasládlé. Dochuť je poměrně dlouhá, ale ne nějak extrémně. Celé je to krásně vyvážené a skvěle pitelné, i když nějaká drobnost navíc mi tam stále chybí, to „něco“ z ročníku 2001. Na druhou stranu (a to je výhoda slepých degustací) vínu samozřejmě pomáhá i to, že jde o kousek svým způsobem exkluzivní a poměrně drahý.

Co říci závěrem? Tento představitel Bordeaux rozhodně nezklamal. Za docela dost peněz nabídl i hodně muziky. Jde o krásné víno pro výjimečné chvíle, které nesporně nabízí výjimečný zážitek. Nějakou kombinací s jídlem bych si starosti nedělal a vychutnal si ho prostě jen tak. A nebo s nějakým dobře upraveným červeným masem. Tak zase příští narozeniny...

P.S. V tomto odporném počasí je prakticky nemožné udržet víno (v případě přelití do karafy) v rozumné teplotě. Zatím se mi nejvíce osvědčuje ponoření karafy do studené vodní lázně a postupné přihazování kousků ledu.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Obchodní název: Alter Ego de Palmer
Odrůdy: Cabernet Sauvignon x Merlot
Ročník: 2002
Jakost: Appellation Margaux Controlée (AOC)
Kategorizace: 3e Grand Cru Classé
Vinařská oblast: Bordeaux
Vinařská podoblast: Margaux
Výrobce: Château Palmer, Cantenac, FR-33460 Margaux
Alkohol: 13,0 % obj.
Doporučená archivace: do roku 2016
Zralost: Již nyní
Teplota podávání: 18° C, dekantovat
Cena: 1.295,- Kč (topvino.cz)