O Víně

Dnešním článkem bych opět chtěl Vaši laskavou pozornost nasměrovat k rozlohou nevelké oblasti ve středním Španělsku Ribera del Duero - tedy Údolí Duero. Asi před 3 měsíci jsem zde psal pochvalnou recenzi na jiné víno z této oblasti, jímž bylo Torremilanos 1999 Denominacion de Origen (DO) (Reserva) - Bodegas Peñalba López S.L., Aranda de Duero, Španělsko - které zmiňuje dokonce i kniha "Encyklopedie vína" od Christiana Calleca (v minulých letech několikrát vydalo Rebo Productions CZ s.r.o.) Doporučuji Vám se na ten článek podívat, napsal jsem v něm celou řadu informací... teda pokud ty moje kidy ještě někoho berou :-| (jestli ne, nevadí, budu to psát jen tak sám pro sebe).

Kromě veleznámého a zřejmě i nejdražšího španělského vína Vega Sicilia, které z této oblasti pochází, se můžeme setkat s řadou jiných dobrých značek. Na obrázku viněty zde dole pod článkem je vidět, že sami Španělé oblast Ribra del Duero rozdělují na čtyři územní jednotky - náš dnešní výrobce je ze severní části, z provincie Burgos. Zajímavé je, že nejlepší vína pocházejí právě z těchto nejvyšších poloh, z nadmořských výšek až 900 m/m. Připomínám jen, že je to rozhodně značně výš, než leží vinice v italské "horské" oblasti Trentino a Alto Adige (zde se pěstuje Müller-Thurgau až ve 750 m). Devět set metrů je asi stejně jako kdybychom vysadili vinici kousek pod vrcholkem Vouvaly na Krétě (snad si ještě vzpomenete na historický článek Výprava za divokou révou v horách řecké Kréty, do výšky téměř 1´000 m n.m.) To je zajímavé - ve Španělsku dělají hogo fogo z něčeho, co na Krétě pijí místní farmáři denně :-)

Informace o vínech z Ribera del Duero kategorie Reserva, které mám tu čest dnes chutnat, říkají, že takové víno musí ležet nejméně rok v barikovém soudku a další rok v láhvi. Teplota podávání takového silného vína je nižší, než je u červených vín obvyklé, je 14 - 16 °C. Ještě déle zrají a pak za podstatně vyšší cenu (70,- až 100,- EUR) jsou k dispozici místní vína s apelací Gran Reserva, která patří ke španělské špičce. Jsou vyhledávána znalci a především majetnými znalci a není vůbec lehké takové víno sehnat...

O tomto víně jsem se na webu výrobce dočetl, že v roce 1999 byla v oblasti dlouhá a studená zima s mrazy, pršelo jen málo. Jaro pak bylo také studené, s dešti. Léto přineslo naopak teplé a slunečné dny. Sběr hroznů začal 6. října 1999 při střední teplotě (neupřesněno). Celkově je sklizeň roku 1999 hodnocena jako znamenitá. Použitou odrůdou je 100 % Tempranillo. Alkoholová a malolaktická fermentace proběhla pod řízenou teplotou v ocelových tancích. Víno pak setrvalo celých 24 měsíců v sudech z amerického dubu. Zrálo v podzemním sklepení, kde je konstantní teplota 12 °C. Další rok pak strávilo ležením v láhvi. Celkem bylo naplněno 30´000 láhví a dalších 700 láhví typu Magnum.

Design dnešního vína se mi docela líbí, viněta není žádný světaborný unikát, ale společně s kvalitní záklopkou a především s 50 mm plným a kvalitním korkem působí celková ambaláž velmi dobře. Z vína na mě nedýchá trapná snaha ušetřit pár kaček, nebo peset, či teď už vlastně euro. Čím to vlastně je, že někdo navrhne jen průměrný layout etikety a někdo naopak velmi vydařený? Připomíná mi to mou otázku, kdy jsem se já, Čech :-), začátkem devadesátých let na jednom setkání ve Švýcarsku zeptal přednášejícího Švýcara (šlo o rozbor možností prodeje určitého výrobku v ČR): "Jak to můžete vědět?" Hodil po mě pohledem a řekl: "Protože na to mám vzdělání..." Docela trapný moment, ale vychoval mě nepodceňovat odborníky. Viněty jsou proto různé, protože i grafici jsou různí a odborník většinou odvede dobrou práci - kterou si však nechá dobře zaplatit.

Vlastní víno má podle očekávání vysoce tmavě rudou barvu, je líné a jakoby napůl spalo. Před silnějším světlem se jeho slabší vrstva posouvá barvou do husté oranžové hnědi.

Vůně mi dává tušit, že výběr konstelace Reserva ročníku 1999 (pro oblast označován pěti hvězdičkami) byl dobrou volbou. Víno voní hluboce, temný až omamný barik, hladké švestky a sametová čokoláda. Samozřejmě obvyklé kořenité polohy, ale žádný atak na sliznice. Jednu chvíli mi víno ve sklínce zteplalo určitě kousek nad doporučených cca 15 °C a vůně se tak ještě víc rozvinula. Je ale pravda, že v tom momentě se hlásí i ostřejší alkoholově-barikové roviny, které chladnější servírovací teplota drží na uzdě.

O chuti musím napsat také jen velmi, velmi dobré hodnocení. Nejvíc se mi na celém víně líbila sladěnost jeho barikové síly a jemnosti. Svým až živočišným dojmem mi připomíná nejnadupanější Cabernet Sauvignony, které jsem zatím vyzkoušel - to byly ty "selské" od Nikose Dulufakise z Kréty. Španělské víno je ale více "vínovější", ty živočišné bretagnoly jsou v něm jen na ozdobu. Více je projevuje sametově vanilkový barik a plnost v chuti, bohatá škála švestkových povidel, kakaa a přezrálých třešní. Našel bych i stopy borůvek, celé je to jeden velký mix, který chutná znamenitě :-) Delší dozvuk po spolknutí si vychutnávám po každém doušku, víno jsem vypil ve dvou následujících večerech a byl to takový malý svátek.

Opravdu, byl to zážitek čmuchat furt a furt dokola, předpisově jsem víno dekantoval ve "swingující karafě", fakt moc dobrý - a to závidím těm, kteří si víno otevřou za pár let. Není divu, že tato oblast patří ke španělské špičce. Škoda jen, že se sem vína z Ribera del Duero nevozí ve větší míře... Inu, ona např. oblast Rioja je totiž známější a tedy i lépe prodejná. Jenže - jak zmínil v naší diskuzi J., ona vína z Riojy se potýkají s levnější konkurencí vín z Nového světa (jižní Amerika, Austrálie, jižní Afrika), u nichž svět už objevil specifické charisma terroiru a to dokonce za nižší cenu. Možná to s Riojou časem dopadne jako s některými vinicemi v Bordeaux - tedy vážné zamyšlení nad starými tradicemi, technologiemi, vinicemi a především náklady... Inu, uvidíme.

Proč víno nakonec vyfasovalo "jen" osmičky? Inu, osmička je hodně nadprůměrná známka a co bych asi uděloval, až natrefím třeba na víno kategorie Gran Reserva z této oblasti, nebo ještě lepší, o němž dnes ještě nevím :-) Celkový průměr spotřebitelské známky strhává i nedostupnost vína u nás, no ale třeba si tohle někdo z dovozců přečte a pochlapí se. Já bych do tohoto vína šel rozhodně znovu.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Obchodní název: Val Sotillo
Odrůda: Tempranillo, místně také Tinto Fino
Ročník: 1999
Jakost: Denominación de Origen (DO)
Kategorizace: Reserva
Vinařská oblast: Castilla y Léon
Vinařská podoblast: Ribera del Duero
Výrobce: Bodegas Ismael Arroyo, Sotillo de la Ribera, Španělsko
Alkohol: 13 % obj.
Teplota podávání: 14 - 16 °C
Cena: byl to dárek, ale jak mi sdělil jistý známý (díky, Edo), je to 29,90 €