O Víně

Vlastně jsem ani v Českém archivu vín (http://www.ceskyarchivvin.cz/) v Radotíně nic důležitého nechtěl, ale jak se tak ometám kolem regálů, najednou vytřeštím oči: Ruland modrý 2000 ve výběru, a tuhle ryzlink 2000 od Springera. Obsluha se tak trochu popásá na mém nadšení: „No, to jsme teď vytáhli z našeho vlastního archivu.“ Dlouho jsem nebyl nadržen na některá vína tak, jako na tato dvě. Postupně Vám je obě představím.

Vinice a technologie: Trať Čtvrtě se nachází u Bořetic cestou na Vrbici v nadmořské výšce 206 metrů. Je celkem svažitá, orientovaná na jihovýchod, v meziřadí zatravněná. Pod hlinitou půdou je v podloží spraš. Springerové tu mají hlavně červené odrůdy (Pinot, Portugal, Merlot, Svatovavřinecké), ale i některé bílé. Na asi půlmetrových kmíncích se řezalo na jeden tažeň o 6 očkách a jeden záložní dvouočkový. Postupně se zavádějí biodynamické způsoby pěstování za konzultace se samotným Nicolasem Jolym. Charakteristická pro bratry Springery je silná redukce úrody i v průběhu vegetace, jednou zelenou probírkou hned po odkvětu a druhou při zaměkání.

Mošty bývaly po velmi jemném lisování odkaleny a kvašeny při relativně vysoké teplotě kolem 20° C (čímž se dociluje mohutnějšího vyznění) a dosucha dokvášeny čistými kvasinkami. Nevím, jestli tento postup zůstal v současnosti zachován, neboť biodynamika od těchto praktik zpravidla upouští. Bratři Springerové používají na vyzrávání vín sudy od nejvěhlasnějších francouzských výrobců (často ty nejdražší „modely“ určené pro nejšpičkovější vína), a to i pro vína bílá. Vína se lahvují obecně za mnohem delší dobu, než je u nás obvyklé, protože se u kvalitnějších vín dává prostor přirozenému vyčištění vína bez použití filtrace a čiření. Některé speciální šarže zrají na sudu několik let.

Adjustáž:
Toto vinařstí si mimo jiné zakládá i na prvotřídní adjustáži, dodavatelé korků i lahví bývají často zahraniční. V tomto případě je sice masivnější láhev z čirého skla a s hluboce prolomeným dnem efektní a díky barvě vína vyvolává asociace se Sauternským vínem. Osobně si ale myslím, že na dlouholeté skladování víno lépe ochrání před škodlivým světlem láhev z tmavého skla. Velice dobře s barvou vína ladí chrpově modrá záklopka z masivního cínu. Její ořezávání se tak chtě nechtě stává přímo obřadem. Čtyřcentimetrová zátka z kusového korku se kupodivu nezdála příliš kvalitní a byla také již ze dvou třetin promáčená. Etiketě z papíru solidní gramáže nelze upřít určitou osobitost, ale mezi ty nejhezčí ji neřadím, o víně či vinici si na ní taktéž moc nepočteme.

Barva: Svůdná zlatavá barva, semtam se objeví perlička na stěně. Glycerolové mosty v normě.

Vůně: Od prvního okamžiku nevšední, upoutá na sebe pozornost, takže se k ní bezděčně stále vracím. Zpočátku jsem ji charakterizoval jako terpentýnově smolnou, fermežovou. Nebo vůně piniových oříšků. Při pozornější analýze neuniknou tóny francouzského dubu. Později se vůně mění do charakteristického petroleje a broskví.

Chuť: Solidní, plná, oteplením až štiplavá. Mírně nahořklá, svíravě trpká dřevitost, ale v žádném případě nic, co by se zdálo nepříjemné, dřevo se pevně spojilo s tělem vína, neruší, nepůsobí nepatřičně. Spíše než nějaké vulgární komerčně dubové příchutě bych ten dřevěný odstín přirovnal k dřevu starožitného nábytku. (kdo by chtěl nasimulovat, ať raději olizuje jen nenalakované strany :-) Chuť vzácně ladí s vůní.

Tento ryzlink mohu s čistým srdcem doporučit každému milovníkovi ryzlinků, stylem je až nemoravsky podobný spíše ryzlinkům alsaským, třeba od Leona Beyera nebo od Domaine Philippe Schaeffer. Pokud budete nuceni se o láhev podělit ještě s někým méně nadšeným do petrolejovosti ryzlinků, můžete zkusit odvést pozornost nějakým vhodným jídlem, třeba nějakou bělomasou rybou v rafinované úpravě nebo těstovinami nejlépe podle nějakého italského receptu s piniovými oříšky.

Sám za sebe stavím tento ryzlink na pomyslný vítězný stupínek coby nejlepší mnou zatím chutnaný zdejší ryzlink. Možná bodové ohodnocení s předchozí větou příliš nekoresponduje - už jsem rozdal i více bodů vínům, které bych si netroufl stavět na stupně vítězů, ale v tom jsou právě všechny bodové systémy nedokonalé. Celkové charisma a vyznění jimi někdy prostě nelze poměřit. V položce Ostaní služby srážím dva body za dostupnost a jeden za cenu - osobně si myslím, že diskutovat přiměřenou cenu pro plnokrevný barik neošizený nějakými hoblinami je tak trochu otázka do pranice. Internetové stránky obou bratrů jsou teď po jejich rozchodu taktéž rozštěpené, obě dvě patří ovšem k jedněm z nejhezčích u nás.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Ryzlink rýnský
Ročník: 2000
Jakost: pozdní sběr
Obsah zbytkového cukru: suché
Vinařská oblast: velkopavlovická
Vinařská obec: Bořetice
Viniční trať: Čtvrtě
Výrobce: Vinařství Springer, Bořetice
Číslo šarže: 01
Číslo vzorku: 14
Evidenční číslo jakosti: 68V/00-2230/9
Alkohol: 13,25 %
Cena: 263,- Kč