O Víně

Toto víno jsem kupoval v zářijové akci v Tescu, se zřejmým úmyslem ho porovnat s košer výběrem z hroznů ze stejného ročníku i vinařství. Souboj košer versus nekošer. Nakonec k tomu nedošlo, kamarád červená zase tolik nemiluje a kolem půlnoci už se na košer necítil. Obě vína jsem chutnal s asi měsíčním rozestupem. Škoda, že v roce 2000 ještě nedělali v Chrámcích i Arcibiskupskou řadu - vína posvěcená arcibiskupem, tu jsem viděl nedávno ve vinotéce, ale myslím, že to byl ročník 2002. Měli bychom unikátní srovnání vlivu různých náboženství na víno. :-)

Rulandské modré (Pinot noir) je vysoce kvalitní starobylá odrůda. Světových špiček dosahuje v Côte d´Or v Burgundsku, ale třeba i v některých chladnějších částech západního pobřeží USA, jako je třeba Carneros. U nás bývala dříve jednou z nejrozšířenějších odrůd, zejména v České oblasti. Pak ale téměř vymizela, protože, jak jinak, je s ní hromadu práce, výkyvy v množství úrody, náchylnost k houbovým chorobám, slabší barva vína… samé problémy pro národní hospodářství. Není proto divu, že při selekci klonů zůstala tato odrůda poněkud stranou a zájem se vrhal na plodnější, barevnější, stálejší a odolnější. Naštěstí se modrý ruland zase navrací, nové výsadby proběhly i v pro něj ideálních vápenitých oblastech jako je Mělník či Pálava. Osobně jsem nejlepší zdejší modré pinoty chutnal z Roudnice (trať Sovice), ze „znovínské“ vinice Strachotice, U kamenů, mělnické barriky a vyčkejte na mé následující recenze na košer výběr z Chrámců. Ale věřím, že mnoho skvělých vín této odrůdy ještě zůstává mnou neobjevených.

Vinař a technologie: Pod vínem je podepsán jako sklepmistr Petr Merta (zeť Ing. Váni), ale jako vinohradník pan Ing. Ivan Váňa. Vinařská legenda, bez jehož píle a nadšení by dnes žádná réva na mostecku zřejmě nerostla. Víno je z teplých svahů vinice Sv. Vavřince kopce Špičák nad Rudolicemi. Vinice byla vysázena už v roce 1977, ale je postupně zmlazována. Leží v nadmořské výšce 220 až 300 metrů nad mořem, je velká 35 ha a orientovaná na jih, kraje vinice pak na jihozápad a jihovýchod. Čedičové podloží překrývá tmavá černozem a písčité pruhy. Pásy mezi řádky jsou zatravněné, vedení révy vyšší střední, řez na tři tažně (což je trochu víc, ale zřejmě pojistka proti mrazům). Hrozny byly sklizeny ve zralosti 21,4° ČNM, pak byly odzrněny a ošetřeny enzymy pro snadnější vyplavení barviv. Víno zrálo jak v nerezu, tak určitou část doby i v dřevěném sudu.

Adjustáž: Láhev hnědozelená typu bordolése, zátka středně kvalitní z drceného korku s dvěma plátky na obou koncích. Etiketa trochu laciného, tak trochu amatérsko-zahrádkářského ražení. Alespoň že šla dobře sloupnout.

Barva: šťáva z jahodového kompotu, nijak zvlášť intenzivní, což je pro odrůdu typické.

Vůně: středně silná, s tóny jahod, čokolády a skořice.

Chuť: navzdory pětiletému stáří stále ještě neharmonické, relativně koncentrované, nahořklé tak trochu do hořké čokolády a grepu. Dochuť tříslovinová. Po asi osmi hodinách po otevření se chuť i vůně sjednotily na šťávě z jahodového kompotu.

Ne příliš vyrovnané víno, ne nepříjemné, ale nedosahuje výšin svého košer bratra. Perspektivu na ležení ještě má, ale troufám si odhadnout, že ani tak ho nepřekoná.

Odrůda: Rulandské modré
Ročník: 2000
Jakost: pozdní sběr
Obsah zbytkového cukru: suché
Vinařská oblast: Mostecká
Vinařská obec: Rudolice
Viniční trať: Sv. Vavřinec
Výrobce: České vinařství Chrámce s.r o.
Číslo šarže: 67
Cukernastost moštu: 21,4 °ČNM
Evidenční číslo jakosti: 553829/U13
Alkohol: 11,59 % obj.
Cena: cca 125,- Kč (Tesco září 2005)