O Víně

Slovinsko má se svými skvělými vinařskými polohami dvě tradiční speciality, dvě vína, která jsou pro něj typické tak, jako pro Maďarsko vína tokajská. Je to jednak Kraški teran, který je typický pro oblast Kraška planota, někdy také "Kraški vinorodni okoliš". Jde o temně rudé víno z oblasti poblíž Jaderského moře, které se popíjí především mladé.

Dnes však ochutnáme druhé specificky slovinské víno a to Cviček, typické víno, snad až synonymum, pro oblast Dolenjsko. O tomto místním víně jsou dochované zápisky již ze 17. století. Jeho název pochází zřejmě z německého slova zwicken, tedy štípati, lámati a důvodem byla zřejmě vyšší kyselost vína. Prvním, kdo veřejně zdejší víno pojmenoval jako "Cviček" byl jistý pan Gustav Pirc a bylo to na degustaci vín v roce 1895. Toto stejně již tak mezi lidmi používané jméno pak vínu zůstalo.

Cviček je tmavě růžové víno s nízkým obsahem alkoholu (proto bývá někdy označováno jako dietní víno, což jej zvýhodňuje před ostatními víny hlavně v gastronomii, podobně jako např. rakouskou specialitu, víno Schilcher. Díky obsahu flavonoidů má pozitivní vliv na zdraví, především snižuje krevní tlak. Původně se Cviček vyráběl z více odrůd révy vinné, původem z Dolenjska, po roce 1970 se jejich počet omezil na tři. Jsou to Žametovka, Modra Frankinja a Kraljevina. Používají se v poměru přibližně 70 : 10 : 20 přičemž tento poměr se mění podle specifik dané úrody každého roku. Více informací o Cvičku doplním během pár dní do naší Encyklopedie, pojďme raději k dnešnímu vzorku.

Láhev tohoto Cvičku jistě zaujme a to především bohatě provedené vinětě, kde je hodně stříbrné plochy a slovo CVIČEK je na ní vlastním "středobodem". Záklopka není naopak z nejkvalitnějších a potisk na ní není proveden ostře, trošku se "rozjíždí". To víte, pokud člověk pracuje nějaký čas vedle tiskařů, takových drobností si občas všímá. Zátka je sice jen průměrná, nicméně obsah potisku i jeho vlastní provedení řadím naopak k těm kvalitnějším.

Víno má barvu tak tmavě růžovou, že vlastně nevím, jestli to už není červená...? Literatura udává spíše růžovou až světle růžovou (slovinsky "svetlordečkasta"). Víno jistě ležením v láhvi barvu měnit může, ale myslím, že ne až o tolik. Já ji ve skleničce vidím jako jasně červenou, je to taková zředěná šťáva z červeného rybízu, hodně světle červená.

Vůně je poměrně slabá, skoro neznatelná, ale rozeznávám svěží ovoce jako nakyslé maliny nebo onen červený rybíz, snad i občas uváděné třešně. Překvapivě také alkohol, i když má jít o víno slabé - z pohledu obsahu alkoholu.

V ústech je Cviček víno lehké, v chuti jsou znatelné vyšší kyselinky. Řekl bych až víno trpké, určitě suché. Tyto dva vjemy, tedy trpkost a suchost, mám po celou dobu ochutnávky. Dozvuk je delší a těmito vjemy je taky poznamenán. Víno není plného těla, není bohaté, nicméně výrazné určitě. Lehké víno s vyššími kyselinkami, živé v ústech.

Celkově mám trošku rozpačité dojmy, víno ve mě zanechává jakoby hladový pocit v žaludku. Určitě půjde o vína běžné denní spotřeby, určitě jej pijte jako chlazené, což trošku zažene vyšší kyselinky do pozadí. Myslím, že si na zahnání pocitu hladu dám ještě pár doušků plnějšího jižního vína...



Obchodní název: Cviček
Ročník: 2003
Kategorizace: P.T.P. = priznano tradicionalno poimenovanje
Cukernatost: suché
Vinařská oblast: Dolenjska
Vinařská obec-sklep: Bajnof - Trška gora
Výrobce: Marko Cvelbar s.p., Novo Mesto, Slovinsko
Alkohol: 10 % obj.
Výrobní partie: 1/2003
Teplota skladování: do 9º C
Teplota podávání: cca 14 - 16º C