O Víně

Někteří jste se již možná s odrůdou Charvát setkali a někteří možná slyšíte tento název poprvé. Nebylo by tomu divu, neboť tato odrůda není vůbec uznána a pěstovat ji pokusně zkouší několik málo nadšenců, jako zmíněný pan Štěpánek, majitel vinotéky ve Valticích. Také údajů se o ní dá nalézt jen poskrovnu, za které rovněž vděčíme panu Štěpánkovi. Ten mi k této odrůdě poslal následující informace:
Je to kříženec americké révy s podnoží vitis labruska. V dnešní době tato hybridní odrůda existuje velmi vzácně. V malém rozsahu se zachovala jen u drobných vinařů. List je větší jasně zelené barvy. Bobule žlutozelená, dužina masitá a velmi hutná. K lepšímu uvolnění moštu je nutno drť z hroznů nechat 3 - 4 dny naležet. Vyzrálé bobule při sběru opadávají. Sklizňová zralost začíná koncem měsíce září. Díky příznivým vlastnostem použitého druhu americké révy je odrůda odolná vůči houbovým chorobám - oidium, perenospora a nepotřebuje chemické ošetření. Má pravidelný výnos a v závislosti na zatížení keře a klimatických podmínkách poskytuje hrozny v průměrné cukernatosti 17° NM a vyšší. Víno má intenzivní jahodovou vůni a nahledě na to, že není odrůdou uznanou, našlo si mezi konzumenty vína své obdivovatele.

K tomuto vínu jsem se dostal opravdu náhodou, jak už to tak dokáže zařídit jen ona. Jel jsem do Valtic na seminář Úvod do světa vína II., který si klidně pod uvedeným odkazem můžete přečíst. A samozřejmě že volný čas jsem využil duchaplně, tedy návštěvami místních vinoték, či samotných Vinných sklepů Valtice a jako zlatý hřeb samozřejmě salon vín 2005  A právě jedna taková vinotéka před Valtickým náměstím, o které také mimo jiné psal Jarda ve článku Výtečné cuvée aneb neděle ve znamení šampiónů, mne oslovila jak velmi širokou nabídkou vín, tak korektním přístupem k zákazníkovi. Tím mám na mysli prodávajícího, který rozumí tomu co má v obchodě a většinu z toho má přechutnanou (na rozdíl od jiné o kousek dál, kde prodávala paní v důchodu a na mé dotazy vytvořila obličej, říkající něco jako „nedělej se, že víš co plácáš“). A také to, že je k dispozici chladící vitrína s několika vzorky, které Vám ochotně pan Štěpánek nabídne, i když vidí „baťůžkáře“, který zrovna jako solventní, koupěchtivý zákazník nevypadá. Zrovna ale v mém případě zdání klame, neboť když už si dám tu práci a doštrachám se někam do kvalitně zásobené vinotéky, tak utrácím jak zběsilý a potom se divím, že nemohu vyjít s penězi do další výplaty. Žel bohu, tuto vinotéku jsem nepotěšil, neboť jsem měl finance vymezené na zpáteční cestu domů, kdy jsem si plánoval návštěvu po vinařích jako p. Vyskočil , či p. Polehňa . Ale abych se vrátil k původu tohoto vína. Skleničku jsem dostal, jako takovou zvláštnost, ochutnat ve zmíněné vinotéce. A jelikož mi velice zachutnalo svým jahodovým aroma, podařilo se mi vymámit více lahví na otestování pro kolegy J. a Petra, přeci jen se s touto odrůdou nesetkáváme tak často.

Protože se nejedná o víno, připravené pro trh, nebudu zde hodnotit adjustáž, jelikož je to určitě lahvováno do první lepší lahve (v tomto případě Alsaská flétna) a zašpuntováno standardním korkem pro domácí potřeby a viněty si samozřejmě pro takovéto partie vinaři sami iniciativně netisknou. Co si ale určitě popíšeme, jsou senzorické vlastnosti vína. Jelikož nejsou k dispozici ani žádné analytické rozbory, budeme se muset spolehnout na naše lidské chromatografy čich a chuť. Protože tedy nevíme ani cukernatost hroznů, neuvádím záměrně v nadpise jakostní zařazení.

Barva je velmi povedená a svými sytě zlatými odlesky připomíná kvalitní výběry z hroznů či středně vyleželé víno. Viskozita také překvapí a nechová se tak, jak u suchého vína čekáte. Stěny sklenice okroužkuje a četnými stékajícími slzami vytvoří mostní pilíře jako sladší výběry. Vůně je středně intenzivní a dýchne zmíněnými, charakteristickými lesními jahodami až do kompotově sladkých. Také jim sekundují, mnou blíže neurčené, květinové složky. To vše dohromady dává hezkou výslednou známku. Chuť se také nenechá zahanbit a zapojí se do vjemu tóny zmíněné lesní jahody. Téměř okamžitě Vám vyšší kyselost jemně polechtá mimické svaly a nažene do úst koňskou dávku slin. Ale přestože jsou zde kyseliny poněkud vyšší a hladina cukru nízká, vjem se v závěru ustálí a vypustí sladší, uhlazené tóny. Těm ještě sekundují zemité tóny a vše odezní středně dlouhým dozvukem. Celý vjem doprovází jemné perlení na jazyku. Hladina alkoholu je zvládnuta dobře, víno nehřeje, neunavuje, ba naopak celkem osvěží.

Jedinou vážnější skvrnou na čistém límečku je závěrečná třetina obsahu lahve, která s sebou do sklenic vyplaví malinké, zato ale četnější nečistoty. Jasně, jde o víno pro domácí potřeby a pár přátel, tak určitě neprochází takovou péčí jako komerční bráškové, tak to ani zas za takové faux-pas brát nebudu. V tabulce dole nenajdete známku za adjustáž (určitě už víte proč) a za ostatní služby s dostupností vína. Její absenci si také jistě lehce domyslíte. Toto víno jsem zkoušel s pečenou roládou masa a různými salámy v listovém těstě. Jedním slovem paráda!