O Víně

Přiznám se, že od té doby, co jsem chutnal Pinot noir 2000 výběr z hroznů (košer), mám pro vína z Chrámců slabost. Zmiňovaný pinot dokonce systematicky z obchodů vykupuji, což je u člověka zvyklého od jednoho vína neochutnat nikdy víc jak jednu dvě láhve, co říct. Rozhodl jsem se zmapovat i ostatní vína tohoto výrobce v momentě, kdy v podzimní akci v Tescu vyprodávali jeho ročník 2000.

Ryzlink rýnský je vpravdě královská odrůda, pro chladnější oblasti jako zrozená. Na různých půdách jsou vína různá, je spíš náročný na polohu, nejvhodnější jsou kamenité prudké svahy, nelépe nad řekou. Vrcholů dosahuje tato odrůda na německých břidlicích kolem řek Mosela a Rýn, kde dává ocelově minerální suchá, ne příliš těžká vína či vzácné sladké bobulové výběry. Taktéž v Alsasku se odrůdě daří. Nově se objevují zaslíbené oblasti v Austrálii a na severozápadě USA. U nás bývají dobré ryzlinky z Českých oblastí (např. Žernoseky, Roudnice), ze znojemska (Znovín, Modrý sklep), tradičně z bzenecké oblasti, ale i mikulovské vápence dávají zajímavé výsledky. Jen je třeba nepospíchat a nechat víno uzrát, obzvláště v horších ročnících s přebytkem kyselin. Ryzlink potřebuje alespoň tři roky, ale často spíše pět a více, aby se kyseliny zaoblily, víno zharmonizovalo a vyvinul se typický buket lipový nebo petrolejový. I tak to vždy bude víno, které ženy příliš neocení. Pokud není se zbytkovým cukrem, je na ně příliš „kyselé“, některým mým známým už při tom vyslovení naskakuje husí kůže. Navíc petrolejový nádech neodpovídá běžné představé ovocito-květnatosti dobrého vína.

Vinař a technologie: Víno je z teplých svahů vinice Sv. Vavřince kopce Špičák nad Rudolicemi. Vinice byla vysázena už v roce 1977, ale je postupně omlazována. Leží v nadmořské výšce 220 až 300 metrů nad mořem, má rozlohu 35 ha a orientovaná na jih, kraje vinice pak na jihozápad a jihovýchod. Čedičové podloží překrývá tmavá černozem a písčité pruhy. Pásy mezi řádky jsou zatravněné, vedení révy vyšší střední, řez na tři tažně (což je trochu víc, ale zřejmě pojistka proti mrazům). Ryzlink byl sklizen ve zralosti 20,7° ČNM, hrozny odzrněné, naleželé přes noc (což se u ryzlinku u nás běžně nedělává, spíš v Alsasku), mošt byl odkalen za pomocí bentonitu a zakvašen čistými kvasničními kulturami. Víno bylo stočeno ihned po ukončení kvašení a podruhé před Vánoci (což je docela rychle, takže kyselina nebyla odbourána v jablečno-mléčném kvašení). Pak zrálo tři roky v nerezové nádobě.

Adjustáž: Láhev zelená typu bordolése, zátka středně kvalitní z drceného korku s dvěma plátky na obou koncích. Etiketa trochu laciného, tak trochu amatérsko-zahrádkářského ražení. Alespoň že šla dobře sloupnout. České vinařství Chrámce pomalu přesedlaly na novou sadu etiket, které jsou mnohem zajímavější a lepší, jak se můžete přesvědčit v naší sekci o vinětách (link najdete níže).

Barva: vyzrálejší, na ryzlink poměrně intenzivní (zřejmě daná tím naležením hroznů přes noc), ale ne nahnědlá, spíš do tmavší žluté.

Vůně: angrešt, jablko, petrolej, středně intenzivní.

Chuť: první dojem je zklamání. Neharmonická, škrabavá, trochu nalomená chuť. I když kyselina je pěkně odleželá, nevystupuje, i tak ještě víno není tak správně hladké. Postupným stykem s kyslíkem v načaté lahvi se přeci jen víno poněkud harmonizuje, „ocelovatí“, objevují se v něm další ovocné tóny a petrolejovost mírně zesiluje. Poslední sklenka ztěžkla až do grepové hořkosti a pomerančové kůry. Že by tedy určeno k dalšímu vyzrávání? Toto víno doporučuji jen skalním vyznavačům odrůdy, nejlíp ještě uložit na tři roky do archivu, co to udělá. Anebo by bylo dobré k doplnění jídla. Doporučuji k přírodním úpravám bílých mas nebo k ne příliš mastné rybě.

Odrůda: Ryzlink rýnský
Ročník: 2000
Jakost: kabinet
Obsah zbytkového cukru: suché
Vinařská oblast: Mostecká
Vinařská obec: Rudolice
Viniční trať: Sv. Vavřinec
Výrobce: České vinařství Chrámce s.r o.
Číslo šarže: 46
Evidenční číslo jakosti: 2122/07/00
Alkohol: 11,76 % obj. (tomu říkám přesnost…)
Cena: 90,- Kč (Tesco akce 2005)