O Víně

Pinot Chardonnay, Chardennet, Chardenai, Chaudenay, Beaunois, Melon d´Arbois, Epinette, Morillon (ve Štýrsku), Aubaine, Beaunois, Feinburgunder, Melon blanc, Morillon, Muscadet, Weisser Clevner, Meroue, Obaideh (arabsky)

CZE: Mikulovská. FRA: Bourgogne (Montrachet, Corton Charlemagne, Meursault, Chablis). USA: Kalifornie. JAR. AUS. ITA. AUT. Na Moravě a v Čechách se chardonnay spolu s odrůdou Rulandské bílé pěstuje od nepaměti. Dnes zabírá plochu tří procent vinic a má tendenci růstu. Průměrný věk porostů je 5 let, a tvoří tak suverénně nejmladší a nejperspektivnější vinice. Největší plochy této odrůdy jsou v mikulovské vinařské oblasti. Je však vhodná na pěstování ve všech oblastech českého i moravského vinařského regionu.

4 % na veškeré ploše vinohradů ČR. Průměrné stáří vinic této odrůdy činilo v roce 2005 6 let. V odrůdové skladbě nově vysazovaných vinic v letech 2001 až 2004 je v pořadí osmá.

Pochází z Francie (Burgundska), z níž jsouhlavně tvořena vína oblasti Chablis. Od 80.let dvacátého století zaznamenala odrůda Chardonnay z pohledu vinohradnického, vinařského i marketingového obrovskou, dramatickou expanzi. Magické pojmenování odrůd si pravděpodobně nejdřív získalo obchodně lehce zmanipulovatelného amerického konzumenta, který vyvolal celosvětovou „chardonnaymanii“. Neznamená to však, že by Chardonnay nebyla skvělá odrůda. Je nejen skvělá, ale i vděčná a univerzální. Neposkytuje pouze prvotřídní suchá tichá vína, vhodná i na barikové zušlechťování, ale je i vhodnou odrůdou na výrobu šampaňských a šumivých vín. Nejslavnější chardonnay se pravděpodobně rodí v Burgundsku. Kdo jednou ochutnal burgundský Meursault či Montrachet, bude jistě souhlasit.Chardonnay pravděpodobně pochází ze Středního východu, z Libanonu, kde se nazývá Meroue, či Obaideh. Tak to alespoň tvrdí vinaři ve vesničce Chardonnay v burgundském regionu Maconnais. Shodou okolností tam, ale i v Rumunsku a na Novém Zélandu se vyrábí verze botrytického, přírodně sladkého chardonnay. Ještě před nedávnem se tato odrůda, prý mylně, zařazovala do čeledě Pinot. Mnoho Francouzů zase tvrdí, že Chardonnay je bílou mutací Pinot Noir. Možná právě proto mnozí Burgunďané nazývají tuto odrůdu Pinot Chardonnay. A aby to bylo ještě komplikovanější, je jen ve Francii zaregistrováno 34 klonů této odrůdy!

List je středně velký, tvar čepele pětiúhelníkový, bez vyznačených laloků s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně puchýřovitá. Výkrojek řapíku je u dospělého listu na obou stranách ohraničený cévou. Hrozen je středně velký, středně hustý až hustý. Bobule je středně velká, kulatá. Barva bobule je žlutozelená. Doba rašení oček je raná. Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými až vodorovnými letorosty. Sklizňová zralost začíná v druhé polovině září. Většinou znaků připomíná Rulandské bílé.
Proti napadení houbovými chorobami je odrůda méně odolná, proti poškození mrazy je středně odolná. Odrůda je náchylná ke sprchávání, zejména v zahuštěných výsadbách.
Chardonnnay je náročné na stanoviště a půdu, podobně jako Rulandské bílé.
Pro hlinité půdy jsou vhodné podnože „SO 4“ a „Teleki 5C“, pro půdy nižší bonity a velké tvary je vhodnější „Kober 5BB“.
Odrůdě vyhovuje jak střední tak i vysoké vedení s řezem na delší tažně. Při zahuštěných výsadbách a keřích je značně zvýšené sprchávání.
Výnos je střední až vysoký, 8 až 12 t/ha při cukernatosti 16 až 23 °NM. Při středním výnosu a dobrém ročníku lze očekávat vysoce jakostní sklizně vhodné k produkci výběrových vín.
Udržovatelem je Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s., Ing. Alois Tománek, Ing. Miloš Michlovský, CSc., Šlechtitelská stanice vinařská s.r.o. Polešovice, Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, spol. s r.o.

Barva: světle žlutá
Vůně: ovocná, po jablkách, může být i méně výrazná až neutrální.
Chuť: V chuti připomíná lískový ořech nebo banán. Víno je kořenitější s pikantní kyselinkou, je plné a extraktivní.
Patří mezi nejoblíbenější odrůdy. Při výrobě vína je možno využít různé moderní i původní technologie. Např. hodí se pro technologii „barrique“ a je základem k výrobě kvalitních šumivých vín nejen v oblasti Champagne. Vína poskytuje plná, harmonická s vyšší intenzitou, aromatických látek než odrůda Rulandské bílé, s níž je srovnávána. Chardonnay patří k nejčastějším vínům s přívlastkem od kabinetů až po výběry a ledové i slámové víno.

Víno je vhodné k delšímu zrání v láhvi. V současnosti je velmi módní a znalci vyhledávané. Je také vhodné pro výrobu jakostních šumivých vín, i barique. Ve francouzské oblasti Champagne se používá také k výrobě šampaňských vín. Když srovnáme Chardonnay s vínem sesterské odrůdy Rulandské bílé, vítězí Chardonnay. Poskytuje plnější, harmoničtější vína s vyšší koncentrací látek primárního buketu. Konzumenta si získá jeho nenapodobitelná kořenito-akátová vůně (mladé voní po zelených melounech), která se ležením ještě prohlubuje. Vyšší obsah kyselin a extraktivních látek navíc podporuje sebevědomý potenciál vína. Ten kromě toho umožňuje i bezproblémovou výrobu barikových vín. S pitím dobrých ročníků chardonnay (2000, 2002) dnes, v roce 2004 nespěchejte, dozrají až za pár let. Sáhněte raději pro ročník 1997.
Chardonnay je vhodné k pěstování v obou vinařských oblastech ČR.

Maso, ryby: Mírně upravené hovězí a vepřové maso, drůbež. Vyzrálé víno k bažantovi, divočině. Vína s vyšší kyselostí taktéž k ústřicím.
Sýry: měkké sýry s bílou plísní.
Ostatní: paštiky, hustší polévky a bílé omáčky.