Španělská vína a novinky z oblastí Bierzo a Toro
Objevování Španělska, zejména pak oblasti Bierzo a Toro skrze jejich vína je obsahem dnešního článku.
Využil jsem pozvání majitelky firmy Espanim paní Evy Douskové, věnující se dovozu ušlechtilých španělských vín z 26 vybraných sklepů DO a DOC z oblastí Priorat, Somontano, Penedés, Catalunya, Navarra, Toro, Ribera del Duero a Rioja na degustaci vín z provincie Léone , konkrétně D.O. Toro a D.O. Bierzo, ale i vín z okolí Toleda.
Rozloha Španělska je 504 tisíc km čtverečních, z toho více než polovinu země zaujímá španělská Meseta, rozsáhlá centrální plošina jejíž průměrná výška je 600-800 metrů nad mořem. Je většinou odlesněná a pokryta rostlinou formací s trnitými stromy a keři a převažuje zde kontinentální podnebí s velmi horkými léty a tuhými zimami. Celková rozloha španělských vinic kolísá kolem 1,2 milionu ha, na nichž se pěstuje nepřehledné množství různých odrůd - enologové jich napočítali přes 600, ale skutečně významných je asi 15 a ty představují přesi 75 % z celkové produkce vína. Z modrých odrůd je na prvním místě Tempranillo (má řadu synonym např. v Ribera del Duero se nazývá Tinta del País, ve Valdepañas a La Mancha se nazývá Cencibel a v Katalánsku Ull de Llebre). Další nejpěstovanější odrůdou je Garnacha tinta, která se pěstuje téměř všude, ale nejvýznamnější roli sehrává v oblastech Rioja, Navarra, Campo de Borja, v okolí Madridu a v Tarragoně. Bohužel pro svůj sklon k oxidaci byla v minulosti často odsuzována. Další významné odrůdy jsou Cariněna, Graciano, Tinta de Toro, Mencia, Monastrel a Bobal. Poslední tři jmenované odrůdy inklinují k rychlé oxidaci a proto nejsou vhodné k dlouhému zrání v dubových sudech, což se často řeší jejich scelováním se stabilnějšími odrůdami. Ze světových odrůd se ve Španělsku nejvíce rozšířily Cabernet Sauvignon, Merlot a Syrah. Z bílých odrůd je nejrozšířenější Airen, domovská odrůda největší vinařské oblasti na světě La Mancha, kde však její kvalita není v žádném poměru k jejímu rozšíření. Kvalitní odrůdy jsou dále Viura (synonyma Macabeo, Alcañon) - vína z této odrůdy mají květinový, svěže ovocný charakter a obsahují sladěné kyseliny, Malvasia jež se přidává do směsných vín pro svou plnost, vůni a příjemné kyseliny a v neposlední řadě Parallada a Xarello (poslední dvě odrůdy se používají nejvíce na výrobu šumivých vín).
Španělská vína byla u mnohého českého spotřebitele na vrcholu celosvětového žebříčku, zejména pokud bereme v úvahu poměr ceny a kvality. Je však dlužno dodat, že v posledních letech již dochází ke změnám, přičemž existuje několik vinařských oblastí ve Španělsku, kde sice vína ve stále širším měřítku dosahují vysoké kvality, nicméně jejich cena téměř skokově roste. Nejde již jen o oblasti s nejvyšším stupněm denominace jako Rioja D.O.C či Priorat D.O.C., ale objevují se další kam kromě Ribera del Duero D.O., , Cigales D.O., Costers del Segre D.O., Empordá-Costa Brava D.O., Monsant D.O., Pla de Bages D.O., Rias Baixas D.O. a Yecla D.O. právě patří i denominace Toro D.O. (od roku 1987) a Bierzo D.O.
Jako entrée je před začátkem prezentace rozléván sekt (španělsky cava) z Bodegy Daniela Beldy (okolí Valencie) brut nature. Ve vzhledu vnímáme velice jemné a dlouhé řetízkování s nižší barvou, ve vůni příjemný buket jablečných slupek a toastového světlého chleba, lehce až citrusů a lipového květu s jemnou medovinkou. Sekt obsahoval 11,5 % alkoholu a měl velice decentní vyrovnanou chuť (prakticky prostou kvasničních tónů a reziduí z autolýzy kvasinek).
Ochutnávku vín ze španělských oblastí Bierzo a Toro přijeli prezentovat pan Fernandéz Rojo z firmy Rojo Experta zastupující Bodegas Tavera, dále pan Isidro Fernandéz Bello, majitel sklepů Casar de Burbia a nakonec majitel Bodegas Casto Pequeño (D.O. Rueda).
První vína (bílá) pocházela z největšího regionu Španělska -provincie León (od légio - římské legie, které zde sídlily) byla utvořena roku 1833 na části území někdejšího království (18.6% rozlohy Španělska) a v současné době má i vlastní parlament v EU. Nejznámější vinařské sklepy jsou del Duero, Rueda a Toro.
1. Quinta Hinojal 2007, cuvée odrůd Verdejo (40 %) a Viura, které jsou nosné pro výrobu bílých vín. Verdejo poskytuje vínům ohnivost, kyselinku a hořkost, naopak Viura ovocitost (jablečnost) a jemnost. Scelením vzniklo víno nižší barvy (vodové), pravděpodobně odbourané kyseliny poskytují podivný buket jakoby do pryskyřice, za kterou nacházíme zelená jablka až nezralé hrušky a anýz. V chuti je čisté, relativně středně dlouhý vjem s nahořklým ocáskem (připomíná jemnou retsinu). Technologicky víno zraje pouze na nerezu a nemůže tudíž být ovlivněno žádným dřevem.
2. Lacho 2007, Rueda Blanco je opět cuvée, ale nosná je tentokrát odrůda Verdejo (70 %), opět mladé víno již příjemné nasládlé vůně (bezinkový sirup) lehce do melounu Cantaloupe, španělští vinaři tam cítí i banány. Jinak v chuti je víno plné s delší perzistencí a prý ona typická hořkost (projevující se silnou adstringencí až na krčních mandlích) léčí angíny. Víno je ještě suší než předchozí ač vůně slibuje vyšší zbytkové cukry a rovněž je více alkoholické (12,5 % vol.)
Následovala vína z oblasti Castillo La Mancha ve středním Španělsku, kde severněji převládá odrůda Tempranillo (Cencibel) a jižněji zase odrůda Garnacha.
3. Tavera rosado 2007, Toledo - relativně mladé vinařství leží v centru Španělska kousek od Madridu a hospodaří na 40 ha vinic. Světle růžová barva Rosada (připomíná karafiáty), pomalu pláče, neboť je silnější v glycerolu (celkem 14 % alk.), ale opět uzavřená vůně způsobuje, že až smrdí do plastů. Bylo vyrobené macerací za studena ze 100% Garnachy, kde hrozny pochází ze starých vinic. Po odvětrání se otvírají lehce ovocné až květinové bukety. Doporučuje se vychladit na 12 °C, ale přesto mám pocit, že vyrábět roséčka se stalo velice módní záležitostí právě ve španělsku a výsledky často nekorespondují s očekáváními.
4. Tavera 2007 maceración carbonica - víno určeno k rychlé konzumaci jakási španělská analogie francouzského Beaujolais nebo našich svatomartinských rychlených vín. Prakticky macerace oxidem uhličitým bez přístupu vzduchu rychle uvolní během 5 dní barviva a buketní látky do moštu pak teprve následuje lisování, kvašení a malolaktická fermentace a krátké zrání. Prakticky za 2-3 měsíce je víno v prodeji (před vánocemi). Pije se rovněž vychlazené na 12 °C a je nutné jej dobře provětrat pak se rozvine a prozradí svůj potenciál. Naše víno mělo nižší intenzitu vůně po černém rybízu až živočišné tóny (břicho zajíce) , ale v chuti kulaté (14 % alk.) a již pěkně strukturované s bohatým tříslem (taniny), které dodal k základním odrůdám Tempranilla a Garnachy extraktivní Syrah.
5. Tavera 2007 Tempranillo a Syrah, 6 měsíců v americkém barriquovém sudu (225 l) výrazně ovlivnilo výsledné víno. Hezká rubínová barva a pevné tělo (glycerol) dané opět vyšším obsahem alkoholu (14 %). Ve vůni již velice příjemné, uhlazené s tóny ostružin a tmavého lesního ovoce, vanilky až čerstvě vyčiněné kůže. Kyselinky byly citlivě odbourány malolaktickou fermentací a víno má ještě dlouhý život před sebou. V chuti výrazné taniny s dlouhým vjemem v zadní části jazyka a stále živé kyselinky na špičce jazyka.
6. Tavera 2007 Garnacha - jedná se o 100 % odrůdu Garnacha, která je jemnější než Tempranillo a používá se na výrobu lehčích červených vín nebo rosé. Víno má nižší barvu, zrálo již 9 měsíců v barriquových sudech ale světle rubínová barva má dosud modré odlesky v okraji, ukazující na mladé víno. Víno je jemné, příjemné až krémové s lehkou kouřovou chutí a vanilkovými tóny, velice dobře pitelné.
Další vína jsou již opět z oblasti Toro (D.O.) provincie León resp. její západní části, kde vinice sousedí s Portugalskou hranicí a všechna byla vyrobena v Bodegas Casto Pequeño pouze z odrůdy Temranillo, ale s různou dobou zrání (většinou v dřevěných sudech).
7. Quinta Hinojal 2007, Temranillo - opět typický buket malolaktického kvašení (připomíná pole s hlávkovým zelím), je dosud drsné (připomíná levná krabicová vína od Felix Solis), okraj tmavě rubínové barvy opět s modrými odlesky. V chuti nacházíme lesní ovoce a bohaté třísloviny, obsah alkoholu 13 %.
8. Quinto Hinojal 2005 Tempranillo - zajímavé, že vinaři mají určitý odstup od barriquových vín a jejich komentář je stále užší. Jedná se o víno zrající 6 měsíců v barikových sudech, které vytváří typické tóny v buketu vína (vanilka, hořká čokoláda až tabák). Víno je již relativně dobře strukturované, silnější v alkoholu (14 %) a příjemně dlouhým vjemem.
9. Quinto Hinojal 2003 Tempranillo - je již tmavě rubínové až černé s nahnědlým meniskem. Bylo vyrobeno z vyzrálých hroznů (uvádí pozdní sběry), které dávají vínu asociaci višní v hořké čokoládě s vanilkovým likérem. Víno má ohnivé tělo (alkoholu 13,5 %) a dlouhou příjemnou perzistenci.
10. Toro 2006 Gravedad - znamenající těžké a vážené (osobité) víno, je opět vyrobené pouze z odrůdy Cencibel, ale obsahuje již 14,5 % alkoholu a pochází z velice starých vinic nedaleko Portugalských hranic. Přestože je dosud mladé vykazuje skutečně větší vážnost, navíc není tak znásilněno dřevem, takže si zachovává typickou odrůdovost.
V posledním bloku se představila vína z Bodegas Casar de Burbia, které jsou považovány za nejlepší sklepy severní oblasti Šapnělska, kde jejich vína pravidelně dosahují nejvyšších ocenění v mezinárodních soutěžích či prestižních časopisech. Na minerálních půdách (břidlice) oblasti El Bierza je nosnou odrůdou Mencia (24 ha), která byla vyšlechtěna kdysi dávno francouzským mnichem z přivezené odrůdy Cabernet Franc a dodnes je považována za autochtonní odrůdu. Vysoký obsah hliníku v půdách podhůří Valtuille de Arriba poskytuje typickou mineralitu vyráběných vín a elegantní výraz daný jistě i vysokým stářím révy a ovlivnění klimatem Atlantiku. Došlo i k velice zajímavému způsobu regenerace starých vinic často s nevyhovující bílou odrůdou Palomino kdysi vysázenou, na kterou se naroubovala odrůda Mencia.
11. Casar de Burbia TEBAIDA 2005 (10 €) - vysoká barva 3 roky starého vína, které zrálo 6 měsíců v barriquových sudech z francouzského (30 %) a amerického (70 %) dubu. Víno bylo vysoce hodnoceno v časopisech The Wine Adocate č. 3/2008 (Robert Parker hodnotil 90 b.)a International Wine cellar (90 b.) na Mezinárodních soutěžích získalo zlaté medaile na Citadelles du Vin (2007) a Vinos del Noroeste (2008). Brilantní purpurová barva s dlouho stékajícími slzami glycerolu, ve vůni bohatě strukturované od ovocných tónů lesního ovoce po vanilku, chuť dlouhá s výraznými taniny, velice příjemné a kulaté víno (osobně je mi toto víno velice blízké (poměr kvalita/cena) a myslím, že má svůj vrchol ještě daleko před sebou).
12. Hombros 2005, Casar de Burbia (15 €) - opět cuvée sice hroznů z jedné vinice (odrůdy Mencia), ale stařené v sudech z amerického a francouzského dubu po dobu 9-12 měsíců. Víno již získalo zlaté medaile na Wine Masters Challenge (2008) a Salón Internacional del Vino (2006), stříbrnou na Concours Mondial de Bruxelles (2007) a časopis Wine Enthusiast vybral toto víno mezi TOP 100 vín ze Španělska. Víno mělo již nahnědlý okraj, ale nižší intenzitu vůně lesních ostružin a karamelu. Velice příjemná zaoblená chuť s dlouhou perzistencí a typickým karamelovým ocáskem s lehkou vanilkou (osobní favorit celé degustace).
13. Tebaida 2006 Bierzo C. de B. (cena 22 €) - víno nejvýše hodnocené jak od R. Parkera (92 b.) tak v místním hodnocení Guia Vivír el Vino či Vino y Gastronomía (95 b.) a získalo zlaté medaile na II Concurso vinos del Noroeste , Mundus Vini a Wine Masters Challenge (2008). Hrozny byly ručně sbírané do košů (max.10 kg) pak 20 dní fermentovalo při teplotách do 28 °C, po vylisování a hlavním kvašení již ztrálo 16 měsíců pouze v barriquových sudech z francouzského dubu (vyrobeno pouze 4000 lahví, z toho jsme již 2 vypili). Intenzivní vůně hořké čokolády (obsah zbytkového cukru do 3,6 g/l) a vanilky až tabáku, v chuti ohnivé (13,5 % alk.) však poměrně drsné až svíravé (vysoký obsah taninů) s dlouhým vjemem.
Z celkového počtu cca 20 lidí nás ve finále po degustaci zůstalo u jednoho stolku pět statečných (když nepočítám vedoucí firmy a 3 španělské vinaře), abychom se ještě vrátili a přechutnali hlavně vzorky 11, 12 a případně aby někteří již objednali některá odprezentovaná vína. Dlužno říci, že při současnému přikusování španělských oliv a plátků rohlíku namáčeném v panenském olivovém oleji Alfar (s pikantní hořkostí a adstringencí) neměl vyšší alkohol v degustovaných vínem až tak paralyzující účinek a po procházce noční Prahou byl ještě více umocněný povznášející pocit z dobře prožitého večera.
Související odkazy:- video Casar de Burbia (španělsky)- článek v časopise Viños de Espaňa- www.rojoexporta.com
