O Víně

Rulandské bílé (Pinot blanc) je jednou ze základních odrůd světového sortimentu. U nás se pěstuje v obou vinařských oblastech, České i Moravské.

Cizí názvy a synonyma:
Česká republika a Slovensko: Roučí bílé, Burgundské bílé (do roku 1993), Biely klevner, Pinot blanc, používaná zkratka je „RB"
Francie: Clevner, Klevner blanc (do roku 1874), Pinot blanc Chardonay (do roku 1896), Pinot blanc, Blanc de champagne, Arnaison blanc
Maďarsko: Fehér burgundi, Feher klevner; Feher kisburgundi
Německo, Rakousko: Weisser Klevner, Weißer Burgunder, Rulaender weiss, Arbst weiss
Slovinsko: Beli pinot
Itálie: Pinot bianco

K názvům této odrůdy je třeba podat určité vysvětlení. Protože celá rodina Rulandských odrůd vznikla z odrůdy Burgundské modré (Pinot noir - Pinot od latinského Pin - šiška, protože hrozen s drobnými bobulemi připomínal šišku borovice), doporučila roku 1874 ampelografická komise v Německu název Burgundské bílé, který se přejal i v českých zemích. To je ale právně chráněný francouzský oblastní název a na základě rozhodnutí soudu v Haagu, vycházejícího z mezinárodní Lisabonské dohody na ochranu označení původu se musel změnit. Proto bylo rozhodnuto všechna "Burgundská" vína přejmenovat. Změna byla ve Státní odrůdové knize provedena roku 1993. Tehdejší vinařská veřejnost nesouhlasila s mezinárodním názvem Pinot a jako nový název bylo zvoleno slovo „Rulandské" na počest německého obchodníka s vínem Rulanda. To byl ovšem poněkud nešťastný krok, který nás vzdálil od světově známého názvu odrůdy a vnáší zmatky do hlav spotřebitelů už jen proto, že není žádné „Rulandsko" a pan Ruland měl s Rulandským modrým i bílým málo společného. Johann Seger Ruland ze Špýru (Speyer), totiž roku 1711 našel několik keřů odrůdy Rulandské šedé, Pinot Gris ve zpustlé zahradě a rozšiřoval je ve Falci a dále v Německu. V České republice se nyní poměrně důsledně užívá název Rulandské bílé, případně mezinárodní Pinot blanc, přičemž názvu Burgundské bílé, který občas nechtěně uklouzne, každý rozumí. Na Slovensku nyní používají v literatuře název Burgundské bílé, do závorky dávají (Rulandské bílé), případně mezinárodní Pinot blanc. Na etiketách slovenských vín je ale obchodní název Rulandské bílé.

Původ: Rulandské bílé pravděpodobně vzniklo pupenovou mutací Rulandského šedého. Rulandské modré totiž poměrně často vytváří pupenové mutace. Na jednom keři tak rostou hrozny modré i šedé, dokonce se najdou i dvoubarevné hrozny a bobule. Oddělením části dřeva s šedými bobulemi vznikla odrůda Rulandské šedé a z ní stejným způsobem vzniklo Rulandské bílé. Je to dost stará odrůda, pravděpodobné zmínky jsou už ze 14. století. Je třeba připomenout, že jednodruhové vinice jak je známe dnes, ještě před sto lety nebyly běžné, réva se pěstovala ve směsi odrůd tradiční pro danou oblast a proto je problematické podle zmínek v literatuře určit přesnou odrůdu. Ostatně samo Rulandské bílé je velmi pěkným příkladem, od odrůdy Chardonnay se liší poměrně málo. Přestože obě odrůdy byly spolehlivě rozlišeny už roku 1896, nejenom že ještě docela nedávno se po celém světě pěstovaly obě odrůdy nevědomky smíšené, ale díky poválečnému rozhodnutí odborníků v ČSSR, obě odrůdy od sebe nerozlišovat, nejeden vinohrad na Moravě byl osázen uznanou sadbou Rulandského bílého, které dnes identifikujeme jako Chardonnay. Abych doplnil rodinu odrůd o posledního významného zástupce, je třeba zmínit, že Rulandské modré vzniklo jako křížení původní odrůdy Burgunské černé x Tramín. Burgunské černé neboli Pinot meunier, Pinot negro, Schwarzriesling, Mlynářka už není hospodářsky významná odrůda a proto uniklo přejmenování na „Rulandské".

Rozšíření: Ve světě i v Evropě je značně rozšířené. Ve Francii v oblastech Champagne (spolu se Chardonnay ve vínech „blancs des blancs" - i ve smíšených výsadbách), Burgundsko, Chablis a Alsasko. Nový svět kromě Kalifornie Rulandské bílé ignoruje, dává přednost Chardonnay. V Německu zabírá plochu asi 800 ha, pěstuje se i v Tyrolsku, severní Itálii a v celé střední Evropě. V ČSSR se pěstovalo zejména na Moravě, kde je známé od pradávna a proniklo sem pravděpodobně z Rakouska. V ČR po válce zaujímalo asi 2% vinic, dnes 5% s tendencí setrvalého stavu, přes silnou konkurenci odrůdy Chardonnay. Na Slovensku se pěstuje zejména v okolí Bratislavy a obce Modra.

Charakteristika: RB patří do skupiny západoevropských odrůd (Proles occidentalis Negr.) Ty se vyznačují menším hroznem i bobulemi, slabším růstem a tenčím révím, které dobře vyzrává a odolává mrazu. Typické jsou pro ně i vína vysoké kvality s vysokým obsahem kořenitých a vonných látek.

Hrozen je malý až střední, 100 - 120 mm dlouhý a max. 120 g těžký. Je mírně kuželový, hustý, s naznačeným jedním až dvěma křidélky.

Bobule je malá až střední 12 - 15 mm, kulatá se zaokrouhleným vrcholem, 1,4 g těžká. Barva je žlutozelená. Slupka je středně pevná, s voskovým povlakem, který má průsvitné skvrny. Dužina je velmi tekutá, jemné, harmonické chuti bez výrazného aroma.

Réví je tenké až středně silné, dlouhé, žlábkované, s tečkami, světle hnědé. Má krátká internodia. Zimní pupeny jsou středně velké, širší, tupé.

Růst je silný, zejména v dobrých půdách. Letorosty velmi dobře vyzrávají.

Fenologická charakteristika: RB raší středně pozdě, zaměká v první až druhé dekádě srpna, zraje středně. Sklízí se koncem září až začátkem října.

Polohy: RB je náročné na polohu, protože na produkci kvalitních vín, musí dosáhnout cukernatosti nejméně 18 °NM. RB vyžaduje bezmrazové polohy. V případě pozdějších jarních mrazíků, nelze počítat s náhradní úrodou z podoček, protože ta nejsou plodná. Je náročné i na půdu, která má být úrodná a dostatečně vlhká. Příliš úrodné půdy podporují silný růst, který může způsobit sprchávání. Vína z chudých a štěrkovitých půd jsou u RB málo extraktivní. Dobře snáší vyšší obsah vápníku v půdě, víno je pak buketnější.

Odolnost: RB je proti mrazu velmi odolné. Po krátkodobém působení mrazu -22 °C vypučelo ještě 80 % oček, což je jenom o 9 % méně než u Ryzlinku rýnského. Jarní mrazíky ji silně poškozují. Proti houbovým chorobám je poměrně odolné, nejvíce je napadá oidium, ale i proti perenospoře vyžaduje důslednou preventivní ochranu. Vzhledem k tenké slupce bobule je napadáno plísní šedou. Z virových chorob je velmi citlivé na svinutku. Bývá i dost napadené obalečem. Sucho snáší poměrně dobře.

Řez a vedení: Vzhledem k silnému růstu v úrodných půdách je vhodné jej vysazovat v širším sponu než pro běžné střední vedení. Vhodné je i vysoké vedení. Nejvhodnější tvar je na dva tažně, při kterém se letorosty nejlépe rozloží do stěny, vhodný je i kordón se střídavým řezem na tažeň a čípek. Zatížení volíme 8-10 plodných oček na m2.

Úroda a kvalita: RB nepatří mezi úrody s vysokými sklizněmi. Nižší sklizně, ještě snížené postupnou degenerací odrůdy a silným promořením virovými chorobami, způsobily postupný opad zájmu o tuto odrůdu. Situace se ještě zhoršila v 60. a 70. letech dovozem klonového materiálu, šlechtěného spíše na úrodnost než na kvalitu vín. Dnes už jsou k dispozici klony s úrodností až 12 t/ha (vyšší úrodnost), dobrou kvalitou moštu i vín. Cukernatost bývá 16 - 23 kg/hl, obsah kyselin je vyšší 9 - 14 g/l.

Vína z Rulandského bílého jsou zelenožluté barvy, mají elegantní, plnou, kulatou, neutrální chuť, často se používají ke scelování. Mívají dostatek pikantní kyselinky a proto jsou vhodná ke zrání v láhvi. Po letech lahvového zrání nabývají na kvalitě a vyvíjí se příjemný mandlový buket. Správně vyzrálé víno má chlebnatou příchuť a ve vůni máslo a chlebovinku. Při slabém ročníku, nebo nadměrné úrodě bývá nevýrazné, prázdné, často tvrdé či hrubé s neharmonickým vyšším obsahem kyselin, k ležení nevhodné. V Alsasku a Itálii se z RB vyrábějí spíše neutrální, příjemná ovocná vína s malým obsahem kyselin.
Víno z RB se často používá jako surovina pro výrobu šumivá vína.

Pododrůdy: Jde o velmi starou odrůdu a proto došlo během času při určování příbuznosti k omylům, které se podařilo objasnit až s výsledky genové analýzy. Nejprve tedy tyto:
Chardonnay Původně se předpokládalo že je mutací Rulandského bílého, ale podle genové analýzi jde o křížence odrůd (Rulandské modré (Pinot noir) x Heunisch). Dlouho se RB pěstovalo ve smíšené výsadbě, dokonce pod společným názvem Pinot blanc Chardonay. Hrozen má více kuželový (trojúhelníkový) a řidší. U stopky listu je čepel lemovaná přímo žilkou, RB tam má listové pletivo navíc. Raší o něco dříve než RB. Víno je oproti RB plnější, harmoničtější a má vyšší intenzitu aromatických látek. Obsah kyselin v moštu je o 2-4 g/l vyšší. O kvalitě vín svědčí nejen to, že v Rakousku se snažili pro Chardonnay prosadit název Rulandské jemné, ale i fakt, že většina u nás vyselektovaných klonů odrůdy RB byla později identifikována jako Chardonnay. Názorný návod jak rozlišit Rulandské bílé od Chardonnay najdete na stránkách GALATI
Neuburské Považovalo se za křížence (Rulandské bílé x Sylvánské zelené), podle genetické analýzy jde o křížení (Veltlínské červené x Sylvánské zelené)
Morillon blanc a Auxerrois (Pinot Auxerrois) byly považovány za pododrůdy RB, dnes jsou považovány za samostatné odrůdy. Auxerrois je zřejmě kříženec (Heunisch x Rulandské modré (Pinot Noir))
Známý francouzský ampelofraf Gallet rozlišuje tyto pododrůdy RB:
Burgunské bílé pravé (Pinot blanc vrais) vyselektované ve Francii. Má slabý růst i úrodnost.
Burgunské bílé velké (Gros Pinot blanc) Má bujný růst a je úrodnější.
Burgunské bílé ranné (Pinot blanc précoce) vyselektované Bronerem. Má slabší růst, dozrává 15 dní před ostatními pododrůdami a má i vyšší obsah cukru.
V současné době je k dispozici dostatečné množství kvalitních klonů RB z různých evropských států.

Šlechtění: RB je stará a kvalitní odrůda, která má ale v oblasti šlechtění poměrně velkou konkurenci v blízce příbuzných odrůdách jako je Rulandské modré a šedé. Proto je počet úspěšných šlechtění poměrně malý a u nás jsou dost neznámé. Posuďte sami z toho, co se mi podařilo dohledat.
Manzoni 6-0-3 Italská odrůda (Riesling renano x Pinot bianco)
Abondant Francouzká odrůda (Koevidinka x Pinot blanc)
Bruni 154 a Bruni 450 Italské odrůdy z křížení (Verdicchio x Pinot blanc)
Faberrebe Německá odrůda (Pinot blanc x Müler-Thurgau)
Canoa Španělská odrůda (Palomino x Pinot blanc 1)
Norok Odrůda z SSSR (Pinot blanc o.p. x Aligote)
Bronner Německá odrůda (Pinot blanc o.p.)
Morio muskat Německá odrůda (Silvaner x Pinot blanc)
Samozřejmě bylo RB použito také ke šlechtění s americkými druhy révy, od kterých se očekává vyšší odolnost k chorobám či mrazu.
Millardet et grasset 422 Francouzský přímoplodý hybrid první generace s modrými hrozny (V.berlandieri x Pinot blanc)
Millardet et grasset 422 A Francouzský přímoplodý hybrid první generace vhodný jako podnož (V.berlandieri x Pinot blanc)
Millardet et grasset 422 B Francouzský přímoplodý hybrid první generace vhodný jako podnož (neurčená americká réva x Pinot blanc)

Podobný cíl mají i šlechtitelé v USA, když se snaží dodáním evropské krve vylepšit vlastnosti místních druhů révy. Výsledkem jsou například odrůdy
Geneva white 5 (Pinot blanc x Ontario)
Geneva white 8 (Pinot blanc x Aurora)

Rulandské bílé určitě nezmizí z našich vinohradů, přes všechny problémy s názvy či konkurenci módnějších odrůd. Vlastnosti jeho vína jsou nezaměnitelné a člověku prospěšné i příjemné. Nakonec, když jsem jednou celý den na školení ochutnával různé typy a vady vína, hádejte jakou láhev vína jsem si večer vybral, abych si spravil chuť?

Použitá literatura:
Vinič a víno 1/2002, 4/2002
Pestujeme vinič Ján Braun a Gašpar Vanek
Rukověť vinaře Vilém Kraus | Vítězslav Hubáček | Petr Ackerman


Další zajímavé informace o této odrůdě:
- Popisky i s obrázky v mezinárodním katalogu odrůd
- Popis RB na stránkách Znovínu
- Popis RB na stránkách wineofczechrepublic.cz
- Popis RB na stránkách Beverage & Gastro