O Víně

Rulandské modré (Pinot noir) je jednou ze základních odrůd světového sortimentu. U nás se pěstuje v obou vinařských oblastech, České i Moravské.

Cizí názvy a synonyma:
Česká republika a Slovensko: Roučí modré, Roučí malé, Burgundské modré (do roku 1993), Rulandské modré, Pinot noir, používaná zkratka je „RM"
Francie: Clevner, Klevner Noir, Pinot Noir, Savagnin Noir, Salvagnin
Maďarsko: Kisburgundi, Kék Kisburgundi, Nagyburgundi
Německo: Spätburgunder, Blauer Rulaender
Rakousko: Blauer Burgunder, Blauburgunder
Německo, Rakousko: Blauer Klevner, Roter Burgunder, Blauer, Schwarzklevner, Arbst, Assmannshaeuser
Balkán: Crni burgundac, Burgundac Crni, Cerna Ranka, Modra Klevanjka, Okrugla Ranka, Pino Corni
Itálie: Pinot nero, Pignolo, Pineau, Pineau Noir, Pignolet
Portugalsko: Pinot tinto
K názvům této odrůdy je třeba podat určité vysvětlení. Mezinárodní název odrůdy Pinot noir, vznikl spojením Francouzského - Pinot s přívlastkem noir - černý. Pinot samo vzniklo z latinského Pin - šiška protože hrozen s drobnými bobulemi připomínal šišku borovice. Název Burgundské se odvíjí od původní domoviny této odrůdy - Burgundska. Tím je ovšem současně právně chráněným francouzským oblastním názvem a na základě rozhodnutí soudu v Haagu vycházejícího z mezinárodní Lisabonské dohody na ochranu označení původu se musel změnit. Proto bylo rozhodnuto všechna „Burgunská" vína přejmenovat. Tehdejší vinařská veřejnost nesouhlasila s mezinárodním názvem Pinot a jako nový název bylo zvoleno slovo „Rulandské" na počest německého obchodníka s vínem Rulanda. To byl ovšem poněkud nešťastný krok, který nás vzdálil od světově známého názvu odrůdy a vnáší zmatky do hlav spotřebitelů už jen proto, že není žádné „Rulandsko" a pan Ruland měl s Rulandským modrým i bílým málo společného. Johann Seger Ruland ze Špýru (Speyer), totiž roku 1711 našel několik keřů odrůdy Rulandské šedé, Pinot Gris, ve zpustlé zahradě a rozšiřoval je ve Falci a dále v Německu. Změna názvu byla ve Státní odrůdové knize provedena roku 1993.
V České republice se nyní poměrně důsledně užívá název Rulandské modré, případně mezinárodní Pinot noir, přičemž názvu Burgundské modré, který občas nechtěně uklouzne, každý rozumí. Na Slovensku nyní používají v literatuře název Burgundské modré, do závorky dávají (Rulandské modré), případně mezinárodní Pinot noir. Na etiketách slovenských vín je ale obchodní název Rulandské modré. Obdobná situace je v Německu, kde užívají název Blauer Rulaender a v Rakousku, kde se užívá Blauer Burgunder.

Původ: Rulandské modré je jednou z nejstarších, dodnes pěstovaných odrůd. V Burgundsku (Francouzská oblast Bourgogne) se prokazatelně pěstovala už ve 4. století, možné zmínky jsou už z 1. století našeho letopočtu. Není jasné zda je původní odrůdou pěstovanou už Galy, či byla dovezena odjinud. V 13. století už byla básníky opěvovanou odrůdou, například pod názvem „Pynos" o ní zpívá básník Eustache Deschamps. Podle posledních výzkumů vznikla jako křížení původní odrůdy Burgunské černé x Tramín. Burgundské černé neboli Pinot meunier, Pinot negro, Schwarzriesling, Mlynářka už kromě Francie není hospodářsky významná odrůda a proto uniklo přejmenování na „Rulandské".

Rozšíření: Ve světě i v Evropě je RM značně rozšířené. Ve Francii zejména v oblastech Bourgogne a Champagne (na křídových půdách regionu Montgne de Reims a v údolí řeky Marne je základní odrůdou na výrobu slavných šampaňských vín z klaretů „blancs de noir"), Jura, Alsasko i jinde. Do Německa se dostala prý zásluhou Karla Velikého (742 - 813) který ji měl přivézt k Bodamskému jezeru. Hodně se pěstuje i ve Švýcarsku, v severní Itálii (Bolzamo, Merano) a v celé střední Evropě. V zámoří to je zejména Kalifornie, Argentina, Čile, Austrálie a Jihoafrická republika. Do Čech ji nechal přivézt král Karel IV (1316 - 1378). Aby sazenice vydržely dlouhou cestu, byly prý převážely v soudcích s medem. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům hor viničních na Mělníku za pomoc při potírání lapků na řece Labi. Jeden z mělnických měšťanů povolal vinaře i s rodinami z Burgundska, aby zavedli pěstování Pinotu na Mělníku tak, jak se pěstoval v Burgundsku. Na jedné z mělnických vinic byl do kamene opěrné terasy vysekán nápis Chambertin 1348, místo a rok, odkud prý byla réva dovezena. V té době prý RM tvořilo 90 % výsadeb. Z Čech se dostala na Moravu, tradičně se pěstuje v Bzenci a Mutěnicích. Na Slovensku se pěstovala zejména v nitranské oblasti (Topoľčianky, Mlyňany). V ČR po válce zaujímalo 2% vinic, dnes je to asi 4 %.

Charakteristika: RM patří do skupiny západoevropských odrůd (Proles occidentalis Negr.) Ty se vyznačují menším hroznem i bobulemi, slabším růstem a tenčím révím, které dobře vyzrává a odolává mrazu. Typické jsou pro ně i vína vysoké kvality s vysokým obsahem kořenitých a vonných látek.
Hrozen je malý až střední, 100 - 120 mm dlouhý a max. 120 g těžký. Je válcový, hustý až velmi hustý, najdou se však i sprchavé typy, zřídka s křidélkem.
Bobule je malá až střední 14 x 13 mm, kulatá 1,4 g těžká. Barva je tmavomodrá. Slupka je tenká, s celoplošným voskovým povlakem, neobsahuje mnoho barviva. Dužina je tekutá, bezbarvá, obsažné, mírně kořenité chuti.
Réví je tenké až středně silné, dlouhé, žlábkované i s tečkami, tmavě hnědé. V uzlech je tmavě hnědé s fialovým odstínem. Zimní pupeny jsou malé, tupé.
Růst je u většiny klonů silný, běžně se však RM řadí mezi středně silně rostoucí odrůdy. Letorosty velmi dobře vyzrávají.

Fenologická charakteristika: RM brzo raší, kvete a zaměká. Zraje středně pozdně, před Frankovkou i Sylvánským. Sklízí se koncem září až začátkem října.

Polohy: RM je náročné na polohu. Kvůli ranému rašení vyžaduje bezmrazové polohy. V případě pozdějších jarních mrazíků, nelze počítat s náhradní úrodou z podoček, protože ta nejsou plodná. Nejlepší jsou střední části svahů, nejlépe se suchým podzimem. Je náročné i na půdu, která má být teplá, lehce záhřevná, hlinitá, písčito-hlinitá nebo štěrkovito-hlinitá a dostatečně vlhká. Na hlinitých půdách dává vína plná a tmavších barev, na štěrkovité vína světlejší, ale s velmi jemnými vůněmi. Na těžkých a studených půdách sice dobře rodí, ale víno je pak málo typické, s vysokým obsahem kyselin a nízkou barevností. Dobře snáší vyšší obsah vápníku v půdě, daří se mu na půdách vápenitých, opukových, nebo křídových.

Odolnost: RM je proti mrazu velmi odolné, téměř na úrovni Ryzlinku rýnského. Jarní mrazíky je silně poškozují. Proti oidiu a perenospoře je odolné jako Ryzlink rýnský, ale i tak vyžaduje důslednou preventivní ochranu. Vzhledem k tenké slupce bobule je napadáno plísní šedou. Z virových chorob je velmi citlivé na svinutku.

Řez a vedení: Vyhovují mu všechny způsoby vedení, nejvhodnější jsou prostorové tvary na vysokém vedení, které umožňují vysoké zatížení a přitom provzdušnění porostu, které brání hnilobě. Zatížení volíme 10-12 plodných oček na m2. Doporučují se tvary keřů s větším množstvím starého dřeva, ve kterém je větší rezerva zásobních látek, což umožňuje lepší odkvetení.

Úroda a kvalita: RM nepatří mezi úrody s vysokými sklizněmi. Nižší sklizně, ještě snížené postupnou degenerací odrůdy a silným promořením virovými chorobami, způsobily postupný opad zájmu o tuto odrůdu. Situace se zlepšila šlechtitelskou prací ve Francii, Německu i Československu, díky které byly vyselektovány kvalitní klony s pravidelnou, dobrou až vysokou úrodností, při vysoké kvalitě vína. Dnes můžeme počítat s průměrnou úrodou 7 až 12 t/ha. Velmi úrodným klonům se kvůli udržení kvality úroda snižuje řezem, nebo se z nich vyrábí klarety. RM při dozrávání rychle hromadí cukr, cukernatost bývá od 20 kg/hl v průměrném roce, v dobrém roce 24 - 26, ve výborných polohách i více. Mošt tedy není třeba přislazovat což je předpokladem pro výrobu predikátních vín, což bylo ve středověku jistě velmi ceněnou vlastností. Obsah kyselin kolísá od 7 - 12 g/l.

Vína z Rulandského modrého: Vína mají nižší rubínovou barvu, zráním přibývá nahnědlý tón, který však není oxidační. Jsou jemná, měkká, plná, kořenitá, avšak sametová, alkoholická s vynikajícím mandlovým nebo hořcemandlovým buketem. Ve světě znají RM jako vina spíše elegantní a velkorysá než těžká. Typický je pro ně zemitý podtón, něco mezi stájí a chlévskou mrvou. Z ovocných tónů se objevuje červený rybíz, jahody, švestky, někdy i třešně a byliny. RM je základem červených vín sancerre a slavných vín z Côte ďOr. RM je často zpracováváno na klarety a růžová vína. Hrozny se lisují bez odzrňování a nakvašení malým tlakem, tak aby z lisu vytékala jen bezbarvá šťáva. Zbytek je pak zpracován na červené víno. V Čechách se takto vyrábí známý Mělnický Labín. Weißherbst je termín pro růžové víno ve Švýcarsku a Německu, často vyráběné z RM. Víno z RM se často používá jako surovina pro výrobu šumivá vína. Nejslavnější z nich šampaňské, je z velké části právě z něj. Přesto, že RM nevykazuje analitycky nijak zvlášť vysokou kyselinku, víno je velmi vhodné k ležení. Vrcholu dosahuje kolem pátého roku, často i později. U RM je třeba zdůraznit, že se zvláště u této odrůdy vyplatí hrozny před zpracováním roztřídit, případně oddělit nahnilé. Ve výjimečných ročnících je možné dosáhnout i ušlechtilou botritickou zralost vín z cibéb.

Pododrůdy: Jde o velmi starou odrůdu, která navíc poměrně často mutuje a odedávna se pěstuje na velkých plochách, proto z něho vzniklo velké množství pododrůd. Více než dvacet je hospodářsky významných. Alespoň některé z nich:
Pinot gris, Ruladské šedé - velmi známá a rozšířená odrůda
Pinot blanc, Ruladské bílé - vzniklo z Rulandského šedého
Pinot noir précoce, Burgundské modré rané, Jakubské, Pinot Noir Praecox, Frűhburgunder je raná mutace, která dozrává už koncem srpna a v září. U nás se už vyskytovala jen ojediněle jako raný stolní hrozen, zejména na velkých tvarech, kde lépe plodí. Víno z něj je velmi příjemné, avšak méně plné než z původní odrůdy. V poslední době vznikly nové výsadby Jakubského v okolí Hustopečí, ze sazenic dovezených z Německa.
Pinot Madeleine - stará odrůda
Samtrot, Sametové červené - u nás téměř neznámé
ARBST BLAU, Blauer Abst, Traminer Schwarz, Petit Noir, Pignola, Pineau Franc, Kleinroth, Elsasser Roth - podle názvů zřejmě klon užívaný ve Francii a Německu
Svatovavřinecké - základní odrůda našeho sortimentu. Příbuznost s rodinou burgundských odrůd je možná složitější než přímý klon, ale je nezpochybnitelná.

Šlechtění: RM je jedním z rekordmanů co do počtu úspěšných šlechtění. Kromě těch nejdůležitějších i pár pro ilustraci:
Chardonnay Původně se předpokládalo, že je mutací Rulandského bílého, ale podle genové analýzy jde o křížence odrůd (Rulandské modré x Heunisch). Dlouho se s RB pěstovalo ve smíšené výsadbě, dokonce pod společným názvem.
Domina - Modrý Portugal x Rulandské modré Německá odrůda, která se u nás začíná rozšiřovat
Bouquet - Mavroud x Pinot Noir - odrůda Bulharská
Jagodinka - Pinot Noir x Prokupac - odrůda z Jugoslávie
Kladovska Bela - Prokupac x Pinot Noir - odrůda z Jugoslávie
Pinotage - Cinsaut (Hermitage) x Pinot Noir - Jižní Afrika
Rainha - Seibel 7053 x Pinot Noir - interspecifická odrůda z Brazílie
Ravat Noir - Seibel 8365 x Pinot Noir - interspecifická odrůda zFrancie
Schoenburger - Pinot Noir x Pirovano 1 - odrůda z Německa
Vishnevyi Rannii - (Nimrang x V.Amur.) x Pinot Pre.Noir x 40 Let Okt. Sun - interspecifická odrůda ze SSSR
Do křížení jsou používány i klony jako Rulandské šedé
MERZLING - Merzling - S.V. 5276 x (Riesling x Pinot Gris) - interspecifická odrůda z Německa, u nás dost známá
DECKROT - Deckrot - Pinot Gris x Teinturier - odrůda z Německa
FREISAMER - Freisamer - Silvaner x Pinot Gris - odrůda z Německa
LOUISIANA - Louisiana - Cunningham x Pinot Gris - interspecifická odrůda z USA
Křížení s odrůdami Rulandské bílé ani Chardonay prozatím žádnou u nás hospodářsky zajímavou odrůdu nevydalo. Proto velké množství odrůd z těchto křížení ani nebudu uvádět. Je možné, že v budoucnosti se některá z nich, nebo jejich potomstvo na trhu uplatní.
Do křížení je často používán i klon RM Jakubské, výsledkem je například velmi zajímavá a kvalitní odrůda, která se v poslední době stále více vysazuje:
Dornfelder - Helfensteiner x Heroldrebe (tj. Jakubské x Trolínské) x (Modrý Portugal x Frankovka).
Nezapomeňme, že klonem RM, nebo alespoň blízce příbuznou odrůdou je i Svatovavřinecké. To je také velmi často používáno do šlechtění nových odrůd:
Zweigeltrebe - Svatovavřinecké x Frankovka
André - Frankovka x Svatovavřinecké
Ariana - (Ryzlink rýnský x Svatovavřinecké) x Zweigeltrebe
Laurot - (Merlot x Seibel 1366) x (Frankovka x Svatovavřinecké)
Neronet - Svatovavřinecké x Modrý Portugal (B3-27) x Alibernet
Dunaj (Muškát Bouchet x Oporto) x Svatovavřinecké 6/10
Rondo - Saperawi Siewiernyj x Svatovavřinecké - interspecifická s českoněmeckým původem a asijskou krví. Používá se na výrobu kvalitního červeného vína v nevinařských krajích severní Evropy, včetně Norska.
Samozřejmě i Zweigeltrebe a André jsou často užívané do šlechtění
Cabernet Moravia - Cabernet Franc x Zweigeltrebe
Agni - André x Irsai Oliver
Rubinet - (Revolta x Alibernet) x André

Možná jste si všimli, že kromě odrůd s původem zatím neznámým (Frankovka, Modrý Portugal) a Alibernetu vyšlechtěným z jiné skupiny francouzkých odrůd, jsem zmínil jako příbuzné RM všechny červené odrůdy, uznané v České republice. Rulandské modré se totiž podílelo na formování vinařství ve střední a západní části Evropy odpradávna a zanechalo své geny v mnoha odrůdách. Přesto je nelze považovat za odrůdu překonanou. Vína z něho vyrobená se řádí mezi světovou špičku a určitě ani i naše vína za nimi nezaostávají. Dozajista se s ním budeme setkávat v našich sklenkách po ještě velmi dlouhou dobu, neboť toto víno se opravdu velmi dobře přizpůsobilo člověku - a člověk jemu. Tak ať vám vyléčí všechny neduhy, na těle i na duši!

Použitá literatura:
Vinič a víno 4/2002
Pestujeme vinič Ján Braun a Gašpar Vanek
Rukověť vinaře Vilém Kraus | Vítězslav Hubáček | Petr Ackerman
Víno - André Dominé
Velká encyklopedie vína - Christian Callec

Další zajímavé informace o této odrůdě:
- Popisky i s obrázky v mezinárodním katalogu odrůd
- Popis RM na stránkách Znovínu
- Popis RM na stránkách wineofczechrepublic.cz